Domů     Vnoučata jsou moje štěstí
Vnoučata jsou moje štěstí
5 minut čtení

Když už jsem se konečně smířila s tím, že se mi život prostě nepovedl, nastal v něm dost neuvěřitelný obrat.

Na tuto dovolenou jsem se vážně moc a moc těšila. Hanička s Péťou pobíhají po pláži a jsou evidentně spokojení. Jsem hlavně šťastná kvůli tomu, že jsem jim ten výlet k moři mohla dopřát. A sobě samozřejmě taky. Padla na to velká část mých úspor, ale co?

Do hrobu si peníze nevezmu. A ten pocit zadostiučinění, že jsem svá vnoučata odvezla na prázdniny tam, kam by se jinak nepodívala, je stejně k nezaplacení.

O mě se nestarali

I já jsem kdysi, jako malá holka hrozně moc toužila jet k moři. Vidět tu nekonečnou klidnou vodní hladinu nebo naopak cítit velké vzrušení, když moře bouří, vzteká se a vlny se ženou ke břehu. Alespoň tak jsem o tom četla v knížkách a vídala to ve snech.

Jenže místo nějakého výletu či prázdnin jsem byla nakonec vždy ráda, když jsem vůbec dostala najíst. Moje matka svou roli jaksi nezvládala. Ve dvou letech mě matce na nějaký čas dokonce odebrali. Bohužel, když si máma našla partnera, zase jsem se do rodiny vrátila.

Byly to hrozně divoké roky

Nebylo to šťastné řešení. Mámin partner byl totiž na drogách a máma se k němu připojila. Žila jsem tak několik let v naprostém chaosu, nikdy nekončících hádek a šílených večírků, rvaček. Chodila jsem do základky.

Doma jsem se učit nemohla a byla jsem často nevyspalá. Učení mi proto moc nešlo.

Děcák byl dobré řešení

Zachránila mě jedna paní učitelka, která mě po intervenci na sociálce zbavila toho domácího pekla. Šla jsem do dětského domova, kde byl konečně nějaký řád. I když ani tam, jako nováček, jsem zrovna na růžích ustláno neměla.

Podařilo se mi ale dokončit devítiletku. Vyučila jsem se na cukrářku a vplula rovnýma nohama do života. A myslela jsem si, že už bude jenom líp.

Nebyla to žádná láska

Bylo mi devatenáct a o životě jsem nevěděla vůbec nic. Na to ošklivé, co mi zatím připravil, jsem chtěla rychle zapomenout.

Jsem odjakživa velký optimista, a tak jsem si představovala, že teď, když jsem si našla práci a ubytování, zbývá už jen najít vhodného muže a založit rodinu. Takovou, o jaké jsem vždy snila, když mi bylo nejhůř. Rodinu plnou lásky a pochopení.

A také roztomilých, štěbetajících dětí. Na to jsem ale potřebovala muže. A tak jsem poznala Richarda. Byl to můj první kluk. A já si myslela, že jsem zamilovaná. Byla jsem hrozně naivní a hloupá, a také proto jsem brzy otěhotněla.

Brát jsem si ho vážně neměla

Narodila se nám krásná holčička Adélka. Byla jsem nadšená a chtěla jsem se vdávat. Richard se tomu nebránil. Po narození dcery ještě bydlel ve svém bytě a k nám se nastěhoval až po svatbě. Ta se konala skoro rok po narození dcery.

Doufala jsem, že konečně budeme spořádaná rodina. Opravdu jsem se pro to snažila udělat maximum.Ale teprve při společném soužití jsem pochopila, že jsem si Richarda nikdy neměla brát.

Moje další domácí peklo

Richard se až po svatbě najednou ukázal ve svém pravém světle, a začal rodinu terorizovat. Všechno muselo být podle něho. A když ne, strašně se rozzuřil a začal trestat. Surově mě zmlátil nebo mě psychicky vydíral. Jeho návaly vzteku byly hrůzostrašné.

Moc jsem se ho bála. Třikrát jsem kvůli němu potratila. Ale říct někomu, co se doma děje, jsem se styděla. Také jsem se strašně moc bála, že by mi sebrali dceru. Jediné mé sluníčko.

Chtěla jsem mít velkou, šťastnou rodinu, a místo toho jsem se jen snažila přežít a uchránit Adélku před ranami otce.

Památka na otce

Bohužel se mi ji uchránit nepodařilo. Dodnes si to nesu jako velkou vinu. Jenže to bylo moc těžké.Adélka byla v pubertě a s otcem měli neustálé neshody. Při jedné takové výměně názorů ji Richard porazil na zem a ještě do ní kopl.

Od té doby Adélka napadá na pravou nohu. Tahle hrozná událost mně dodala odvahu situaci konečně řešit. Rozvedli jsme se. Tím ale celé mé trápení neskončilo.

Dlouho jsme se neviděly

Dcera celou situaci nesla velice těžce. Dávala mi za vinu, že jsem to tak dlouho neřešila, a že proto kvůli mně měla děsné dětství. Odnesla si prý z domu jen nenávist k mužům a pajdavou nohu. Naše kontakty se přerušily.

V sedmnácti odešla bydlet ke kamarádce a mě odepsala. Na dlouhých třináct let. Pak jsem objevila ve schránce svatební oznámení a pozvánku na svatbu.

Konečně jsme spolu

Teprve, když poznala Adama, pochopila moje dcera i mě. Opět jsme k sobě našly cestu. A když se narodila Hanička, mohla jsem se o ni s dcerou starat. Vrátila se mi chuť do života. Pak přišel na svět Péťa. Jsem teď konečně součástí velké rodiny.

Rodiny, ve které je klid, láska, pochopení a spousta zábavy. Život dokáže být krutý,ale i neuvěřitelně milostivý a laskavý.

