Domů     Mému srdci nešlo poručit
Mému srdci nešlo poručit
5 minut čtení

Měla jsem jasnou představu o tom, jak by se lidé k sobě měli chovat, jaké podrazy by si neměli dělat. Pak jsem potkala Libora a všechno bylo jinak.

S Monikou jsme se znaly od základní školy. Trávily jsme spolu volné chvíle, drbaly jsme kluky, kteří se nám líbili i nás trápili, a také jsme pomlouvaly holky, které nás štvaly. Chodily jsme spolu i na gympl.

Měly jsme společné zájmy, takže nebylo divné, že jsme se dostaly i na stejnou vysokou školu.

Skoro jako sestry

Náš ročník na vysoké byl z devadesáti procent obsazený studentkami, což bylo někdy docela složité. S Monikou jsme ale vždy držely při sobě. Tenkrát jsme měly úhlavní nepřítelkyni Kláru a Moniku napadlo, že by jí přebrala přítele Libora.

Náš trojúhelník

S Klárou mu to tehdy moc neklapalo, takže sváděcí manévry Monice zdárně vyšly. Aniž by po tom toužila, opravdu se do něj zamilovala. Já jsem byla v té době bez přítele, občas jsem jim dělala „křena“. Byla jen otázka času, kdy je napadne shánět mi nápadníky.

Přece jenom by bylo lepší, kdybychom spolu chodili v sudém počtu a ne v lichém. Jenže mně se žádný nezamlouval. A být sama mi ani tak moc nevadilo.

Příjemný večer jen ve dvou

Jednoho dne jsme se s Monikou a Liborem domluvili, že půjdeme do kina. Jenže v ten den musela Monika odjet domů. Studovaly jsme v jiném městě, než jsme bydlely, a ona musela řešit nějaký rodinný problém.

Já a Libor jsme měli volný večer, a protože jsme byli kamarádi, proč bychom nezašli do kina… „Půjdeme si někam sednout? Nechce se mi na kolej,“ zeptal se mě po kině. Proč ne? Chodili jsme posedět dost často, jen s námi byla Monika.

Ten večer jsme si dlouho povídali a já jsem najednou měla pocit, že takhle dlouho jsem se s nikým nebavila.

Většinu času jsme trávili spolu

Věděla jsem, že Monika Libora miluje, proto mě nenapadlo, že bych ji mohla zradit a něco si s ním začít. Jenže kdykoli zmizela, Libor navrhl, abychom někam vyrazili.

Pak ale přišla Monika s tím, že se jí naskytla možnost jet na studijní pobyt mezi druhákem a třeťákem do Francie. Odjela na dva měsíce. Za týden se mi ozval Libor, jestli nepůjdeme na nějaký nový film. Souhlasila jsem.

V kině jsme se domluvili, že bychom si udělali týdenní výlet do Prahy, protože jsme neměli co dělat. Mám pocit, že ani tenkrát neměl v úmyslu si se mnou něco začít. Já jsem tedy určitě nic takového neplánovala.

Opojeni alkoholem i touhou

Byl červencový večer a my jsme se procházeli romantickou Prahou. Dlažba byla ještě horká, týden nám vyšel skvěle, nejen co se počasí týče. Chodili jsme po výstavách, kavárnách, skvěle jsme se bavili.

Každý jsme bydleli v jiném pokoji, ale jeden večer u mě Libor zůstal déle. Povídali jsme si, pili víno. Najednou mě políbil. Nebránila jsem se. Byli jsme opojeni nejen alkoholem, ale i touhou. Dotáhli jsme to do konce.

Druhý den jsem měla sice výčitky, ale občas je přehlušil pocit, že to bylo opravdu krásné. „Co Monika?“ zkusila jsem se zeptat Libora. „Já vím,“ odpověděl. Věděl, že je to problém, že už se s tím nedá nic dělat.

Museli jsme s pravdou ven

Vrátili jsme se domů. A za několik týdnů přijela i Monika. „Nestalo se tu něco? Neměl nějakou, když jsem tu nebyla?“ zeptala se mě Monika. Bože, ona o nás ví, napadlo mě hned. Zapírala jsem, že o ničem nevím. „Hm,“ jen zabručela. „Chová se divně,“ dodala.

Už jsme se k tomu nevracely, ale ve mně to pořád hlodalo. Musela jsem s Liborem mluvit. „Je to jiné, moc nám to neklape,“ přiznal a tvrdil, že to není tím, že by po našem výletě chtěl Monice utéct.

„Možná jsem si jen uvědomil, že k sobě prostě nepatříme.“ „Co kdybychom jí to řekli?“ navrhla jsem. Ze začátku se mu to nelíbilo, ale nakonec souhlasil. Chtěla jsem mít čisté svědomí a nelhat své nejlepší kamarádce.

Už se mnou nepromluvila

Sešli jsem se v naší oblíbené kavárně. „Víš, Moniko, něco se stalo, když jsi tu nebyla,“ začal Libor. „Já to věděla. Tak která to byla?“ Netušila, že bych tou sokyní mohla být já. Libor pokračoval a postupně jsme Monice řekli, že jsme se sblížili.

„Můj kluk a moje nejlepší kamarádka?“ začala zvyšovat hlas. Naštěstí se uměla ovládat a nechtěla v kavárně způsobit rozruch. „To mi stačí, doufám, že spolu budete šťastní,“ řekla a utekla. Bylo to hrozné a já věděla, že to tak nemůžu nechat.

Veškeré mé snahy vidět se s ní ale vyšly naprázdno. „Nechci s tebou mluvit, myslím, že už si nemáme co říct,“ odmítala mě.

Naše přátelství skončilo

S Monikou jsme se už nebavily. Každá jsme seděla na opačném konci třídy. Obě jsme dostudovaly vysokou školu a naše cesty se rozdělily. Mrzelo mě, co se stalo, ale nic víc jsem nemohla udělat.

Ještě jsem doufala, že až se jednou potkáme, po čase, až se staré rány zhojí, najdeme společnou řeč. Jenže Monika se odstěhovala z města. Na třídní srazy nechodila. Naše přátelství nadobro skončilo.

Našla jsem báječného manžela

Ano, udělala jsem něco, co nebylo správné. A asi není omluva, že by oni dva spolu stejně nevydrželi. Ale nelituji toho. S Liborem jsme spolu pořád a už máme tři děti. Vzali jsme se hned, co jsme dostudovali vysokou školu.

Je mi líto zkaženého přátelství s Monikou, ale toho nejlepšího přítele mám už více než třicet let vedle sebe.

Romana S. (59), Domažlice

Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud