Domů     Ve vztahu jde hlavně o důvěru!
Ve vztahu jde hlavně o důvěru!
5 minut čtení

S Martinem jsem chodila skoro šest měsíců. Doufala jsem, že i on mě miluje alespoň tak jako já jeho. Neustále mi to totiž říkal.

Potkali jsme se na jednom večírku, který pořádala naše spolužačka z vysoké školy. Měla narozeniny a pozvala na ně skoro půlku celé koleje. Všichni jsme se do jejího malého pokoje samozřejmě nevešli, proto se mejdan zanedlouho rozjel po celé budově.

V mém pokoji už bylo plno

Nejvtipnější na tom bylo, že se nikdo z nás následující ráno neprobudil ve svém pokoji. Buď byl tak opilý, že na něj netrefil, nebo už byl obsazen někým jiným. Když jsem se chtěla vytratit z večírku já, byly asi tři hodiny v noci.

Namířila jsem si to do svého příbytku, který jsem sdílela se spolubydlící. Jenomže když jsem otevřela dveře, našla jsem ji in flagranti spolu s jiným spolužákem. Omluvila jsem se a šla si hledat jiné místo, kde bych mohla spát.

„Nechceš jít k nám?“ pozval mě jeden kluk, kterého jsem znala jenom od vidění, do svého pokoje. „To bych byla moc ráda,“ přijala jsem jeho nabídku.

„V mém je totiž plno.“ „Tady je jenom můj spolubydlící Martin,“ uvedl mě do svého pokoje, který sdílel stejně jako já s jiným studentem.

Usnula jsem jako nemluvně

„Já jsem Honza,“ představil se mi můj hostitel a začal uklízet z křesla vedle své postele oblečení, abych si na něj mohla sednout. „Chceš něco k pití?“ nabídl mi. „Už asi jenom vodu,“ řekla jsem a zívla. „Nechceš si lehnout na mou postel?“ zeptal se mě Honza.

„Ne, to je dobrý, klidně se vyspím i na zemi. Hlavně že nemusím být na chodbě.“ „Já tě aspoň něčím přikryji.“ Honzův hlas ke mně doléhal z jiného světa, a pak už jsem jen cítila, jak mi tělo zahalila velká tlustá deka.

Když jsem se probudila, bylo už devět hodin ráno. Vyskočila jsem jako čertík z krabičky. „Musím na přednášku!“ „Klídek!“ V té chvíli vyšel z koupelny polonahý Martin. Čistil si zuby, měl ručník jen kolem pasu a vypadal vážně skvěle. „Je sobota!“

Byl milý a vážně moc hezký

Protřela jsem si oči a všimla si, že Honzova postel je prázdná. „Kde je Honza?“ zeptala jsem se Martina. „Ráno odjel za rodiči. Dáš si něco ke snídani?“ nabídl mi. Přikývla jsem. Martin mě pozval na snídani do protější kavárny.

Dala jsem si velkou kávu a sladký koláč, zatímco on si objednal čaj s míchanými vajíčky. „Promiň, že jsem se s tebou v noci moc nebavil, ale potřeboval jsem dodělat nějakou práci,“ mrkl na mě. „To je dobrý,“ mávla jsem rukou.

„Asi bych si taky měla najít nějaký přivýdělek.“ „A co studuješ ty?“ vyzvídal Martin. „Přírodní vědy,“ prozradila jsem mu. „To je zajímavé,“ pokýval uznale hlavou.

„Jsi docela prima holka.“ Martin se na mě tak zvláštně zadíval, až jsem cítila, jak rudnu ve tváři. „Díky, to už mi docela dlouho žádný kluk neřekl,“ přiznala jsem.

Zasel červíčka pochybností

Začali jsme spolu s Martinem chodit ještě týž den a já se cítila, jako kdyby mě potkalo to největší štěstí. Uběhlo šest měsíců a já byla do Martina zamilovaná čím dál tím víc. A doufala jsem, že i on do mě.

Alespoň nic nenasvědčovalo, že by tomu mělo být jinak. Proto mě překvapilo, když za mnou přišel Honza a řekl mi věc, na kterou jsem nebyla vůbec připravená. „Mám pocit, že to Martin táhne ještě s jinou holkou,“ skoro mi zašeptal.

„Jak to myslíš?“ nechtěla jsem věřit tomu, co mi právě řekl. „Každý večer, předtím než jde spát, si píše s nějakou holkou.

Psala mu, že se na něj moc těší a že už se nemůže dočkat, až přijede domů a zase spolu někam půjdou.“ „Ty si myslíš, že má Martin doma svoji holku, která na něj čeká, a já tady za ni sloužím jako náhrada?“ dala jsem si věci dohromady.

„Myslím, že to tak bude,“ přikývl Honza. A já se rozbrečela.

Odhalil své pravé úmysly

Všechno, co se pak stalo, nahrávalo tomu, co mi Honza řekl. Martin odjel v pátek hned po škole. Do večera jsem jeho nepřítomnost docela dobře zvládala, ale když odcestovala pryč i moje spolubydlící, padlo to na mě v celé tíži.

Naštěstí tu byl Honza, kterému jsem se mohla vyplakat na rameni. „On mě určitě podvádí!“ „Neboj, to bude dobrý,“ hladil mě po vlasech. „Za chvíli na něj zapomeneš, a pak se zamiluješ do někoho jiného. Třeba do mě,“ nabídl se mi.

„Já už nikdy žádného chlapa nechci!“ plakala jsem. „To je hloupost,“ hladil mě dál Honza, ale jeho ruka náhle sjela na moje prsa. „Já tě třeba chci od prvního okamžiku.“ „Co to děláš?“ odstrčila jsem ho. „Jen se nedělej,“ postavil se proti mně Honza. Uskočila jsem stranou a utekla do svého pokoje, kde jsem se zamkla.

Vše se vysvětlilo

Bouchal mi na dveře docela dlouho. A vyhrožoval, že všechno řekne Martinovi, až se vrátí. Nemusel. Řekla jsem mu to sama. Žádná druhá holka nebyla. Martin jel pomoct rodičům na jejich domě.

A protože už jsme ani jeden z nás nechtěli být poblíž Honzy, našli jsme si společný pronájem. Malinký, ale aspoň jsme byli blízko sebe.

Věra T. (51), Olomouc

Další článek
Související články
6 minut čtení
Po smrti manžela se mi zhroutil svět. Únik jsem v hledala v knížkách. A právě knížky mi jednoho dne přivedly do života spřízněnou duši. Nemohla jsem si přát lepšího manžela, než byl Petr. Seznámili jsme se náhodou během studií, když mě kamarádky přesvědčily, abych šla na večírek. Obvykle jsem si s vrstevníky nerozuměla – připadali mi hluční a dětinští. Petr byl jiný. Jako jediný do sebe nelil a
3 minuty čtení
Bylo stylové zamilovat se, zrovna když se blížil nejkrásnější měsíc v roce. Ale ke svatbě, kterou jsem si tak přála, vedla ještě dlouhá cesta. Nějak jsem neměla na kluky štěstí. Byla jsem tichá a neprůbojná, spíš taková šedivá myška, na rozdíl od kamarádek, které oslňovaly vodopády zlatých či rusých vlasů a energickou povahou. Moji rodiče, a zejména babička, která u nás bydlela, těžce nesli, že
5 minut čtení
Bude to už skoro čtyřicet let, co jsem se zamilovala až po uši a prožila lásku se vším, co k ní patří. V jednom se to ale přece jenom lišilo… V životě se občas najdou jednovaječná dvojčata, která jsou na první pohled k nerozeznání. Někdy mají stejnou i povahu, jindy se liší. Nicméně, pokud se z jedním z nich zapletete, jak si můžete být jistá, že je to stále jeden a tentýž muž, který vám vyznáv
4 minuty čtení
S Markem jsem se rozhodla založit rodinu, i když to žádná velká láska nebyla. Ale pak jsem ho viděla v porodnici s naší malou dcerkou a něco se změnilo. Když jsem poznala Marka, věděla jsem, že je to ten pravý parťák do života. Byl to čestný, upřímný a spolehlivý muž a skvěle jsme si spolu rozuměli. Přestože jsem do něj nebyla bláznivě zamilovaná, toužila jsem s ním zahnízdit. Nečekala jsem, že
3 minuty čtení
Chodili jsme spolu do školy, ale pak nás život rozdělil. Vypadalo to, že tenhle vlak už jel a že už ho nedohoním, ale osud rozhodl jinak, S Alešem jsme na gymplu žertovali, že na sebe možná zbudeme – a pak že se vezmeme. Nikdy jsme spolu nechodili a ani žádné společné zájmy jsme neměli. Já jsem byla spíš taková zasněná, ležící v knihách, on velký sportovec a idol dívek. Líbil se mi, to ano. Líb
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kdo ve skutečnosti objevil Ameriku? Byli to Skoti či Irové?
enigmaplus.cz
Kdo ve skutečnosti objevil Ameriku? Byli to Skoti či Irové?
Učebnice dějepisu nás učí, že za objevením Ameriky v 15. století stál slavný mořeplavec Kryštof Kolumbus. Některé nálezy ale napovídají, že americké prvenství ve skutečnosti patří jiným. Kontinent byl
Hostýn: Působí zde Panna Marie?
epochanacestach.cz
Hostýn: Působí zde Panna Marie?
Hostýn je 735 metrů vysoký kopec, na kterém se nachází významné poutní místo. Podle pověsti se zde ve 13. století ukrývali lidé při velkém nájezdu Tatarů. Scházela jim prý ale voda. Proto se modlili k Panně Marii a nebeská pomoc údajně skutečně přišla. V roce 1241 se Evropa brání nájezdům Mongolů z východu. Jedna část –
Kníže Oldřich: Vyžíval se hrdina slavné romance v krutovládě?
historyplus.cz
Kníže Oldřich: Vyžíval se hrdina slavné romance v krutovládě?
Je krásná. Knížecí syn Oldřich nedokáže odtrhnout zrak od selské ženy, která poblíž Peruce na Lounsku ve studánce máchá prádlo. Odpojí se od své družiny, prostou venkovanku Boženu si vysadí k sobě do sedla a odcválá s ní domů. Vůbec ho netrápí fakt, že tam na něj čeká jeho zákonitá manželka, a ani to, že
Chatbot Adam pomáhá auditorům Ministerstva financí ČR. Vyvinuli ho odborníci z CIIRC ČVUT
21stoleti.cz
Chatbot Adam pomáhá auditorům Ministerstva financí ČR. Vyvinuli ho odborníci z CIIRC ČVUT
Ministerstvo financí ve spolupráci s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT představilo nového inteligentního chatbota Adama. Ten pomáhá auditorům při kontrole čerpání dota
Deštníky: Vyvinou se ze slunečníků!
epochaplus.cz
Deštníky: Vyvinou se ze slunečníků!
Překážejí, zapomínáme je a někdy se mohou proměnit ve zbraň, ať už náhodou či cíleně. Ale bez nich bychom se neobešli. Původně jsou určeny pro nejvyšší vrstvy, panovníky a církevní hodnostáře. Později inspirují umělce. Dnes se deštníky stávají nejen ochranou před rozmary počasí, ale i módním doplňkem! Přelom dubna a května s sebou přináší nejenom
Rozchod s Burešovou a stěhování?
nasehvezdy.cz
Rozchod s Burešovou a stěhování?
O tom, že to v posledních týdnech mezi Evou Burešovou (31) a Přemkem Forejtem (38) pořádně skřípe, si štěbetají už i vrabci na střeše. Odloučení způsobené její účastí ve slovenské soutěži Let’s Danc
Restaurace Triton: Inspirace z Pána Prstenů a tajný klenot z Brazílie
iluxus.cz
Restaurace Triton: Inspirace z Pána Prstenů a tajný klenot z Brazílie
O novém menu zážitkové restaurace Triton si štěbetají snad už i vrabci z Františkánské zahrady. Dokonale vyladěné pokrmy z dílny talentovaného šéfkuchaře Tomáše Kohúta překvapují ve všech směrech. Nej
Švýcarská značka Traser vstupuje v Čechách do říše šermu
epochalnisvet.cz
Švýcarská značka Traser vstupuje v Čechách do říše šermu
Rodina švýcarské hodinářské značky Traser se opět rozšířila. S vizí podpořit mladé talenty upřela svou pozornost do tradičního a ryze konzervativního světa sportovního šermu. Prvním partnerem švýcarské společnosti, která proslula svou technologií tritiem plněných trubiček garantujících perfektní čitelnost údajů z číselníku, se stala trojice nadějných českých šermířů fleretem – Max Kavecký, Kryštof Novák a Eliáš
Nikdy na přítele nezapomenu!
skutecnepribehy.cz
Nikdy na přítele nezapomenu!
Každé léto jsem jezdila za prarodiči do malé vesnice, která byla tak odlehlá, že by ji málokdo našel na mapě. Ale tam jsem našla toho nejlepšího člověka. Zde jsem trávila dny plné dobrodružství, smíchu a bezstarostnosti. Hlavně díky němu. Mému nejlepšímu kamarádovi Tomášovi. Byl o rok starší, s hnědýma očima, které byly vždy plné zvědavosti. Jeho smích byl
Ve znamení geometrie a olivovníků
rezidenceonline.cz
Ve znamení geometrie a olivovníků
Prosklené atrium se vzrostlou zelení, viditelnou téměř z každé části rezidence, je srdcem pozoruhodného projektu, vytvořeného na pozemku o velikosti téměř tří set čtverečních metrů. Původní myšlenkou zadavatele byl požadavek na vznik bydlení o třech úrovních, s respektem k cílené harmonii zvolených materiálů a očekávané funkčnosti. Součástí představ investora bylo i propojení společenské zóny v zájmu její
Konečně mám v duši klid a mír
nejsemsama.cz
Konečně mám v duši klid a mír
Když mi z nemocnice volali, že matka umírá, našla jsem v sobě sílu za ní jít. A to navzdory tomu, že mi kdysi tak ublížila. Alespoň na malou chvíli jsem se pokusila zapomenout a být tu pro ni. Moje dětství rozhodně nebyla pohádka. Matka byla nezodpovědná, nespoutaná žena, pro kterou bylo důležitější vysedávání v hospodě a střídání mužů