Tamara V. (59), jižní Čechy

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
3 minuty čtení
Mám tři děti, všechny jsem vychovala co možná nejlépe. Vždycky jsem si říkala, že budu hodná babička, co nosí buchty a hlídá vnoučata. Vastně jsem se docela na období v důchodu těšila. Jen jsem absolutně nečekala, že se ze mě stane služka, která si nedovolí ani zakašlat, aby ji její snacha nepeskovala. Na to jsem tedy rozhodně připravená nebyla! Drsná snacha Můj syn Martin si vzal Simonu
4 minuty čtení
Můj syn se ženil poměrně pozdě. Byla jsem tedy šťastná, když mi konečně oznámil, že je zamilovaný, a budoucí snacha se mi moc líbila. Můj syn Luděk byl úplně normální chlap, co se týče vzhledu, ale byl velmi úspěšný ve své profesi a tomu měl i odpovídající plat. Svoji ženu Evu poznal, až když mu bylo čtyřicet let. Byla o dvanáct let mladší a byla to skutečná krasavice. Byla ten typ ženy, za
5 minut čtení
Ten dětský smích. Kdysi se rozléhal celým bytem, a když kluci vyrostli, těšila jsem se, že tu hudbu uslyším, až oni budou mít děti. Bohužel je tu ticho. Kolikrát jsem si představovala, že za rohem vykoukne malá holčička nebo klouček, rozběhnou se ke mně a obejmou mě. Ale není tu nikdo, děti ani dospělí. Osmdesát let života je za mnou, a přesto, když přemýšlím o své rodině, si připadám, jako byc
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Duch na útěku: Příběh, kde se role oběti a pronásledovatele obrátily
enigmaplus.cz
Duch na útěku: Příběh, kde se role oběti a pronásledovatele obrátily
Dětská zvídavost je nesmírná. Ale co když se tříleté dítě rozhodne prozkoumat něco, co nemá žádné fyzické tělo? To se stalo Američance Diane Davis, jejíž setkání s nadpřirozenou entitou bylo jiné než
Vytáhli Sověti strůjce svých vesmírných úspěchů přímo z gulagu?
historyplus.cz
Vytáhli Sověti strůjce svých vesmírných úspěchů přímo z gulagu?
„Úchvatné!“ honí se hlavou Sergeji Koroljovovi, když zpoza ohradníku sleduje zkušební start německé rakety V-2. V říjnu 1945 sovětský konstruktér vidí vzlétnout velkou raketu vůbec poprvé v životě. Při pohledu na kolos stoupající k nebesům si uvědomí, že přesně tohle je cesta, jak dosáhnout dosud neuskutečněného a vynést člověka do vesmíru…   Američané měli Wernhera
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Čeští vědci „přesvědčili“ kmenové buňky tvořit zubní tkáň
21stoleti.cz
Čeští vědci „přesvědčili“ kmenové buňky tvořit zubní tkáň
Často propíraným tématem poslední doby je léčba kmenovými buňkami. Jedná se o nediferencované buňky, které je možné získat třeba z tukové tkáně a které mají hojivé schopnosti, jichž lze za určitých ok
7 kroků, jak pečovat o pleť v horkém létě
nejsemsama.cz
7 kroků, jak pečovat o pleť v horkém létě
Léto je pro pleť výzvou – více slunce, tepla i potu, a přesto toužíte po zářivém vzhledu, svěžesti a hydrataci. Co zařadit do každodenní rutiny? V létě se pravidla každodenní péče o pleť mění. Pleť je vystavena vysokým teplotám, UV záření a suchu a make-up vydrží přece jen o trochu méně. Máme pro vás tipy
Objevte lokality, o nichž se říká, že mají léčivou moc
epochanacestach.cz
Objevte lokality, o nichž se říká, že mají léčivou moc
V Česku nalezneme nepočítaně míst s magickou energií. Zde jsou další z nich, která mají prý dokonce až léčivou moc! Nedokončený chrám dobije baterky V Panenském Týnci v okrese Louny má původně stát velkolepá stavba chrámu, ta však zůstává nedokončena. Přesto místo i nadále láká mnoho lidí a je důkazem, že není nutná přepychová výzdoba
V Monopolech se hrálo o svobodu
epochalnisvet.cz
V Monopolech se hrálo o svobodu
Zajatí britští letci se snaží nedat najevo svou radost. Právě k nim do německého zajateckého tábora doputoval zvláštní dárek – desková hra Monopoly. Nemá jim posloužit jen k ukrácení času. Pomůže jim k útěku.   „Je vaší povinností pokusit se o útěk ze zajetí,“ vtloukali britským vojákům do hlavy při výcviku. Někteří z nich, většinou letci, dostávali za druhé
Skončí Aneta Krejčíková brzy na mizině?
nasehvezdy.cz
Skončí Aneta Krejčíková brzy na mizině?
Po rozchodu s tělocvikářem Ondřejem Rančákem (40) se těšila na nový začátek. Jenže teď prý Aneta Krejčíková (34) začíná svých činů pomalu litovat. Je to teprve pár měsíců, co se rozhodla pro rázný kro
Moje stará kočička za sebe přivedla náhradu
skutecnepribehy.cz
Moje stará kočička za sebe přivedla náhradu
Moje úžasná kočička Didi mě léta provázela životem. Ve chvíli, kdy cítila, že brzy nadejde její čas, se postarala o svého nástupce. Nebyla jsem nadšená z toho, že si děti prosadily kotě. Přinesly ho z útulku. Kočička Didi se u nás rychle zabydlela. Rázem byla paní domu ona. Spala s námi v posteli a byla tak mazaná, že se naučila pouštět si
Zapékaný kozí sýr s jablkem a ořechy
tisicereceptu.cz
Zapékaný kozí sýr s jablkem a ořechy
S kozím sýrem Ivana Anderlová dokáže přímo čarovat. Zkuste i vy vykouzlit naprosto báječný pokrm podle jejího receptu. Ingredience 200 g kozího sýru 2 celozrnné bagetky nebo chléb 1 jablko ol
Sofistikované vrstvení
iluxus.cz
Sofistikované vrstvení
Ve světě módy platí jedno pravidlo: styl je způsob, jak říci světu, kdo jste – bez jediného slova. A právě sofistikované vrstvení šperků se stává nástrojem sebevyjádření, který oslavuje individualitu,
Gladiátoři: Život a smrt šampionů starověké arény
epochaplus.cz
Gladiátoři: Život a smrt šampionů starověké arény
Představte si dunění davu, ostrý lesk oceli a vůni krve mísící se s prachem v rozpálené aréně. Právě zde, v srdci Římské říše, se psaly osudy mužů, kteří byli zároveň obdivováni i odsuzováni – gladiátorů. Tito bojovníci, vhození do mlýnku na maso pro zábavu mocných a lidu, vedli život plný protikladů. Měli sice špičkovou lékařskou