Domů     Nenechavý soused nám ničil život
Nenechavý soused nám ničil život

Do Podkrkonoší jsme se tehdy přestěhovali s velkým nadšením. To městečko bylo hezké, lidé vesměs milí a ta krásná, čistá příroda… Jenomže jeden člověk zničil úplně všechno.

Hezké náměstí, čerstvě zrekonstruovaná radnice, poblíž stará kašna, v podloubí domů obchůdky, samozřejmě hospoda… Zamiloval jsem si to místo hned, Jarka vzápětí.

Mám zaměstnání, které mi dovolí pracovat z domova a do Prahy, odkud pocházím, jsem musel jezdit jen jednou za měsíc na schůzi, jinak jsem byl pánem svého času.

Jarka byla v domácnosti, vydělával jsem dost pro nás všechny, Lída, naše dcera, přestoupila na nedaleké gymnázium, což pro ni byla dokonce úleva, na gymnáziu v Praze bylo v její třídě pár lidí, které nemohla vystát.

Pořídili jsme si v městečku řadový domek a s nadšením jsme si ho začali zařizovat.

Zdravíčko, sousede!

Brzy jsme se poznali se všemi lidmi z ulice. Zajedno byla krátká, zadruhé jsme se potkávali s chlapy při nohejbalu a občas se po turnajích grilovalo, to pak přišly i naše manželky a děti.

První, koho nám osud přihrál do cesty, byl ovšem náš soused odvedle, který měl dům blíže ke křižovatce. Z druhé strany bydlela starší paní, moc milá ženská. „Zdravíčko sousede,“ ozvalo se hned druhý den po ránu, když jsem vyšel na terasu před naším domem.

Zelený pás zahrádek tvořil zadní část řadových domů. Zahrádky byly rozděleny jen nízkým plůtkem. „Koukám, že máte pěknou sekačku, to je krása, půjčíte mi ji?

Mám tu svou teď rozbitou, budu ji muset dát do servisu,“ spustil hned poté soused, co se představit jako Karel. Samozřejmě jsem mu sekačku hned půjčil. Vyměnili jsme si ještě pár zdvořilostních vět a šel jsem zařizovat dům.

Sekačku mi Karel vrátil za tři dny a že by si dal záležet na jejím vyčištění, to zrovna ne. A jen co jsem začal sekat, zjistil jsem, že v ní není benzin, přitom jsem ji sousedovi půjčoval s plnou nádrží.

Pak si ode mě půjčil nůžky na živý plot, které pěkně ztupil, musel jsem je nechat nabrousit.

Byl jsem hodný…

Za pár dní přišel, jestli nemám nabíječku na autobaterii, kterou jsem samozřejmě měl. A další věcí v pořadí, kterou nutně potřeboval, byl slunečník, protože mu přijede tchyně, která je alergická na sluníčko.

Ten jejich slunečník už je prý samá díra, tak kdybych byl tak hodný… Byl jsem hodný a slunečník, který byl dva měsíce starý, se mi vrátil s dírou. „Jsme stěhovali ke stolu židli a jak jsem to zvedl nad hlavu… sorry, to zašijeme,“ prohlásil.

Zlatý voči, jak se říká. Všechno rozbili, co nerozbili, to se alespoň zdráhali vráti. Naučili se žít tak nějak na náš účet.

Nechtěl jsem si to se sousedy rozházet, jsem nekonfliktní typ, raději oželím nějakou pitomost, než abych se s někým hádal jak někde na pavlači. Milý Karel toho dál zneužíval. Jenomže všechno má své meze.

Jednou jsme měli s podnikem firemní výjezdní setkání, takové to sbližovací, abychom se víc poznali, protože doma nás zůstávala pracovat většina, tak abychom si vytvářeli nějakou sounáležitost.

To už je příliš

Zaměstnavatel na tom zkrátka trval, tahle legrace se cizím slovem nazývá teambulding. Vrátil jsem se v neděli po třech dnech dost unavený, jelikož program byl náročný, jak to tak bývá.

A ten den jsem na Jarce ještě nic nepoznal, šel jsem brzy spát poté, co jsem si dal dvě piva.

Během pár dní mi ovšem začalo být její chování podezřelé, všiml jsem si jejích kradmých pohledů směrem k sousedovu domu a v jednu chvíli jsem oba našel, jak se na sebe u plotu líbezně usmívají. Karel mou ženu hladil po ruce.

Neudělal jsem v tu chvíli nic, byl jsem z toho tak rozčarován, že mě to malinko paralyzovalo. Ale Jarku jsem začal pozorovat. Psala si esemesky, častěji než dříve se vydávala „do města“ pro něco nakoupit, že prý zapomněla…

A v tu chvíli nebyl soused samozřejmě na zahrádce k vidění. Díky tomu, že jsem dělal, že jsem si ničeho nevšiml, oba dva ztratili zbytek ostražitosti. Když jsem je v parku za altánkem přistihl, jak se vášnivě líbají, bylo toho na mě moc.

Byla z toho rvačka, rázem jsme byli všichni slavní po celém městečku. „Jo, Karel, to je známá firma,“ vzal mě za rameno Tonda, můj spoluhráč z nohejbalu. „On sice mezi nás na nohejbal nechodí a nechodí ani do hospody, ale má jiný aktivity.

Leze lidem do života,“ řekl s povzdechem. „A na nervy,“ dodal Pavel, náš parťák do trojice.

Raději uteč a vyhraj

„Před tebou bydlel v domě taky jeden Pražák. Tomu dělal do dcery. A půjčil si od něj deset tisíc, který ten chudák už neviděl,“ vyprávěli dál. Začalo mě mrazit. Ještě aby to tak odskákala naše holka.

Vrátil jsem se domů, tam brečela Jarka, utěšovala ji dcera, v televizi běžela nějaká telenovela a my jsme měli po rodinném štěstí. „Stěhujeme se,“ řekl jsem bez přípravy. Obě na mě němě zíraly a já jsem jen dodal: „Zítra zavolám realitce.

V Orlických horách je taky krásně. Nenechám si nějakým prevítem ničit rodinu a život.“ A jak jsem řekl, tak jsem udělal. Když za dva dny přivezli milého Karla z nemocnice s ovázanou hlavou, měl jsem už nový dům vybraný.

Z dosavadního bydliště jsme se stěhovali za týden, majiteli domu jsem nechal celou kauci, nic jsem neřešil, utíkal jsem. Jeden člověk nám zničil vztah a dalo nám hodně práce, abychom ho zase slepili.

Josef (62), Orlické hory

reklama
Související články
15.4.2024
Manžel mi vyčítá, že umím jen pomlouvat a roznášet klepy. Ničím tím prý celou rodinu. Já si ale myslím, že nedělám nic zlého. Jsem jen zvědavá. Ráda si povídám s lidmi, myslím, že to je částečně i moje náplň práce, jsem totiž u nás na vsi listonoška. A ta musí přece vědět o všem! Také moc ráda poznávám nové lidi, jsem šťastná, že máme domek hned na návsi, tam jsem u zdroje všeho. Jakmile něk
15.4.2024
Propadla jsem úžasnému koníčku! Sleduji akční ceny, je to lákavé dobrodružství, takový můj sport, díky kterému jsem si našla i skvělé přátele. Najednou jsem nevěděla, co budu dělat? Na chození po divadlech jsem neměla peníze, na cestování dost sil, sedět u televize a dívat se na seriály mě nebavilo. Důchod se na mě šklebil v té nejděsivější podobě. Byla jsem sama, manžel mi zemřel. Doma to n
12.4.2024
Nikdo mě nenutil, mohla jsem si pořídit skleničku a umělé zuby. Já ale toužila po hezkém chrupu. Spořila jsem, jak to šlo, ale ono to moc nešlo. Jako rozvedená s platem nic moc to dalo docela fušku. Když k tomu člověk přičte nájem a občas něco na sebe, zbylo mi sotva na jídlo a nějaké to ovoce. I tak moje úspory dosáhly úctyhodné částky. Poctivě jsem střádala Měla jsem přesně vypočítané,
12.4.2024
Nebyl to nikdy žádný lev salónů, co se vzhledu týče, ale já hledala spíš klid a bezpečí. Jenže věk ho zřejmě připravil o poslední kapku charismatu. Stal se z něho nudný patron. Už kdysi na rande s ním byla celkem nuda. Nebyl vůbec zábavný, nerozuměl legraci a většinou jen mlčel. Já ale měla za sebou hodně bouřlivý vztah, a dokázala jsem tedy ocenit pravý opak. Vždycky to tak bylo Po svatb
11.4.2024
S Janou se známe od puberty. Seznámily jsme se na tenise. A staly se z nás hned kamarádky. A to celoživotní. Až donedávna… Tenis u nás, tehdy ještě na vesnici, se rozhodlo postavit pár tenisových nadšenců, protože se jim už nechtělo jezdit do nejbližšího města. Místo pro budoucí kurty bylo nádherné. Hned u řeky Lužnice. Tehdy, před padesáti lety, se rozhodlo, že kurty budou antukové a tři. Vévo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tanzanit: Nejkrásnější modrý kámen
epochaplus.cz
Tanzanit: Nejkrásnější modrý kámen
Většina drahých kamenů má za sebou stovky či tisíce let, po které je lidé obdivují. Může být proto překvapením, že od objevu jednoho z nejvzácnějších drahokamů uplynulo teprve 57 let. Na světě přitom existuje jen jediný jeho zdroj a očekává se, že bude vyčerpán během následujících 20 až 30 let. Jak název tohoto kamene napovídá,
Kostel sv. Mořice a jeho unikátní varhany
epochanacestach.cz
Kostel sv. Mořice a jeho unikátní varhany
Přejdeme-li od katedrále ulicí 1. máje a přes Náměstí republiky, po necelém kilometru se před námi otevře pohled na další významnou olomouckou církevní památku – kostel svatého Mořice. Ten je svou kapacitou 4000 věřících největší gotickou svatyní na Moravě a první písemná zmínka o něm pochází už z roku 1257, i když v 15. století bylo třeba
Argentinské případy UFO: Proč se vrací na stejná místa?
enigmaplus.cz
Argentinské případy UFO: Proč se vrací na stejná místa?
Záhada jednoho z nejzvučnějších případů UFO v zemi, pokřtěného tiskem jako argentinský případ Roswell, dodnes přetrvává v paměti argentinských ufologů i ufologů z různých částí světa. Byl tak pojmenov
Salát z červeného zelí a pomeranče
tisicereceptu.cz
Salát z červeného zelí a pomeranče
Tenhle salát potěší nejen tělo, ale díky své krásné barvě i oči. Potřebujete 1 menší červené zelí 2 červené cibule 1 jablko 250 g vařené červené řepy 50 g vlašských ořechů 1 pomeranč 3 lží
Kníže Konrád II. Ota: Posmrtně ho uvařili?
historyplus.cz
Kníže Konrád II. Ota: Posmrtně ho uvařili?
Zadumaně si prohlíží fresky na stěnách rotundy sv. Kateřiny. Připomínají mu slavnou minulost jeho rodu. I Konrád II. Ota by se rád do historie dynastie Přemyslovců zapsal výrazným písmem. Ctižádost mu k tomu nechybí… Ambiciózní povahu nejspíš zdědil po svém otci. Konrád II. Ota (1136/1141–1191) totiž přichází na svět jako dědic vládce znojemského údělu Konráda
Nejpodivnější žákyně, kterou jsem učila
skutecnepribehy.cz
Nejpodivnější žákyně, kterou jsem učila
Chodila do sedmé třídy, byla velký samotář, podivín a věděla všechno dopředu – i své známky i to, že se stane neštěstí. Nikdy se nemýlila. Ve třídě bylo ticho jako v hrobě. Právě se ke svému cíli blížila hodina matematiky a žáci 7 C. psali náročný test. Následující hodinu jsem měla volno, a tak jsem se v kabinetě chtěla pustit do kontroly
Každá někdy „potřebujeme“
nejsemsama.cz
Každá někdy „potřebujeme“
Mluvit o potížích souvisejících s toaletou není vždy snadné. Jako by neměla močový měchýř každá žena. Jeho správná funkce může odrážet vaše celkové zdraví. Jak stárneme, mění se i močový měchýř. Elastická tkáň močového měchýře se stává méně pružnou, a měchýř najednou nedokáže pojmout tolik moči jako dříve. Musíte tedy chodit častěji na záchod. Navíc ochabuje stěna močového měchýře a svaly pánevního
Low Key: Nová kolekce kabelek Louis Vuitton
iluxus.cz
Low Key: Nová kolekce kabelek Louis Vuitton
Louis Vuitton uvádí novou kolekci kabelek Low Key, která zaujme elegantním a sofistikovaným designem. V úvodu se představují dva modely, které vynikají minimalistickým přístupem a nadčasovým stylem Lo
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Prstýnek za miminko je pro Kaňokovou také zásnubní?
nasehvezdy.cz
Prstýnek za miminko je pro Kaňokovou také zásnubní?
Dokonalé štěstí prožívá herečka Beáta Kaňoková (35) ze seriálu Zlatá labuť, která má ve svém partnerovi, kameramanovi Tomášovi Kotasovi (35), velkou oporu. Anonymní zdroj z jejich blízkého okolí nám
Čína vysílá SOS: Její města se propadají!
21stoleti.cz
Čína vysílá SOS: Její města se propadají!
Nejhorší noční můry vědců se pomalu naplňují. Téměř polovina čínských měst se propadá, a to zejména kvůli čerpání vody a zvyšující se hmotnosti rychle se rozrůstajících městských oblastí. Jen nejlidna
Pátrání po biblických záhadách pokračuje: Zničil město Sodoma asteroid?
epochalnisvet.cz
Pátrání po biblických záhadách pokračuje: Zničil město Sodoma asteroid?
Slavný biblický příběh o zničení hříšných měst Sodoma a Gomora zná téměř každý. Až do současnosti si ale odborníci lámali hlavu nad tím, jestli si autor této části Bible událost vymyslel, nebo vycházel z něčeho, co se skutečně událo. Podle nejnovějších archeologických objevů se ale zdá, že se celá zkáza stala přesně tak, jak tvrdí Bible!