Domů     Jarní věneček mi zase vrátil radost ze života
Jarní věneček mi zase vrátil radost ze života
3 minuty čtení

Nastalo těžké období mého života, kdy se mi hroutilo zdraví i manželství. Jen zázrakem jsem to tehdy zvládla.

Byla jsem mladá maminka, porod byl těžký a já se z něj dlouho vzpamatovávala. Z mateřství jsem byla vyděšená. Ta nová role, plná zodpovědnosti a strachu, mě děsila.

Navíc jsme s manželem neměli kde bydlet, tak nám mí rodiče umožnili žít v malém pokojíku v jejich domě na kraji vesnice.

Rozvod?

Dcerka byla naštěstí v pořádku, zdravím jen kvetla, já se ale v šestinedělí potýkala s velkými problémy a nemohla stále sebrat sílu. V té době jsme procházeli s manželem krizí, která mi nepřidala.

Vypadalo to dokonce na rozvod. Soužití s rodiči nám samozřejmě také neprospívalo, jen to byla další sůl do čerstvé rány. Napětí bylo na každodenním pořádku. Propadala jsem depresím víc a víc.

Podivný sen

Jednou, když byl manžel na noční, já usnula vedle dcerky. Najednou se mi zdál sen, otevřeným oknem do dětského pokoje vplula víla. Na hlavě měla krásný věneček z lučních květin. Sundala ho a položila mi ho na hlavu. Poté už nevím nic.

Když mě ráno probudil manžel, cítila jsem se lépe. Sáhla jsem si na hlavu, jestli tam ten věnec nemám. Tak byl sen živý. Odpoledne jsem šla s dcerkou na procházku a na louce jsem si natrhala květy, které v tom věnečku byly. Přinesla jsem si je domů do vázy.

V noci jsem měla další sen. Opět o víle. Vplula do pokoje a kynula mi, abych vstala a dívala se, jak věnec plete. Květiny musely být v přesném pořadí. Pak mi ten věnec opět položila na hlavu a já usnula. Ráno mi bylo zase o něco lépe na duši.

Pletu věnce dodnes

Obstarala jsem dcerku, uvařila oběd a pak mi to nedalo. Sedla jsem si a začala plést věnec tak, jak mi to ta éterická bytost ve snu ukázala. A pak jsem s tím věnečkem na hlavě chodila celý den.

Nevím, jestli v něm byla skutečně taková síla nebo to byla moje sugesce, ale cítila jsem, jak se mi vrací radost a chuť do života. Všechno se v lepší obrátilo.

Manžel dostal od zaměstnavatele garsonku ve městě, přestěhovali jsme se do ní a náš vztah se zlepšil. Krize pominula.

S mužem jsme se pak už nikdy nehádali, časem se nám narodil ještě syn a my se zmohli na větší byt. Dnes máme dokonce malý domek. Ráda chodím na louku za plotem a trhám luční kvítí do vázy. Občas stále pletu věnečky. Dneska už svým vnučkám.

Vlasta (69), severní Morava

Související články
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.