Domů     Neštěstí mě posadilo nečekaně za volant
Neštěstí mě posadilo nečekaně za volant
3 minuty čtení

Celý život jsem se zdráhala řídit auto, až mě rodinné problémy donutily postavit se svému strachu.

Patřím mezi ty ženy, které se nechávají autem vozit. Řidičský průkaz ale mám už od svých devatenácti let. Po maturitě jsem totiž nastoupila do zaměstnání k policii na oddělení, kde se vyráběly řidičské průkazy.

Tam jsem dostala příležitost si udělat řidičské oprávnění za velmi příznivých finančních podmínek, a tak nešlo nechytnout příležitost za pačesy. Můj otec se tehdy tomu smál, až se za břicho popadal, a pak se pokřižoval navzdory tomu, že byl ateista:

„Ty budeš řídit auto? Pánbůh s námi a zlé pryč!“ okomentoval to. Sebekriticky jsem si přiznávala, že má tatínek pravdu, ale doufala jsem, že se někdy v životě stane zázrak. Ten se skutečně stal – ale až za padesát let…

Ani do garáže

Testy nebyly problém, problém byly jízdy, ale s přimhouřením obou očí a tím, že jsem odpřisáhla, že budu jezdit jen po okrskách v neděli dopoledne, jsem řidičák dostala.

Pak jsem se jednou hrdě pokusila na chalupě rodičů vjet do vrat a zajet do garáže a vzala jsem sebou kus plotu. Otec řval na celou vesnici tak, že se spustil alarm v místním konzumu, a já dostala zákaz přiblížit se ke garáži. Už nikdy více jsem se řídit auto nepokusila.

Sedni za volant!

Můj muž byl skvělý řidič, já se nechala slastně vozit a doufala, že to tak už navždy zůstane. Jenže pak přišla encefalitida, kterou manžel dostal od klíštěte. Po ní následovaly urputné bolesti hlavy a Vláďa se najednou necítil na to sednout za volant.

Musel nás vozit na chalupu a na nákupy střídavě syn nebo dcera. A ty to dlouho nebavilo. Matko, sedni za volat! Strach byl velký. Raději jsme pronajali byt ve městě a přestěhovali se na chalupu napořád. Já chodila do vsi na nákup s kárkou.

Jenže pak se syn dostal do finančních potíží se svou firmou a dcera se rozvedla.

Není nad trénink

A já s manželem jsme se jim snažili pomoct. Manžel si našel práci hlídače a já výpomoc v knihovně. Jenže to všechno v nedalekém městě. A to rozhodlo. Musela jsem překonat svůj strach. Syn se mnou absolvoval jízdy po okolí a pak do městečka.

Třásla jsem se strachy. Člověk se ale nejspíš dokáže naučit všechno. Dnes jezdím klidně, a dokonce ráda − i na výlety po okrese. Na dálnici si ale stále netroufnu, ale jak říká můj syn, i to určitě jednou přijde. Jistě už brzy!

Jarka (66), Liberecko

Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud