Domů     Rodiče štvala proti mně!
Rodiče štvala proti mně!
4 minuty čtení

Vždy jsem věděla, že máma má radši o šest let mladší sestru než mě. Myslela jsem, že to je tím, že si se mnou prožila velmi těžký porod.

Matka se nikdy netajila tím, že můj příchod na svět byl očistec. Nakonec jsme přežily obě, ale tento zřejmě hrozný zážitek nepřežila mateřská láska…

Každý porod jiný

Asi jsem si u mámy nepolepšila ani tím, že mi při porodu vykloubili levou kyčel a já pak strávila dva roky na prkně s připoutanýma nohama, což byla pro rodiče zátěž. Od tří let jsem pak měla „jen“ strojek na levé noze.

Když se máma po letech odvážila přijít znovu do jiného stavu, nemohla jsem se dočkat. Toužila jsem po sourozenci. Narodila se mi o šest let mladší sestra Karolína. Zdravá a na svět se tak hrnula, že si máma ani nevšimla, že rodí.

Jednostranná láska?

Nikdy jsem si nepřipouštěla, že by naši dělali jakékoliv rozdíly mezi mnou a ségrou. Možná i díky svému handicapu jsem byla zvyklá přijímat věci tak, jak jsou, a být vděčná za cokoliv. Je fakt, že jsem často za ségru něco slízla a často za ni dostala vynadáno.

„Vždyť je mladší! Ty se o ni máš starat a mít už rozum,“ slýchala jsem. Vdávala jsem se brzy, už v devatenácti, a díky tomu jsem nakonec po dvou dětech nedodělala vysokou školu.

Jí vše, a mně nic

Naproti tomu má sestra bydlela doma do dvaatřiceti let. Stále něco studovala a do práce se dvakrát nehrnula. Rodiče už v té době měla vytrénované, že skákali, jak ona píská. Ženich jí utekl před svatbou. Pochopitelně podle našich to byl gauner. Já to dnes vidím spíš tak, že sestru prostě včas prokoukl.

Postupem let jsem si začala uvědomovat, že sestra dostane vše. Jako zdatná manipulátorka ale rodiče tak zblbla, že ti byli nakonec přesvědčeni, že nám dávají stejně! Ona dostala byt, já nic, protože jsem bydlela u manžela. Nevím, jak se jí povedlo nakukat jim, že mi také dali byt.

Chtěla se mě zbavit úplně

Nakonec se jí podařilo poštvat proti mně mámu i tátu a ti se se mnou přestali bavit. Je fakt, že jsem se nesmyslným nařčením nikdy nebránila, protože jsem si říkala: „Takové blbosti nemůže nikdo věřit!“ A to jsem se spletla!

Když mě můj syn vzal za tátou, když byl na smrtelné posteli, řvala na něj zlostně sestra:

„Jsem ti, Štěpáne, jasně řekla, že tam Pavlína nesmí!“ Bylo to pro mě nepochopitelné. A vlastně mi vše začíná docházet až tři roky po smrti táty. Vyštípala mě z chaty, kterou jsem milovala víc než ona, ale ona se chovala, jako by byla jen její.

Matce nedovolí se se mnou bavit. Pomlouvá mne, kde může. Až rodinná přítelkyně mi otevřela oči.

„Ona chce vše! Pokud ji máma nebude poslouchat, nepustí k ní kluky!“ Sestra se totiž nakonec přece jen vdala a s o osm let mladším mužem si pořídila děti. Jenže i tento chlap ji opustil a neudrželi ho ani tři synové.

Snad není pozdě

Konečně mi dochází, že má sestra proti mně brojí, nechce se dělit o nic. Ani o lásku rodičů, ani o jakékoliv výhody, a už vůbec ne o případné dědictví.

Nikdy jsem nečekala, že něco dostanu zadarmo, a celý život jsem doslova dřela, abych svým dětem zajistila slušný život.

Ale jsem nemocná, a víc už nepřidám a říkám si, že není fér, aby sestra o vše připravila i mé děti. Máma nemá vnuky jen od sestry, ale i ode mne.

A i když jsou mé děti šikovné a průměrně zabezpečené, nevidím důvod, proč by je moje sestra měla o cokoliv připravit.

Proti synovcům nic nemám, jsou v té hře pěšáky jako většina lidí v sestřině životě. A je mi proti srsti řešit dědictví, když máma žije. Zase na druhou stranu jsem příliš dlouho přihlížela, jak si sestra uzurpuje vše, i to, na co nemá právo! Co teď?

Pavlína H. (57), Cheb

Související články
4 minuty čtení
Manžel mi umřel před pěti lety. Prý na selhání srdce po zanedbané viróze. Já bych spíš řekla, že už nezvládal ty věčné hádky. I tak jsem ho milovala. Byla jsem celý život přesvědčená, že naše hádky pramení z mužovy výbušné povahy. Naše děti mě teď ale vyvedly z míry, když mi při poslední návštěvě řekly, že ta komplikovaná jsem vždy byla jen já. To člověka trochu vyvede z míry, že ano?! Tím ovše
3 minuty čtení
S manželkou mého bratra jsme nikdy neměly dobrý vztah. Když bratr zemřel, doufala jsem, že nás společné neštěstí sblíží. Ale spletla jsem se. Místo jejích slz přišly nákupy a místo vzpomínek nekonečná přehlídka luxusu. Bratr zemřel nečekaně a zatímco mě jeho skon zdrtil, se švagrovou ta tragédie neudělala nic. Spíš ji potěšila. Smrt manžela pro ni byla jenom vstupenkou do života bez finančních
2 minuty čtení
Já i manžel jsme vyrůstali jako jedináčci, naše dětství bylo smutné, i když jsme měli kamarády. A proto jsme si přáli mít dětí jako smetí. Dalo by se říct, že moje dětství bylo šťastné. Vlastně i manželovo. Neměli jsme si nač stěžovat. Jako jedináčci jsme měli všechno, co si jen mohly děti v naší době přát. Jen jediné nám osud nedopřál. Mít sourozence. Ve škole i v okolí jsem sice měla spoustu
5 minut čtení
Jsme úplně obyčejná rodina. Přesto se nám za posledních padesát let stalo i mnoho toho špatného a my k sobě zase museli hledat cestu. Mého muže Pepu jsem si brala v polovině sedmdesátých let. Mně bylo devatenáct, jemu o dva roky víc. Bydleli jsme v malém panelákovém bytě 2+1 v pražských Nuslích. Pepa pracoval v ČKD, já jako účetní v podniku na Smíchově. Brzy se nám narodil syn Martin a dva roky
5 minut čtení
Snacha mě k tomu dohnala. Nejen nějakou hádkou, ne jednou nevhodnou větou, ale dlouhými roky drobného, ale o to vytrvalejšího nátlaku. Poznala jsem ji jako mladou, hezkou holku, která se motala kolem mého syna. Ze začátku se na mě usmívala, přijímala ode mne dárky, později si nechávala s radostí hlídat děti, aby si mohla vyrazit s kamarádkami. Jenže postupně začala snacha měnit své chování vůči
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hokejová hraběnka pobláznila Telč
historyplus.cz
Hokejová hraběnka pobláznila Telč
Nazout brusle, popadnout hokejku a honem na led. Na Ulickém rybníku v Telči je rušno. Hokejisté v teplých svetrech s pětilistou růží na hrudi se musejí před utkáním ještě rozbruslit. Uprostřed jejich chumlu se rozjíždí tmavovlasá usměvavá slečna. Jediná mezi houfem chlapů…   Novému sportu, který v českých zemích získává stále větší popularitu, propadne i
Jižní Tyrolsko: Nejlepší lék na přeplněné Alpy
21stoleti.cz
Jižní Tyrolsko: Nejlepší lék na přeplněné Alpy
Tady byste pastu mohli jíst celý den. Maso má rodokmen od Luigiho z vedlejšího kopce. A každé desáté jablko prý pochází z Jižního Tyrolska, a když mi Francesca jedno dává, chutná jako božská mana. A p
Švestková pomazánka na chléb
tisicereceptu.cz
Švestková pomazánka na chléb
