Domů     Nejdřív padaly nadávky, pak přišla láska
Nejdřív padaly nadávky, pak přišla láska
3 minuty čtení

Když jsem Karla na táboře dvakrát opařila horkou vodou, sprostě mi tehdy vynadal. Bála jsem se, že všechny naše šance jsou nadobro spálené. Naštěstí jsem se mýlila.

Karla jsem poznala na letním táboře, dělal tam praktikanta, já pomocnou kuchařku. Byl to moc hezký kluk a já jsem se do něj už tehdy šíleně zamilovala.

Jednou, když byly k večeři párky, jsem chtěla jít vylít hrnec s vodou a jak jsem s ním vyrazila z polní kuchyně, kam Karel zrovna vcházel, nechtěně do mě vrazil a horká voda skončila na jeho teplácích.

Nemusím asi popisovat, jak moc mi tehdy nadával. Zbytek večera strávil se studeným obkladem. Když jsem si o dva dny později uvařila kávu a chtěla se s ní vydat do mého stanu, opět jsem se s ním srazila ve vchodu kuchyně.

Opět jsem ho polila, horká káva se mu rozlila po tričku i po kalhotách.„Ty jsi fakt nemehlo. Radši už ani nevylejzej ze stanu!“ spustil na mě. Do konce tábora už na mě nepromluvil a snažil se mi vyhýbat. Bylo mi jasné, že u toho kluka jsem si doslova spálila všechny šance.

Nečekané setkání

Od té doby uplynula řada let a vzpomínky na letní tábor bledly, už jsem si na něj ani nevzpomněla. Byl hezký podzimní podvečer, vracela jsem se z návštěvy od rodičů. Šla na mě únava, tak jsem zastavila na benzínové pumpě, že si dám kávu.

Ve dveřích jsem se málem srazila s mužem, který si nesl kelímek s kávou, div, že jsem mu jej nevyrazila z ruky. Dotyčný se na mě podíval a vykřikl: „To snad není pravda! Jsi to ty?“ Zarazila jsem se. Nemohla jsem tomu uvěřit. Byl to Karel. To bylo setkání. Posadili jsme se, každý se svým kelímkem kávy, a vzpomínali.

Jsem vděčná

„Pamatuješ, jak jsi mě tenkrát opařila?“ dodal. Přikývla jsem a ještě jednou se mu po letech omluvila. „To já se omlouvám, že jsem ti tenkrát vynadal, ale fakt mě to hrozně bolelo,“ smál se. Povídali jsme si dost dlouho, dozvěděla jsem se, že je rozvedený.

Ani já jsem neměla štěstí na partnery. Tak jsme si sdíleli vzájemné peripetie. Byl to příjemný rozhovor. Vyměnili jsme si telefonní čísla a rozloučili se s tím, že se určitě brzy musíme sejít.

Několikrát jsme spolu vyrazili na celodenní výlet, později to byly společné víkendy, pak jsme se sestěhovali a nakonec se vzali. Kdo by to byl tehdy řekl… Je zajímavé, jak nás život nečekaně svedl dohromady. A jsem za to nesmírně vděčná. Máme spolu krásnou dceru a brzy oslavíme dvacet pět let spokojeného manželství.

Šárka (59), Plzeňsko

Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud