Ta ženská slídila všude a naší Milušce dělala ze života peklo. Musela jsem zasáhnout a pomoct vnučce vyřešit problém šalamounsky.
Nejprve jsem to slyšela od dcery a pak se mi svěřila vnučka. Co si vzala Petra, jeho matka by se k nim nejraději nastěhovala a často s sebou na návštěvu brala i Petrovu mladší sestru.
Byly až z jižních Čech, a tak obvykle svou návštěvu protáhly klidně na celý týden.
„Alespoň si pěkně projdeme Prahu, zatímco budete pracovat,“ říkaly sladce. Miluška ale dobře věděla, že jí ty dvě, když s mužem odejdou do zaměstnání, prošmejdí celý byt, Petr tomu ale nevěřil.
Bála se, že to jejich manželství zničí, i když měli tříletého Káju, který chodil do školky. Utěšovala jsem ji, že něco vymyslím.
Pořídili kameru
Vzpomněla, jsem si, jak mi jedna z kamarádek vyprávěla o tom, že si její vnuk pořídil kameru, aby věděl, co v jeho nepřítomnosti dělá jeho kocour. To by mohlo vyjít! Petr měl psa a Kája toužil po kočičce…
Miluška byla mým nápadem nadšená, druhý den přinesla domů kotě a hned manželovi řekla, že by to chtělo kameru, aby věděli, jak se kotě se psem popasuje. Petr na to skočil. Co se doma děje v jejich nepřítomnosti viděli oba. Kotě se psem spolu vycházeli kupodivu dobře.
A pak přijela tchyně s drzou dcerou. Na několik dní. Hned druhý den si vzala Miluška volno, odvedla syna do školky a běžela ke mně. Dívaly jsme se spolu na kamerové záznamy z jejich bytu! Ty dvě slídily všude! Přepočítaly vnučce i kalhotky a prosmejčily kouty, jestli je vytřeno.
To jsme nečekaly
Pak se začaly nudit a zaměřily se na domácí mazlíčky. Kotě bylo chytré, schovalo se. Pes měl smůlu. Neudělaly mu nic dobrého. doslova ho trápily. Tohle nikdo z nás nečekal. Dalo mi velkou práci přesvědčit Milušku, aby neběžela domů.
Naštěstí se z práce občas podíval i její muž a protože byl pes jeho miláčkem, nečekal. Dveře se rozrazily a Petr se zjevil v bytě jako mstitel. Já i vnučka jsme sledovaly přes kameru, jaká se strhla mela, po které se ty dvě sbalily.
Už to bude rok a tchyně jen občas zavolá, jak se rodině daří. Na návštěvu už nejezdí. „Babičko,“ řekla mi vnučka, „ty jsi tak chytrá!“ A já si pochvaly moc cením!
Barbora (73), Praha