Výtečná rychlá švestková pomazánka potěší malé i velké. Navíc má velmi univerzální využití. Ingredience 1,5 kg hodně zralých švestek 250 g cukru krupice 250 g třtinového cukru 1 sáček vanilko
Sousedka si mě vybrala jako terč
skutecnepribehy.cz
Sousedka si mě vybrala jako terč
Bydlím sama v bytě, který kdysi patřil dvěma lidem. Dnes jsem tu sama. Sama mezi těmi zdmi a za nimi někdo, kdo mě chce zastrašit. en byt není bezpečím, ale spíš místem, kde se snažím vydržet další den. Od smrti manžela uplynulo několik let, a přesto mám pocit, že je tu stále se mnou a dává mi
Umění porcování: Tuňák jako gastronomická show v Panské zahradě
iluxus.cz
Umění porcování: Tuňák jako gastronomická show v Panské zahradě
Gastronomie může být zážitkem, který se neodehrává jen na talíři. V Panské Zahradě v Dobřichovicích se o tom hosté přesvědčí během jedinečného večera věnovaného porcování celého tuňáka. Tato kuliná
Tělo zemře, zuby zůstávají: Co nám mohou prozradit!
epochalnisvet.cz
Tělo zemře, zuby zůstávají: Co nám mohou prozradit!
Po mnoha tvorech, kteří běhali po Zemi před miliony lety, nám zbyl jediný důkaz. Zub! Zuby jsou také často to nejzachovalejší, co najdeme v lidských hrobech z pravěku či starověku. Proč to tak je? A jak toho využít?   Na první pohled se může zdát, že zuby vůbec odolné nejsou. Stačí chvíli nedodržovat základní návyky…
Výstava Faustův labyrint –  Faust, Goethe a … Aš
epochanacestach.cz
Výstava Faustův labyrint – Faust, Goethe a … Aš
Základem výstavy jsou výtvarná díla malíře Vladimíra Kiseljova, který se ve své tvorbě také dlouhodobě zaměřuje na velké postavy dějin. K objektům jeho zájmu patří i Johann Wolfgang Goethe (1749-1832). Jak známo J. W. Goethe Aš několikrát při svých lázeňských cestách navštívil a zmiňuje se o ní i ve svých denících a osobních dopisech. Protějškem
Karel I. Stuart: Smrt v režii vlastních poddaných
epochaplus.cz
Karel I. Stuart: Smrt v režii vlastních poddaných
Král přichází s hlavou hrdě vztyčenou. Kat se ukloní, když mu vtiskne do dlaně zlatou minci. „Aby to bylo rychle.“ O pár minut později sekera dopadne a korunovaná hlava padá k zemi. Tak dlouho se anglický král Karel I. Stuart (1600–1649) hádá s vlastním parlamentem až vyvolá občanskou válku a dotáhne to na prvního evropského panovníka, kterého
Sytý italský salát s vejci a salámem
nejsemsama.cz
Sytý italský salát s vejci a salámem
Že by po tomto salátu měl ještě někdo hlad, to opravdu nehrozí ani u hodně velkých jedlíků. Ingredience: ● 2 hrsti na kousky natrhané červené čekanky ● 2 hrsti ledového salátu ● 2 hrsti polníčku ● 150 g kvalitního italského salámu nebo středně suché klobásky ● 150 g mozzarellových třešinek ● 3 vejce ● 1 menší ciabatta ● olej ● 1 lžíce kaparů ● 5 lžic panenského olivového
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Proč už žádnému muži Kusnjerová nevěří?
nasehvezdy.cz
Proč už žádnému muži Kusnjerová nevěří?
V dětství si Hana Kusnjerová (41) prošla tvrdou výchovou, která ji poznamenala. Zlomí herečka rodinné prokletí? Herečka ze seriálu Polabí Hana Kusnjerová (41) sice pracovně září a nabídky se jí jen
Podivná světla nad Šumavou. Pozorovali je lidé po staletí
enigmaplus.cz
Podivná světla nad Šumavou. Pozorovali je lidé po staletí
Bludičky? Přírodní jev? Něco víc? V mlhavých nocích nad rašeliništi a lučinami Šumavy se od nepaměti objevují světélka, která místní i poutníci popisují jako záhadné tančící plamínky. Už v 19. stol