Domů     Vnoučata jsou moje štěstí
Vnoučata jsou moje štěstí
5 minut čtení

Když už jsem se konečně smířila s tím, že se mi život prostě nepovedl, nastal v něm dost neuvěřitelný obrat.

Na tuto dovolenou jsem se vážně moc a moc těšila. Hanička s Péťou pobíhají po pláži a jsou evidentně spokojení. Jsem hlavně šťastná kvůli tomu, že jsem jim ten výlet k moři mohla dopřát. A sobě samozřejmě taky. Padla na to velká část mých úspor, ale co?

Do hrobu si peníze nevezmu. A ten pocit zadostiučinění, že jsem svá vnoučata odvezla na prázdniny tam, kam by se jinak nepodívala, je stejně k nezaplacení.

O mě se nestarali

I já jsem kdysi, jako malá holka hrozně moc toužila jet k moři. Vidět tu nekonečnou klidnou vodní hladinu nebo naopak cítit velké vzrušení, když moře bouří, vzteká se a vlny se ženou ke břehu. Alespoň tak jsem o tom četla v knížkách a vídala to ve snech.

Jenže místo nějakého výletu či prázdnin jsem byla nakonec vždy ráda, když jsem vůbec dostala najíst. Moje matka svou roli jaksi nezvládala. Ve dvou letech mě matce na nějaký čas dokonce odebrali. Bohužel, když si máma našla partnera, zase jsem se do rodiny vrátila.

Byly to hrozně divoké roky

Nebylo to šťastné řešení. Mámin partner byl totiž na drogách a máma se k němu připojila. Žila jsem tak několik let v naprostém chaosu, nikdy nekončících hádek a šílených večírků, rvaček. Chodila jsem do základky.

Doma jsem se učit nemohla a byla jsem často nevyspalá. Učení mi proto moc nešlo.

Děcák byl dobré řešení

Zachránila mě jedna paní učitelka, která mě po intervenci na sociálce zbavila toho domácího pekla. Šla jsem do dětského domova, kde byl konečně nějaký řád. I když ani tam, jako nováček, jsem zrovna na růžích ustláno neměla.

Podařilo se mi ale dokončit devítiletku. Vyučila jsem se na cukrářku a vplula rovnýma nohama do života. A myslela jsem si, že už bude jenom líp.

Nebyla to žádná láska

Bylo mi devatenáct a o životě jsem nevěděla vůbec nic. Na to ošklivé, co mi zatím připravil, jsem chtěla rychle zapomenout.

Jsem odjakživa velký optimista, a tak jsem si představovala, že teď, když jsem si našla práci a ubytování, zbývá už jen najít vhodného muže a založit rodinu. Takovou, o jaké jsem vždy snila, když mi bylo nejhůř. Rodinu plnou lásky a pochopení.

A také roztomilých, štěbetajících dětí. Na to jsem ale potřebovala muže. A tak jsem poznala Richarda. Byl to můj první kluk. A já si myslela, že jsem zamilovaná. Byla jsem hrozně naivní a hloupá, a také proto jsem brzy otěhotněla.

Brát jsem si ho vážně neměla

Narodila se nám krásná holčička Adélka. Byla jsem nadšená a chtěla jsem se vdávat. Richard se tomu nebránil. Po narození dcery ještě bydlel ve svém bytě a k nám se nastěhoval až po svatbě. Ta se konala skoro rok po narození dcery.

Doufala jsem, že konečně budeme spořádaná rodina. Opravdu jsem se pro to snažila udělat maximum.Ale teprve při společném soužití jsem pochopila, že jsem si Richarda nikdy neměla brát.

Moje další domácí peklo

Richard se až po svatbě najednou ukázal ve svém pravém světle, a začal rodinu terorizovat. Všechno muselo být podle něho. A když ne, strašně se rozzuřil a začal trestat. Surově mě zmlátil nebo mě psychicky vydíral. Jeho návaly vzteku byly hrůzostrašné.

Moc jsem se ho bála. Třikrát jsem kvůli němu potratila. Ale říct někomu, co se doma děje, jsem se styděla. Také jsem se strašně moc bála, že by mi sebrali dceru. Jediné mé sluníčko.

Chtěla jsem mít velkou, šťastnou rodinu, a místo toho jsem se jen snažila přežít a uchránit Adélku před ranami otce.

Památka na otce

Bohužel se mi ji uchránit nepodařilo. Dodnes si to nesu jako velkou vinu. Jenže to bylo moc těžké.Adélka byla v pubertě a s otcem měli neustálé neshody. Při jedné takové výměně názorů ji Richard porazil na zem a ještě do ní kopl.

Od té doby Adélka napadá na pravou nohu. Tahle hrozná událost mně dodala odvahu situaci konečně řešit. Rozvedli jsme se. Tím ale celé mé trápení neskončilo.

