Domů     Až do konce stále mlčel
Až do konce stále mlčel
3 minuty čtení

I když s někým máte důvěrný vztah, nikdy o něm nevíte úplně všechno. Pravda pak může být zdrcující. Ale předejít tomu asi nelze.

Na pohřeb se sjelo celé široké příbuzenstvo. Teď ještě přežít smuteční hostinu. Všichni se konečně usadili a číšníci začali nosit jídlo. To jim snad na chvíli zacpe pusu a přestanou mi všichni klást dotěrné otázky. Už jsem z toho unavená a zcela vyčerpaná.

Já přece odpovědi neznám. Nevím, proč můj bratr tak dlouho mlčel a nakonec vše řešil po svém.

Odmala byl hrozně paličatý

Můj milovaný bratr Viktor byl o tři roky starší. Byl to můj rytíř a ochránce. Měli jsme spolu krásný vztah a hezké dětství. Na Viktora jsem se mohla vžy obrátit. Nikdy mi svou pomoc neodmítl, ať šlo o  cokoli. Byl to moc hodný a šikovný kluk.

Měl jen jednu nepěknou vlastnost, byl příliš tvrdohlavý. Když si něco umanul, nic a nikdo ho od toho nedokázal odradit.

Byli jsme v kontaktu

Bratr úspěšně vystudoval medicínu a stal se z něj skvělý doktor. Našel si milou ženu. A brzy po jeho svatbě šel za světka na tu mou. I potom jsme byli neustále v kontaktu. Mně se brzy narodily děti. Viktorovi a jeho ženě se ale nedařilo.

Bratr se mi v té době hodně svěřoval, trápila ho neplodnost jeho ženy. Ať se oba dva snažili žít normální život, nakonec situaci neunesli a Viktor se rozvedl.

Bál se doktorů, o léčení nechtěl ani slyšet

Po rozvodu se bratr vrhl na práci a naše kontakty prořídly. Na oslavě jeho padesátin jsem se Viktora skoro lekla. Vypadal hrozně nezdravě, ale odmítal mi cokoli říct. Prý se nic neděje, na žádné prohlídky nepůjde.

„Já jsem přece také doktor a sám nejlépe vím, jak na tom jsem.“ To byl jeho argument pokaždé, když jsem se ho snažila přesvědčit, že se musí léčit.

Chřadl nám rychle, doslova před očima

Byla jsem zoufalá. Co mu je? Nevěděla jsem to, neřekl mi vůbec nic. Přesto jsem tušila, že věc je velice vážná. Kontaktovala jsem proto jeho kolegy. Sdíleli se mnou moje obavy, ale také nemohli nic dělat.

Bratr jejich pomoc odmítal a tvrdohlavě trval na tom, že se bude léčit sám. Kdo tohle nezažil, nepochopí, jak strašné bezmoci a zoufalství všechni, kdo měli Viktora rádi, propadli a jak je to ničilo.

Byl podezřele vstřícný

Při našem posledním setkání se bratr zdál jako vyměněný. Tvrdil mi, že se objednal na celkové vyšetření. Má prý rakovinu prostaty, ale určitě to dobře dopadne, ujišťoval mě. Po dlouhé době měl zase dobrou náladu.

Hodně jsme si povídali, zavzpomínali na naše dětství, prohlédli fotografie a hodně se nasmáli. Šla jsem domů s dobrou náladou a pocitem, že zase bude dobře. Ale nebylo.

Odešel, protože chtěl

Když se Viktor dva dny neozýval, nepřišel do práce a nebral můj telefon, vypravila jsem se k němu domů. Celý život jsem měla klíče od jeho bytu, tak jako on od mého. Ležel tam v posteli mrtvý. Dopis na rozloučenou byl určen jen mně.

Psal v něm, že jeho život ztratil smysl a že jeho skutečná nemoc je nevyléčitelná a brzy by ho stejně dohnala. O jakou nemoc nakonec šlo, doteď nevím. A vlastně na tom už nezáleží.

Tereza V. (50), Praha

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika