Domů     Kvůli bydlení jsem málem přišla o životní lásku
Kvůli bydlení jsem málem přišla o životní lásku
8 minut čtení

Život na venkově nebyl nic pro mě, a tak jsem v dospělosti utekla do města, kde jsem si našla přítele. Ale on časem projevil jedno velké přání, které málem znamenalo náš konec.

V naší vsi nebylo kino, ani hospoda nebo nějaké zařízení, kam by se dalo jít za zábavou. Odstěhovali jsme se sem s rodiči, když mi bylo dvanáct let, a už od začátku mi venkov k srdci nepřirostl. Prostě, jak se říká, chcípl tam pes.

Proto jsem po střední škole zůstala ve městě, kde jsem měla možnost chodit za kulturou a randit se svou velkou láskou – Antonínem. Pronajala jsem si malý byt a k rodičům jezdila jenom na návštěvu, nebo když potřebovali s něčím pomoct.

S Tondou jsme si užívali městský život plnými doušky. Nebylo snad týdne, abychom nebyli na nějaké akci, pravidelně jsme chodili do kina, na koncerty, do restaurací. Báječně jsme si rozuměli a po několika měsících chození jsem se k němu přistěhovala.

Líbilo se mu tam

Rodiče nás pozvali na víkend. Tonda si s nimi hned padl do oka a nejen s nimi… „Teda, tady je nádherně,“ prohlásil, sotva jsme ráno vstali. Stál u okna, ze kterého pozoroval vesnickou nudu v přímém přenosu.

„Takový klid, žádná auta nám nesmrdí pod okny a ten ptačí koncert,“ pěl ódy na místní prostředí, čímž mě úplně zaskočil.

Snad poprvé měl na něco jiný názor než já. A rozplývat se nepřestal ani před mými rodiči. „Vidíš, Tondovi se tady líbí, a ty jsi odtud utekla,“ vyčetla mi okamžitě máma. Já jsem ale moc dobře věděla, proč jsem se na venkov nechtěla vrátit.

Když jsme s Tondou šli vesnicí, měla jsem pocit, že se místní ženské po nás zvědavě dívají a zaslechla, jak si šeptají, zda bude nebo nebude svatba. Jak mně se líbila ta anonymita ve městě… Nikdo se nestaral, zda jsme manželé nebo nejsme, nebo co mám na sobě.

Kdykoli jsme chtěli někam za zážitkem, vždycky bylo z čeho si vybrat. Bydleli jsme v pěkném prostředí, náš byt byl v domě, který stál na okraji rozlehlého parku. Pro můj život naprosto vyhovující.

Dovolená u rodičů?

Proto jsem nechápala, proč Tonda přitakával mým rodičům, že se mu na vesnici tak líbí. Když rodiče viděli, jak je Tonda nadšený, prohlásili, že bychom se k nim mohli přistěhovat, že v domě je místa dost. S přistěhováním jsem pochopitelně nesouhlasila.

Užívali jsme si života, jezdili na dovolené, na jaře na poznávací zájezdy, na podzim jsme si prodloužili léto u moře.

Náš vztah neměl chybu, tedy až doposud. „Tondo, kam letos vyrazíme na dovolenou?“ položila jsem jednoho dne otázku svému příteli. Odpovědí mi vyrazil dech. „Já bych nejraději jel k vašim na vesnici. Vždyť je tam tak krásně.

Mohli bychom chodit na houby, tam jich musí růst. Tvůj táta mě zval na ryby. V tom rybníku je i pěkné koupání. Co by nám tam chybělo?“

Tak zatímco já snila o romantickém přímořském městečku a večerní diskotéce někde v taverně, tak on snil o dovolené u mých rodičů. Nepochopitelné. Svěřila jsem se kolegyni v práci, která mé trápení naprosto chápala.

„Tak mu na to kývni a uvidíš, že se tam bude tak nudit, že tam víckrát nebude chtít jet,“ poradila mi.

Poslechla jsem ji a přikývla Tondovi na to, že budeme výjimečně toto léto u našich. To jsem ale nevěděla, že si pod sebou podřezávám větev.

Můj přítel se těšil, jak vyrazí se „skorotchánem“, jak říkal mému tátovi, na ryby, zatímco já si lámala hlavu otázkou, co tam budu celé dva týdny dělat.

U rybníka mě nebaví se válet, na houby mi stačí jít dvakrát až třikrát ročně, sedět u vody a čučet na hladinu, k tomu mě táta nikdy nepřesvědčil a s veškerými kamarádkami z dětství, tedy, s těmi, které ve vesnici zůstaly, jsme se postupem času odcizily.

Ale stále jsem věřila, že se Tondovi po týdnu začne stýskat po „civilizaci“ a jejích možnostech.

Vesnická nuda

Po pár dnech vesnické nudy jsem mu navrhla, že si vyjedeme někam do společnosti. On o tom ale nechtěl ani slyšet. Dopadlo to tak, že si s mým tátou udělali oheň, opekli mastné klobásy, k tomu pivo a bavili se o rybách. Opravdu „vynikající“ zábava.

Konečně ty dva týdny utekly, spíš bych to nazvala „odvlekly“ a já se snad nikdy tak netěšila do práce.

Už jsem nemusela poslouchat vlezlé dotazy venkovských tetek, starých drben, ani mých rodičů, všechny zajímalo jen jedno – kdy se budu vdávat a proč ještě s Tondou nemáme děti. Oddychla jsem si ale jen nakrátko. Tonda mi totiž přichystal šok, ze kterého jsem se jen tak nemohla vzpamatovat.

Jednoho dne přišel s tím, že ve vedlejší vsi, kousek od mých rodičů, se prodává domek. Skvělá nabídka, prý je velmi zachovalý a není drahý.

„Říkal jsem si, že bychom ho mohli koupit a přestěhovat se tam,“ prohlásil s takovým nadšením, že jsem nevěděla, jestli se smát nebo brečet.

Buď venkov, nebo já!

Řekla jsem mu tehdy od plic, že pokud chce tu barabiznu koupit, tak jedině sám a budeme se muset rozloučit. „Mám tě ráda, ale to neznamená, že s tebou půjdu někam, odkud jsem kdysi utekla,“ prohlásila jsem rozhodně.

Prosil mě, abych se s ním jela alespoň na ten domek podívat. Souhlasila jsem, jela jsem s ním, v domnění, že si to nechá ještě vymluvit.

Domek to byl pěkný a zachovalý, jak mi Tonda tvrdil, ale to bylo vše. Do toho místa mě vůbec nic nelákalo. Na rovinu jsem mu řekla, že na svém názoru trvám a neustoupím. To jsme se snad poprvé ošklivě pohádali.

Celou cestu do města jsme už nepromluvili, a když jsme přišla druhý den domů z práce byl Tonda pryč. Ani vzkaz nenechal. Vůbec se mi neozval. Zůstala jsem v bytě sama a postupně rozchod rozdýchávala. Chtěla jsem mu zavolat, ale nevěděla jsem, kam šel. Tehdy ještě nebyly mobilní telefony, abych se s ním mohla snadno spojit.

Rozešli jsme se bez jediného slova a ten rozchod mě opravdu bolel, nejen kvůli tomu, jak proběhl. Uplynulo několik týdnů. Až jednoho dne, když jsem šla přes parkoviště okolo obchodu se stavebninami, jsem ho uviděla. Zrovna nakládal do auta nějaký materiál.

Zavolala jsem na něho. Podíval se na mě a já se musela přemáhat, abych nebrečela.

Šťastná rodinka

Pořád jsem ho měla tak ráda! Zašli jsme tehdy spolu na kávu. Jako dva přátelé. I on byl evidentně rád, že mě vidí. Řekl, že bydlí v tom domku, zatím si ho jen pronajal. „Proč jsi se nezastavil, abychom si o všem ještě promluvili?“ zeptala jsem se. Místo odpovědi se zeptal, zda může ke mně přijít na návštěvu.

Souhlasila jsem. Přišel, ještě ten večer. Dlouho jsme si povídali, o nás, o naší budoucnosti. Stále jsme nemohli najít společnou řeč, současně jsme ale věděli, že nedokážeme žít bez toho druhého. Už jsme spolu nezačali znovu bydlet, ale dál jsme se scházeli. Nemohli jsme se rozejít, měli jsme se rádi a zkrátka jsme chtěli být spolu.

Poslední dobou mi nebylo moc dobře, myslela jsem, že na mě leze nějaká viróza, nebo dokonce chřipka. Jenomže místo symptomů nachlazení se projevily žaludeční potíže. Byla jsem těhotná. Tonda tu novinu přijal s nadšením.

Začali jsme spolu znovu bydlet a vzali se. Nakonec jsem souhlasila s tím, že domek koupíme.

Zpočátku jsme tam trávili jen víkendy. Pro naše děti, Soničku a Karlíka, když byly malé, to byl ráj, mohly lítat po zahradě i po vsi. Nastálo jsem tam prozatím jít nechtěla. Když odrostly a osamostatnily se, odstěhovali jsme se tam s Tondou natrvalo.

Můj muž je moc šikovný, to naše hnízdečko lásky doslova „vyšperkoval“ k obrazu mému.

Chybělo tenkrát málo a kvůli bydlení bych nebyla s tak báječným mužem. Nikdy bych si nepomyslela, že se mi začne líbit život na vesnici. Asi je to tím, že tam jsem s mužem, se kterým se milujeme i po tolika letech manželství.

A že jsme se nakonec dokázali domluvit. To krásné souznění trvá už bezmála třicet let.

Věra (55), Vysočina

Související články
4 minuty čtení
Když mi zemřel milovaný muž, nikoho jiného jsem si nehledala. Cesty osudu jsou někdy ale nevyzpytatelné. Roky jsem žila sama. Manžel mi zemřel na rakovinu. V den desátého výročí jeho úmrtí jsem uklízela knihovnu. Když jsem vzala do ruky jeho nejoblíbenější knížku o letadlech, vypadl z ní zvláštní vzkaz a peníze. Boj prohrál Nikdy v životě jsem netrpěla tolik jako v době, kdy mě opustil ma
5 minut čtení
Až po letech vztahu jsem pochopila, že jsem pro Roberta jenom služka. Naštěstí jsem včas otevřela oči a odešla od něj. Byla jsem ve vztahu deset let. Až po několika letech mi došlo, že byl můj bývalý přítel manipulátor a sebestředný narcis. Když jsem konečně prozřela a došlo mi, že jsem pro něj jenom služka, vztah s ním jsem ukončila. A dobře jsem udělala. Hned následující den jsem totiž potkal
7 minut čtení
Babička s tátou se hodně snažili, aby mě udrželi doma. Bála jsem se, že se nikdy s nikým neseznámím a tajně prosila, ať se stane zázrak. Táta mě držel zkrátka. Z dnešního pohledu se mu ani moc nedivím, všechno se mu v té době vymykalo z rukou. Máma umřela a starší ségra se musela vdávat. Obojí považoval za své selhání, kladl si bůhvíproč za vinu mámin odchod na věčnost i sestřino uklouznutí, kt
2 minuty čtení
Přes moji první lásku se přehnaly dějiny a na dlouhá desetiletí ji pohřbily. Nikdy ale není pozdě! Po padesáti letech vzplála znovu a snad už navždy. Narodila jsem se už hodně dávno, v době, kdy byly vztahy ještě krásně romantické. Se svou první láskou jsem chodila za ruku podél naší říčky a vyprávěli jsme si třeba o tom, co jsme naposledy četli za knihu. Dvakrát jsme byli v biografu, což tehdy
8 minut čtení
Naši lásku čekaly komplikace. Tehdy mladí kluci chodili na dva roky na vojnu a během té dlouhé doby se mohlo stát cokoli. V naší vesnici jsme si všichni viděli až do talíře, něco tady tajit, anebo dokonce utajit byl nadlidský výkon. Všechno se skoro vždycky rozneslo. To mi vadilo. Člověk neměl soukromí. V dospívání mi to vadilo moc. Když jsem se zamilovala do Franty, byla to jen moje a jeho věc
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Českobudějovičtí vědci objevili nový obří virus. Dostal jméno Budvirus
21stoleti.cz
Českobudějovičtí vědci objevili nový obří virus. Dostal jméno Budvirus
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal
Chrám, kde vládnou krysy
epochalnisvet.cz
Chrám, kde vládnou krysy
Indie jako by byla zvířatům zaslíbená. Nesmírné popularity si tu užívají v hinduismus posvátné krávy, kterým lidé nesmí zkřivit ani chlup. Ve státě Rádžastán zase chovají v úctě krysy!   Příběh chrámu, který je pojmenován po hinduistické bohyni Karni Matě, se začíná psát někdy mezi 14. a 16. stoletím. V té době je Karni Mata ještě smrtelnice
Karlovarský knedlík
nejsemsama.cz
Karlovarský knedlík
Karlovarský knedlík je oblíbená česká příloha, která se hodí k mnoha masovým pokrmům. Ingredience: ● 6 tvrdších rohlíků nakrájených na kostičky ● 3 vejce ● 200 ml mléka ● hrst hladkolisté petrželky ● 60 g másla ● ½ lžičky soli ● špetka muškátového květu ● 1 lžička oleje Postup: V misce rozšlehejte mléko, žloutky, polovinu soli, muškátový květ a rozpuštěné máslo. Přidejte pečivo, promíchejte a nechte 5
