Toužila jsem vědět, zda si mě můj milovaný vezme. Kartářka mě potěšila jen částečně. Její věštba se mi nelíbila, přesto se naplnila.
Když jsem jako mladá chodila se svým přítelem, samozřejmě mě zajímalo, jestli si mě vezme. S kamarádkou jsem tedy vyhledala kartářku. Nebylo to tenkrát nijak snadné. Už ani nevím, jak vypadala, byla to starší žena a bydlela v domě, kde pak dlouho byla vinárna.
Rozdělí nás dálka
Kartářka se dlouho dívala do karet a pak mi řekla, že se se svým milým opravdu vezmeme, ale že to stejně nebude manželství na dlouhá léta. Rozdělí nás prý velká dálka. Ne, žádnou ženu jako příčinu prý nevidí.
Ale ať si z toho nic nedělám, není to můj karmický muž. Čeká mě někdo úplně jiný, muž, který bude o sedm let starší a bude dělat stejnou práci jako já. Nebudeme mít spolu děti, ale tento muž mi bude pomáhat vychovávat dva syny z předchozího manželství.
Téměř pohádkový život
Potvrzení, že se vdám za svého chlapce, jsem brala. To také bylo to jediné, co mě zajímalo. Nad tím druhým mužem jsem mávla rukou. Byla jsem zamilovaná a nikdo jiný mě nezajímal.
Zvěsti o karmickém muži mi také nic neříkaly, myslela jsem si spíš, že jde o nějaký blábol. Opravdu jsem se vdala za svého vyvoleného a manželství bylo velmi spokojené. Narodili se nám dva synové, manžel byl celkem úspěšný lékař.
Lidé kolem nás si ho vážili a odlesk jeho popularity padal i na mě. Nic nám nechybělo, manželovi příbuzní žili v Americe, dvakrát nám poslali peníze na auto, takže jsme neměli ani finanční starosti.
Odjel z republiky
Pak ale přišel rok 1968 a manžel se rozhodl, že odjedeme. Moc se mi nechtělo, měla jsem práci, ve které se mi dařilo, vlastnili jsme na Šumavě chalupu, kde jsem s dětmi trávila prázdniny. O důsledcích srpna 1968 jsem nepřemýšlela.
Velkoryse jsem nechala manžela odjet s tím, že časem za ním přijedu s dětmi. To však později už nebylo možné. Nakonec jsem se rozvedla.
Šarmantní kolega
Uběhlo několik let a v zaměstnání jsem se nečekaně sblížila s mužem, který pracoval ve stejném oboru, byl už tři roky rozvedený a požádal mě, abych si ho vzala. Moc chutí do vdavek jsem neměla.
Dala jsem si tedy podmínku, že ho představím synům a až potom mu sdělím své rozhodnutí.
Šťastné manželství
Seznámení s dětmi dopadlo dobře. Synové nic proti mému vztahu neměli, a tak jsme se vzali. Teprve po svatbě mi došlo, že se vše odehrálo přesně podle dávné předpovědi kartářky. S manželem jsme spolu žili čtyřiadvacet let a byli jsme spolu velmi šťastní.
V životě nás potkalo mnoho těžkostí, ale právě ony starosti se zasloužily o naši pevnou vazbu. Rozdělila nás až manželova smrt. Dnes už vím, že to byl opravdu karmický svazek, a musím po letech dát za pravdu oné paní kartářce. Škoda jen, že nevím, jak se jmenovala, abych jí mohla tímto příběhem poděkovat.
Věra M. (76), Plzeň
