Myslela jsem si, že se těch neduhů nikdy nezbavím. Pak jsem se ale musela postarat o maminku a na své potíže dočista zapomněla.

Kdybych to nezažila na vlastní kůži, neuvěřila bych. Všude se sice píše, že lze proti alergiím bojovat tím, že se člověk proti nim otužuje. Jenže je to cesta zdlouhavá a potíže tak úporné, že takovou terapii podstoupí málokdo.

Mně se to povedlo jen díky tomu, že jsem se bála o maminku a neměla čas sledovat sama sebe.

Žádná odolnost

Byla jsem vymodlená holčička, otec pocházel z rodiny učitele fyziky a zdravotní sestry. Podle toho to u nás doma vypadalo. Z podlahy se dalo jíst, jak byla čistá, a tak se u mě nerozvinula žádná odolnost.

Jestli jsem měla nějakou imunitu, tak jsem o ni v tom sterilním prostředí přišla. K původní senné rýmě a alergiím na pyl, se začaly přidávat další a další.

Na mléko, na prach, na zvířecí chlupy, na ořechy… Své jediné dítě jsem málem nepřežila, jak jsem na tom byla zle, a tak se moje dcera Radka stala také jedináčkem. Před pěti lety má maminka onemocněla.

Kdo se o ni postará?

Lékaři jí nedávali moc šancí, ale ona chtěla zemřít doma. Nezbylo, než se k ní nastěhovat. Od rána do večera jsem kmitala, protože se nedokázala ani postavit na nohy. Blížily se Vánoce, tak jsem se snažila, aby byly nejkrásnější v jejím životě.

Zima přešla v pohodě. Jenže pak nastalo jaro a všechno začalo kvést. Léky na alergii mi došly. Nenašel se nikdo, kdo by mě u mámy zastoupil a já cestu za svým lékařem stále odkládala. Prskala jsem, kýchala, slzy mi tekly.

Když jsem se večer zastavila, říkala jsem si, že další den už nepřežiju. Jenže co bude s maminkou? Musela jsem pokračovat dál, na své choroby nemyslet.

Jsem snad zdravá?

A tak jsem to jaro zvládla. Všechno se s létem zlepšilo, přišel podzim, zima – a poté další jaro. Tentokrát jsem se léky dobře zásobila. Jenže alergie nepřišla. Bylo to jako zázrak!

Čekala jsem na další jaro, a to pro mě bylo potvrzením toho, že jsem se svých neduhů zbavila. Vypěstovala jsem si imunitu. I maminka se se svými problémy poprala a stále tu s námi je. Dnes říká, že musela onemocnět, abych se já svých neduhů zbavila.

Eva (61), Ostrava