Katedrálu zachránil potápěč
historyplus.cz
Katedrálu zachránil potápěč
Potápěč v neforemném skafandru se znovu a znovu noří do zkalené vody. Jen na něm záleží, zda se téměř 1000 let stará katedrála nad ním za chvíli zhroutí, nebo zda se ji podaří zachránit. Anglie na počátku 20. století bije na poplach. Winchesterská katedrála, jeden z největších a nejslavnějších chrámů v zemi, se hroutí. Ve stavbě dlouhé
Démon lakomství: Jsou kleptomani posedlí?
epochaplus.cz
Démon lakomství: Jsou kleptomani posedlí?
Podléhá mu 50 legií určených ke službě všem bohatým hamižníkům. Jen připomeňme, že jedna legie čítá zhruba 5000 jedinců. Alespoň takto o údajném démonovi Mamonovi mluví svatý Lukáš (?–84), kterému je připisováno stejnojmenné evangelium tvořící třetí knihu Nového zákona.   V duchu rčení „hamty hamty, ať mám víc než tamty,“ se dočká personifikace i hebrejský
Klobásy jako snídaně šampionů
tisicereceptu.cz
Klobásy jako snídaně šampionů
Nic nenastartuje den lépe než opečené klobásy se spoustou koření a paprikami. Ingredience 2 klobásy 1 velká žlutá paprika 1 velká červená paprika 3 stroužky česneku 1 velká žlutá cibule ros
Má Kostková snahu zachránit manželství?
nasehvezdy.cz
Má Kostková snahu zachránit manželství?
V poslední době se toho Tereza Kostková (46) rozhodně nebojí. Když vyráží do společnosti, vyzbrojí se velkým výstřihem i rozparky. Snaží se tím svému manželovi něco naznačit? Moderátorka StarDance
Exkluzivní bydlení kolem olivovníku
rezidenceonline.cz
Exkluzivní bydlení kolem olivovníku
Mimořádný projekt Carla Ridge v hodnotě 25,5 milionu dolarů nabízí ty nejkrásnější výhledy z hřebene pohoří Trousdale na Tichý oceán. Prestižní lokalita ve čtvrti Beverly Hills amerického Los Angeles je ztělesněním snu zdejší bohaté smetánky. Vše tu podléhá přísným regulím, jež dokonce určují i výšku střech místních luxusních vil, navíc všechny stavební práce tu musejí
Pašík Vašík se stal hvězdou naší rodiny
skutecnepribehy.cz
Pašík Vašík se stal hvězdou naší rodiny
Babička si to malé selátko doslova vypiplala, děda z něj udělal komika, který bavil svými kousky celou vesnici i náhodné turisty. Ani nevím, odkud babička to neduživé selátko přinesla. Samozřejmě to bylo od někoho z naší vesnice, téměř každý choval prasata. To malé nic bylo asi desáté v pořadí narozených a podle toho vypadalo. Babička si jej nesla ve svém
Hory mají oči: Pojídal krutý klan kanibalů nevinné oběti?
enigmaplus.cz
Hory mají oči: Pojídal krutý klan kanibalů nevinné oběti?
V 16. století údajně jeho skutky vzbuzují nebývalou hrůzu. Říká se, že hlava 48členného klanu kanibalů Alexander Bean společně se svými společníky vraždí nevinné oběti ve skotské oblasti Galloway a ná
Zimní limitovaná edice Lukáše Jabůrka
iluxus.cz
Zimní limitovaná edice Lukáše Jabůrka
Renomovaný sklářský umělec Lukáš Jabůrek přichází s limitovanou zimní edicí váz a objektů. Novinky inspirované zimní přírodou i příběhy každodenního života spojují tradiční sklářské techniky s moderní
Jižní Tyrolsko: Horské štíty, usedlosti a sklenka vína…
epochanacestach.cz
Jižní Tyrolsko: Horské štíty, usedlosti a sklenka vína…
Nacházíte se sice v nejsevernější oblasti Itálie, slyšet je tu ale hlavně němčina. Malebný kraj s hlubokými údolími a ostrými horskými štíty vám v zimě nabídne více než 1100 kilometrů sjezdovek. Kvalitní sportovní vyžití pak vystřídáte sklenkou ceněného italského vína. Vítejte v Jižním Tyrolsku. Zdejší panoramatická krajina neoslňuje jen počtem a délkou lyžařských sjezdovek. Úctyhodný