Dlouho jsme se neviděly

Dcera celou situaci nesla velice těžce. Dávala mi za vinu, že jsem to tak dlouho neřešila, a že proto kvůli mně měla děsné dětství. Odnesla si prý z domu jen nenávist k mužům a pajdavou nohu. Naše kontakty se přerušily.

V sedmnácti odešla bydlet ke kamarádce a mě odepsala. Na dlouhých třináct let. Pak jsem objevila ve schránce svatební oznámení a pozvánku na svatbu.

Konečně jsme spolu

Teprve, když poznala Adama, pochopila moje dcera i mě. Opět jsme k sobě našly cestu. A když se narodila Hanička, mohla jsem se o ni s dcerou starat. Vrátila se mi chuť do života. Pak přišel na svět Péťa. Jsem teď konečně součástí velké rodiny.

Rodiny, ve které je klid, láska, pochopení a spousta zábavy. Život dokáže být krutý,ale i neuvěřitelně milostivý a laskavý.

Tamara V. (59), jižní Čechy

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Trápila jsem se otázkou, zda mladým vyklidit pole a nechat jim svůj dům, nebo zůstat a bojovat. Nakonec jsem se rozhodla. Nikam se nehnu! Už zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu břečku do dřezu a znovu zapnula rychlovarnou konvici – ani ťuk. Pustila jsem televizi – ticho a tma jako v hrobě. Chtěla jsem rozsvítit. A nic! Zaťala jsem bezmocně ruce v pěst. Zase jsem byl
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
enigmaplus.cz
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
V roce 1972 svět žasne nad fotografiemi amerického hudebníka a vědce Roberta Rinese (1922–2009) pořízenými u jezera Loch Ness. [gallery ids="158512,158511,158513"] Zřetelně je na nich vidět útv
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
epochalnisvet.cz
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
Nepřehlédnutelné jsou už z dálky, skutečné překvapení nabízí ale až detailní pohled na jejich fasády. Chrámy v indickém Khadžuráhu totiž mají velmi nezvyklou výzdobu. Jejich zdi jsou poseté stovkami reliéfů, které zachycují divoké sexuální praktiky.   Britský vojenský geodet Cornet James Franklin nevěří vlastním očím. V roce 1819 totiž v džungli střední Indie objevuje pozapomenuté chrámové
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
21stoleti.cz
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
Z jedné skupiny dobrovolníků se stanou vězni a z druhé jejich věznitelé. Tak lze popsat základ experimentu, realizovaného v létě 1971 na kalifornské Stanford University. Cílem bylo sledovat, jak se ch
Barvy podzimu ve špercích LOEE
iluxus.cz
Barvy podzimu ve špercích LOEE
Podzim je obdobím, kdy příroda maluje své nejkrásnější tóny – zlatavé, cihlově červené, hořčicově žluté, borovicově zelené. A my se chceme obklopovat teplými barvami, které podtrhují emoce, eleganci i
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
skutecnepribehy.cz
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila. Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
nasehvezdy.cz
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
Nečekaný příchod herečky Sandry Novákové (43) do seriálu Ulice okamžitě vyvolal vlnu nevole mezi fanoušky, ale očividně měl také rychlý dopad na její manželství s režisérem Vojtěchem Moravcem (38).
Perfektně naložení utopenci
tisicereceptu.cz
Perfektně naložení utopenci
Na utopence nutně potřebujete dvě základní věci – kvalitní buřty a poctivě kyselý lák. Po popíjení se budou hodit. Ingredience 20 ks kvalitních špekáčků náplň 3 feferonky nakrájené na kolečka
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
historyplus.cz
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
Zcestovalý panovník Edwarda VII. chytla u srdce česká příroda Britský král Edward VII. (1841–1910) rád cestuje. Do světa vyráží reprezentovat svou zemi, jednat se státníky nebo ze zdravotních důvodů. Mariánské Lázně poprvé navštíví v roce 1897, tedy v době, kdy ještě nesedí na trůnu (vládl od ledna 1901). A byť se záměrně ubytuje pod jiným jménem, jeho
Letadlo těžší než vzduch
epochaplus.cz
Letadlo těžší než vzduch
Už nejstarší mýty vypráví o létání. S křídly to zkouší už Ikaros, který ale vyletí příliš blízko slunci, jež jej spálí. Křídla se i v průběhu středověku a novověku staví z peří, ale i z jiných materiálů, a odvážní vynálezci s nimi skáčou z věží a pod věžemi si lámou nohy. I Leonardo da Vinci (1452–1519) propadne létání a navrhne hned
Už vám není dvacet? A co má být?
nejsemsama.cz
Už vám není dvacet? A co má být?
Právě nyní nejlépe víte, že zralá pleť chce pravidelnou péči, něhu a respekt. My vám zase prozradíme ty nejlepší triky. Spolu se středním věkem přichází i menopauza, kdy dochází ke snížení tvorby ženských hormonů estrogenu a progesteronu. To má mimo jiné vliv i na pleť a pokožku. Asi nejčastěji se menopauza na pokožce projeví suchostí. Proto je potřeba
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i