Domů     Naší svatbou jsme všem dokonale vytřeli zrak
Naší svatbou jsme všem dokonale vytřeli zrak
8 minut čtení

Byla jsem tehdy už několik let rozvedená, neměla štěstí na slušné muže, až se jednoho dne v mém životě objevil jeden, který byl o téměř patnáct let mladší…

Nebe se zatáhlo a nad městem se rozprostřel velký, černý mrak. Sotva jsem doběhla k autobusové zastávce, uviděla jsem od mého spoje již jen koncová světla.

Měla jsem dvě možnosti, buď čekat další hodinu na další bus nebo risknout, že cestou domů, která trvá čtyřicet minut, zmoknu.

Začaly padat obrovské kapky, když u mě zastavilo auto. „Mohu vás svézt?“ zeptal se mladý muž a otevřel mi dveře. Podle vidění jsem jej znala, bydlel o jednu ulici dál. Čekat na další bus se mi nechtělo, tak jsem nastoupila. „Vy pracujete v knihovně, že? Viděl jsme vás tam,“ řekl a přirozeně jsme se dali do řeči.

Když jsem vystupovala z auta, podal mi pozvánku. „S bratrem chystáme výstavu obrazů, přijďte se podívat,“ pronesl. Slíbila jsem, že přijdu ráda. Vzala jsem i kamarádku a po vernisáži nás ten mladý muž, Roman, pozval na víno.

Doprovodil mě samotnou až k domu a zeptal se, zda se ještě uvidíme. Nechápavě jsem se na něho podívala.

Třicet devět mě minulo a jemu bylo nanejvýš dvacet pět. Pravda, byla jsem drobnější postavy, štíhlá a celkem dost o sebe dbala. Na pravidelnou návštěvu salonu krásy a moderní oblečení jsem si potrpěla.

A známí mi říkali, že na čerstvou čtyřicátnici nevypadám, ale abych si začínala něco s tak mladým klukem, to nebyl můj styl. Nicméně on byl opravdu pozorný a líbil se mi…

Rande

Se schůzkou jsem souhlasila. Zašli jsme do místního kláštera, kde měl klarinetový koncert jeho známý a pak jsme šli na skleničku. Roman na sebe prozradil, že před měsícem oslavil pětadvacetiny a je ještě svobodný.

Před několika měsíci se rozešel s dívkou, prý byla neskutečně žárlivá a často mu dělala scény.

„Už jsem toho měl plné zuby,“ řekl. Cestou domů mě políbil a dodal, že jsem hezká ženská. „To se mě ani nezeptáš, zda na mě doma náhodou nečeká manžel nebo dítě?“ zeptala jsem se. Hloupější otázku jsem mu snad ani položit nemohla.

Byla jsem pátým rokem rozvedená a moje jediná dcera šla po vyučení pracovat jako kuchařka do Rakouska.

Žila jsem sama. S manželem jsme se brali po mých osmnáctinách, v necelých devatenácti jsem porodila Kateřinu. Když se osamostatnila, rozvedli jsme se. Manžela nezajímalo nic jiného než auta, jezdil s kamarádem, který jezdil závody do vrchu, jako mechanik. Parta kamarádů pro něj byla víc než rodina.

Zato tenhle Roman mi skládal komplimenty… že mi to sluší, že vypadám mladší… Začali jsme spolu chodit. „On tě jen oblbuje, co můžeš čekat od kluka, který je o patnáct let mladší než ty?“ důrazně mi domlouvala kamarádka.

Já jsem si o nás ale iluze do budoucna nedělala. Momentálně mi bylo s ním jen moc hezky. Že Roman možná odejde jednou za mladší, s tím jsem byla srovnaná. Ale i kdybych s ním byla jen krátký čas, stálo by to za to.

Co na to řeknou?

„Volala máma, že přijedou s tátou na návštěvu, tak zítra přijď, rád bych tě představil,“ řekl jednoho dne Roman. Zarazilo mě to. Copak asi řeknou rodiče, když zjistí, že má o tolik let starší přítelkyni, projelo mi hlavou. Řekla jsem mu, že mi nepřipadá vhodné, mě jim představovat.

„A proč? Už jsem jim o tobě říkal,“ odpověděl. „Řekl jsi také, kolik je mi let?“ zeptala jsem se. Jeho odpovědí bylo, že rodiče vědí, že jsem o trochu starší, ale je to jeho rozhodnutí, s kým chce žít, a že mě miluje.

Uvařila jsem u Romana oběd a vnitřně celá rozklepaná jsem očekávala návštěvu.Ti lidé byli velmi milí. Pak se mě jeho matka zeptala, kolik mi vlastně je.

Poznala jsem, že ji to zarazilo. „Myslela jsem, že si Roman jednou pořídí rodinu, u vás asi nepřichází již v úvahu mít dítě,“ prohlásila zklamaně. Trapně jsem mlčela.

„Maminko, klape nám to spolu a kdyby náhodou přišlo dítě, tak dnes to není nic neobvyklého, že ženy mají děti i ve čtyřiceti,“ zastával se mého věku Roman.

I když rodiče nebyli nepříjemní, přece jenom celé odpoledne bylo ve vzduchu cítit napětí. Chtěla jsem se rozloučit a jít domů, ale Roman řekl, ať zůstanu. Když rodiče odešli, zeptal se mě, zda bych se k němu nechtěla přistěhovat.

Odrazovali mě

Řekla jsem si, že to spolu zkusíme. Kolegyně Zuzana našemu vztahu nedávala dlouhou budoucnost. „Abys nezaplakala, až pozná jinou a mladší. To, že dobře vypadáš, ještě nic neznamená. Bude chtít dítě…“ říkala. Nad jejími vyhrůžkami jsem ale jen mávla rukou. Horší to bylo s dcerou.

Přijela domů na dovolenou a já jsem se vrátila do našeho bytu, abych si ji užila. Dcera se dozvěděla o mém poměru a vůbec se jí můj nový vztah nezamlouval. „Vždyť je jen o pár let starší než já! Že ti není trapně,“ pustila se do mě. Odjela dřív, než plánovala.

„Třeba jsem opravdu udělala chybu, když jsem si začala s Romanem, přece se mnou nezůstane až do smrti, za dvacet let z něj bude vyzrálý chlap a já stará bába,“ pomyslela jsem si v duchu. Dcera si to nenechala pro sebe a všechno vyzvonila mým rodičům.

„Že se nestydíš! Proč si nenajdeš normálního mužského a taháš se s takovým mladíčkem?“ nadávala máma a táta mi také řekl své a dodal: „Hlavně pak u nás nebreč!“ Tak jsem se Romana zeptala, jak si to dál představuje. „Vím, kam míříš, ale my se vezmeme a vytřeme všem zrak,“ objal mě.

Chtěla jsem s ním probrat naši budoucnost, co se týká dětí, co bude za dalších deset, patnáct, dvacet let, ale on prohlásil, že mě miluje, chce se mnou být a ožení se se mnou. Smála jsem se tomu, říkala jsem si, že je mladý a naivní.

Požádal mě…

Možná jsem svým způsobem trošku i věřila tomu, co všichni říkali. Jak rychle si asi uvědomí, že vztahem se starší ženou už nechce ztrácet čas? Tím víc jsem se divila, když přede mě jednoho dne položil krásnou krabičku s ještě krásnějším obsahem.

Třpytil se v ní nádherný zásnubní prsten. „Já si tě vážně chci vzít!“ řekl mi tehdy a já jsem se nezmohla na slovo. Naplánovali jsme svatbu, která byla jen malá, za svědka nám šli Romanův kamarád a má kolegyně. Mí rodiče odmítli přijít, stejně tak ti Romanovi. Ani moje dcera nepřijela.

Ta dokonce prohlásila, že až zase přijede do Čech, pojede raději za svým otcem nebo bude spát v hotelu, než u toho mámina frajírka. Já byla tak šťastná a nikdo mi neřekl, že mi to štěstí přeje! Vždyť je to můj život! Romanův byt jsme pronajali jednomu studentovi a žili jsme v mém.

Nečekané těhotenství

Bylo nám spolu krásně, chodili jsme na výstavy, jezdili na výlety, užívali si života. Občas jsme jeli jak k mým, tak k Romanovým rodičům. Sice nám to nedávali najevo, že s naším vztahem nesouhlasí, ale my to na nich poznali.

Zřejmě nevěřili, že nám manželství vydrží. A vydrželo! Zjistila jsem, že jsem asi těhotná.

Absolvovala jsem vyšetření, vše bylo v pořádku, děťátko se vyvíjelo normálně i těhotenství jsem snášela dobře. V porodnici se mnou můj muž byl, sice přítomnost otce u porodu byla teprve v plenkách, ale to nebylo překážkou, aby nestál při mně. Narodil se Vojtíšek.

Romanovi rodiče se smířili s tím, že jejich syn má starší manželku a ti mí říkali, že je škoda, že nejsou mladší. Z malého byli všichni nadšeni. Dokonce i moje dcera. Moje miminko nás všechny spojilo. Z Romana je báječný manžel i otec.

Než jsme se nadáli, z Vojtíka je už pořádný dospělý chlap. A naše manželství? Je pořád harmonické.

Snažím se nevypadat na svůj skutečný věk a řekla bych, že se mi to daří, což mi říká i Roman.

Předpovědi známých, rodičů i dcery, že nám vztah nevydrží, se naštěstí nenaplnily a já jsem ráda, že jsme tehdy na žádné pesimistické řeči nedali a naší lásce dali šanci. Rozhodně se to vyplatilo.

Kamila (61), severní Morava

Související články
3 minuty čtení
Každý nám říkal, jak jsme perfektní pár, já jsem ale věděla své. Naše manželství stálo na pokraji krachu, který se nedařilo zvrátit. Bylo mi pětadvacet, když jsem oblékla svatební šaty a Mirkovi slíbila lásku a věrnost na celý život. Vůbec by mě tehdy napadlo, že se naše manželství otřese v základech už tak brzy. Po sedmi letech se začaly na naší obloze objevovat první mráčky. Vždy jsme se d
3 minuty čtení
Můj muž je gentleman, vždy se zastával slabších, což se projevilo již na základní škole ve chvíli, kdy jsem nutně potřebovala pomoci. Byla jsem holka krev a mlíko, a to už na základce. Klukům jsem se líbila a dávali mi to najevo nejrůznějšími způsoby, obdivnými pohledy, zamilovanými psaníčky, všelijakými řečičkami, tu hloupými, jindy ještě hloupějšími. Jeden mi napsal „miluji tě“ křídou na zeď
4 minuty čtení
Prodávala jsem pánské obleky v malém butiku. Práce mě moc bavila. Jedna naplánovaná schůzka s novým zákazníkem dopadla nečekaně. Byl čtvrtek po poledni, když přišel on. Vysoký, trochu nejistý, ale usměvavý. Měl objednaný termín na výběr svatebního obleku. Vzala jsem ho do oddělení s našimi nejkvalitnějšími obleky – vlněnými, jemnými na dotek, s precizně vypracovanými detaily. Jako první jsme zk
3 minuty čtení
Normální člověk se sotva těší na konec prázdnin. Když mi bylo sedmnáct, loučila jsem se v té depresivní době s Tomášem a brečela jsem. Vzpomínám si, jak těžce jsem vždycky nesla, když končily prázdniny. A nejhorší ze všeho to bylo v době, kdy jsem se zamilovala do Tomáše. Bylo mi sedmnáct, jemu o rok víc. Byla jsem naivní, venkovská dívenka, on světem protřelý lufťák z velkého města. Umírala js
3 minuty čtení
Ze žárlivosti je člověk schopen udělat leccos. Jsem už daleko rozumnější než zamlada, zdaleka ne tak vznětlivá a bláznivá. Ale stále zamilovaná. Vdobách, kdy jsme s mým mužem teprve chodili, jsem docela dost žárlila. Naštěstí mě to už nepronásleduje, protože s tím by se nedalo žít, v lepším případě bych skončila jako rozvedená, opuštěná ženská, v horším ve vězení. Jezdívali jsme na chatu jeho r
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
enigmaplus.cz
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
V roce 1972 svět žasne nad fotografiemi amerického hudebníka a vědce Roberta Rinese (1922–2009) pořízenými u jezera Loch Ness. [gallery ids="158512,158511,158513"] Zřetelně je na nich vidět útv
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
epochalnisvet.cz
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
Nepřehlédnutelné jsou už z dálky, skutečné překvapení nabízí ale až detailní pohled na jejich fasády. Chrámy v indickém Khadžuráhu totiž mají velmi nezvyklou výzdobu. Jejich zdi jsou poseté stovkami reliéfů, které zachycují divoké sexuální praktiky.   Britský vojenský geodet Cornet James Franklin nevěří vlastním očím. V roce 1819 totiž v džungli střední Indie objevuje pozapomenuté chrámové
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
21stoleti.cz
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
Z jedné skupiny dobrovolníků se stanou vězni a z druhé jejich věznitelé. Tak lze popsat základ experimentu, realizovaného v létě 1971 na kalifornské Stanford University. Cílem bylo sledovat, jak se ch
Barvy podzimu ve špercích LOEE
iluxus.cz
Barvy podzimu ve špercích LOEE
Podzim je obdobím, kdy příroda maluje své nejkrásnější tóny – zlatavé, cihlově červené, hořčicově žluté, borovicově zelené. A my se chceme obklopovat teplými barvami, které podtrhují emoce, eleganci i
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
skutecnepribehy.cz
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila. Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
nasehvezdy.cz
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
Nečekaný příchod herečky Sandry Novákové (43) do seriálu Ulice okamžitě vyvolal vlnu nevole mezi fanoušky, ale očividně měl také rychlý dopad na její manželství s režisérem Vojtěchem Moravcem (38).
Perfektně naložení utopenci
tisicereceptu.cz
Perfektně naložení utopenci
Na utopence nutně potřebujete dvě základní věci – kvalitní buřty a poctivě kyselý lák. Po popíjení se budou hodit. Ingredience 20 ks kvalitních špekáčků náplň 3 feferonky nakrájené na kolečka
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
historyplus.cz
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
Zcestovalý panovník Edwarda VII. chytla u srdce česká příroda Britský král Edward VII. (1841–1910) rád cestuje. Do světa vyráží reprezentovat svou zemi, jednat se státníky nebo ze zdravotních důvodů. Mariánské Lázně poprvé navštíví v roce 1897, tedy v době, kdy ještě nesedí na trůnu (vládl od ledna 1901). A byť se záměrně ubytuje pod jiným jménem, jeho
Letadlo těžší než vzduch
epochaplus.cz
Letadlo těžší než vzduch
Už nejstarší mýty vypráví o létání. S křídly to zkouší už Ikaros, který ale vyletí příliš blízko slunci, jež jej spálí. Křídla se i v průběhu středověku a novověku staví z peří, ale i z jiných materiálů, a odvážní vynálezci s nimi skáčou z věží a pod věžemi si lámou nohy. I Leonardo da Vinci (1452–1519) propadne létání a navrhne hned
Už vám není dvacet? A co má být?
nejsemsama.cz
Už vám není dvacet? A co má být?
Právě nyní nejlépe víte, že zralá pleť chce pravidelnou péči, něhu a respekt. My vám zase prozradíme ty nejlepší triky. Spolu se středním věkem přichází i menopauza, kdy dochází ke snížení tvorby ženských hormonů estrogenu a progesteronu. To má mimo jiné vliv i na pleť a pokožku. Asi nejčastěji se menopauza na pokožce projeví suchostí. Proto je potřeba
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i