Domů     Až do konce stále mlčel
Až do konce stále mlčel
3 minuty čtení

I když s někým máte důvěrný vztah, nikdy o něm nevíte úplně všechno. Pravda pak může být zdrcující. Ale předejít tomu asi nelze.

Na pohřeb se sjelo celé široké příbuzenstvo. Teď ještě přežít smuteční hostinu. Všichni se konečně usadili a číšníci začali nosit jídlo. To jim snad na chvíli zacpe pusu a přestanou mi všichni klást dotěrné otázky. Už jsem z toho unavená a zcela vyčerpaná.

Já přece odpovědi neznám. Nevím, proč můj bratr tak dlouho mlčel a nakonec vše řešil po svém.

Odmala byl hrozně paličatý

Můj milovaný bratr Viktor byl o tři roky starší. Byl to můj rytíř a ochránce. Měli jsme spolu krásný vztah a hezké dětství. Na Viktora jsem se mohla vžy obrátit. Nikdy mi svou pomoc neodmítl, ať šlo o  cokoli. Byl to moc hodný a šikovný kluk.

Měl jen jednu nepěknou vlastnost, byl příliš tvrdohlavý. Když si něco umanul, nic a nikdo ho od toho nedokázal odradit.

Byli jsme v kontaktu

Bratr úspěšně vystudoval medicínu a stal se z něj skvělý doktor. Našel si milou ženu. A brzy po jeho svatbě šel za světka na tu mou. I potom jsme byli neustále v kontaktu. Mně se brzy narodily děti. Viktorovi a jeho ženě se ale nedařilo.

Bratr se mi v té době hodně svěřoval, trápila ho neplodnost jeho ženy. Ať se oba dva snažili žít normální život, nakonec situaci neunesli a Viktor se rozvedl.

Bál se doktorů, o léčení nechtěl ani slyšet

Po rozvodu se bratr vrhl na práci a naše kontakty prořídly. Na oslavě jeho padesátin jsem se Viktora skoro lekla. Vypadal hrozně nezdravě, ale odmítal mi cokoli říct. Prý se nic neděje, na žádné prohlídky nepůjde.

„Já jsem přece také doktor a sám nejlépe vím, jak na tom jsem.“ To byl jeho argument pokaždé, když jsem se ho snažila přesvědčit, že se musí léčit.

Chřadl nám rychle, doslova před očima

Byla jsem zoufalá. Co mu je? Nevěděla jsem to, neřekl mi vůbec nic. Přesto jsem tušila, že věc je velice vážná. Kontaktovala jsem proto jeho kolegy. Sdíleli se mnou moje obavy, ale také nemohli nic dělat.

Bratr jejich pomoc odmítal a tvrdohlavě trval na tom, že se bude léčit sám. Kdo tohle nezažil, nepochopí, jak strašné bezmoci a zoufalství všechni, kdo měli Viktora rádi, propadli a jak je to ničilo.

Byl podezřele vstřícný

Při našem posledním setkání se bratr zdál jako vyměněný. Tvrdil mi, že se objednal na celkové vyšetření. Má prý rakovinu prostaty, ale určitě to dobře dopadne, ujišťoval mě. Po dlouhé době měl zase dobrou náladu.

Hodně jsme si povídali, zavzpomínali na naše dětství, prohlédli fotografie a hodně se nasmáli. Šla jsem domů s dobrou náladou a pocitem, že zase bude dobře. Ale nebylo.

Odešel, protože chtěl

Když se Viktor dva dny neozýval, nepřišel do práce a nebral můj telefon, vypravila jsem se k němu domů. Celý život jsem měla klíče od jeho bytu, tak jako on od mého. Ležel tam v posteli mrtvý. Dopis na rozloučenou byl určen jen mně.

Psal v něm, že jeho život ztratil smysl a že jeho skutečná nemoc je nevyléčitelná a brzy by ho stejně dohnala. O jakou nemoc nakonec šlo, doteď nevím. A vlastně na tom už nezáleží.

Tereza V. (50), Praha

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může