Domů     Sužují mě otravní příbuzní
Sužují mě otravní příbuzní
4 minuty čtení

Manželův bratr, švagrová, jejich dvě děti a tři vnoučata. Jejich pravidelná nedělní návštěva mi už od pátku nahání husí kůži. Musím si poradit.

Můj manžel pochází z velké rodiny, kde bylo zvykem se neustále navštěvovat. Společně trávili narozeniny i svátky, Vánoce a všechny důležité události. Po smrti sestry a rodičů mu zbyl jen jeden mladší bratr. Ti ostatní se rozutekli po světě nebo se odrodili. Jak jim závidím!

Ani dva na to všechno nestačí

Můj muž totiž o to víc na svém bratrovi a jeho celé rodině lpí. Neustále mu volá a často ho navštěvuje. Několik let mu zadarmo dřel na stavbě jeho domku a nyní mu chodí pomáhat se stavbou garáže. Aby toho nebylo málo, zve celou jejich rodinu k nám na neděli.

Martyrium pro mě začne už brzy ráno, kdy musím začít vařit a péct. Vždyť nasytit tolik krků není jen tak! „Marti, co budeme dneska obědvat?“ ptá se manžel s železnou pravidelností už v šest, abychom to všechno stihli.

Pomáhá mi, což o to, ale tak po chlapsku. Vyndá ze spíže těžké pekáče nebo přinese ze sklepa brambory. Maximálně na zahradě něco načeše nebo vykope. A také, abych nezapomněla, zabije pár slepic na polévku nebo králíků na omáčku.

Vařím jako závodka

To ostatní už je na mně. Jedna kachnička nestačí, musí být minimálně dvě. Jeden pekáč je taky málo a polévku chystám v pětilitrovém hrnci! Příbuzenstvo se dostaví minimálně v počtu pět osob – prarodiče a jejich tři vnučky. Jsou živé, jen co je pravda! Hned po obědě, místo siesty, mě čeká příprava svačiny.

Jejich babička ale jen sedí a nechá se obskakovat. Švagr zajde vždycky ještě dál. Klidně si usne v mém křesle! Pochrupuje a my se kolem něho plížíme, abychom ho náhodou nevyrušili.

„Chudák, je za celý ten týden unavený,“ lituje ho manžel, a jde ho dokonce přikrýt dekou, aby ten šedesátiletý cvalík nenastydnul.

Do toho všeho začnou řádit ty jejich holky. Neuplyne týden, kdy by něco nerozbily nebo neztratily. I ten náš chudák pes se před nimi schovává do boudy! Když se „zadaří“, přijdou i rodiče holek, to je nás sedm. Zvu samozřejmě i svoje děti a vnoučata. Občas přijdou, a to je nás patnáct.

Je to k zbláznění

Připadám si jako malá hospoda. Jen pípa chybí. „Venouši, co si takhle někam vyjet? Nebo alespoň vyjít? Do přírody,“ snažila jsem se po dobrém manželovi domluvit. On ale nikdy nechtěl ani slyšet. Později jsem to zkusila po zlém: „Já už tu dřinu nevydržím!

To nevidíš, že nás ti tvoji drahoušci jen využívají?“ Můj křik mi nebyl nic platný.

Manžel se na mě osopil, že jsem nenávistná a nepřející. Prý mu chci rozbít jeho rodinu. Mám ho moc ráda, ale příbuzní mě štvou. Rozčilují. Nevím, jak se jich zbavit. Jak se osvobodit. Mám také přece právo na svůj život a odpočinek!

Kamarádky pro mě mají spoustu rad, ale žádná není ta pravá. Chci jen svůj klid.

Vzpomínám na staré dobré časy

Jak ho dosáhnout? Nevím. A tak peču, vařím, smažím a patlám dorty. Asi až do smrti to jiné nebude. Když se kolem jedenácté rozezvučí zvonek u dveří nebo ozve bouchání, zvedá se mi žaludek nechutí. Už vím, co se ozve:

„Švagruše, tak co bude dobrého?“ Manželův bratr jedl totiž spoustu vtipné kaše. Alespoň on si to myslí. Jeho žena je ještě horší.

Není jí trapné si říct o výslužku. „Marti, zabal mi těch pár chlebíčků s sebou. Tak nějak už se mi nevejdou do žaludku!“ Jediné, co mě těší, je pomyšlení na pondělí. To jdu totiž do práce.

Nabídli mi malý úvazek v místní samoobsluze, kde jsem coby prodavačka strávila za pultem s lahůdkami skoro dvacet let. Byla jsem tam tak šťastná!

Asi se přece jen rozvedu

Svého času mi dokonce říkali žena za pultem, podle toho seriálu. Všichni to ale mysleli v dobrém, kolegyně i zákazníci. O svačině jsem si vždycky šla koupit jeden obložený chlebíček a klábosila.

Také jsem měla starosti, jako všichni ostatní, a dokonce jsem se těšila do důchodu. Kdybych bývala jen tušila, co mě čeká!

Nemohu pochopit, jak mě může vlastní manžel takhle týrat. Vím, že to tak nemyslí, ale mám mu to čím dál víc za zlé. Bojím se, že naše manželství neskončí dobře. Koho si manžel vybere, až bude muset volit?

Marta K. (67), Zlín

Předchozí článek
Související články
5 minut čtení
Když můj bratr přišel před důchodem o práci, oznámil nám něco nevídaného. Muž, který celý život bloudil i po známých cestách, se rozhodl živit řízením auta! Když mi bratr Oldřich oznámil, že bude vozit lidi, málem jsem se rozesmála. Vždyť celý život odmítal jet autem i na dovolenou, protože neměl orientační smysl. Navigaci považoval za nesmysl a při cestě do Ostravy kdysi skončil u Kladna. Jenž
5 minut čtení
Se snachou jsme si jednoduše nesedly. Asi bychom s tím mohly obě v klidu žít, jenže péče o vnučku nás nutila spolupracovat. A to moc nešlo. Hlavně mně. Když mi syn Adam oznámil, že se bude ženit, měla jsem radost. Připravila jsem slavnostní večeři a těšila se, že se s jeho nastávající lépe poznáme. Renata přinesla květiny, pochválila jídlo a nabídla se, že umyje nádobí. Byla milá, ale od začátk
3 minuty čtení
Po manželově smrti se o mě příbuzní začali nečekaně zajímat. Nejdřív mě jejich starostlivost těšila, pak mi ale došlo, že to nebude jen tak. Ve svém pražském bytě žiju už dlouhá léta. S manželem jsme ho kdysi pořídili za částku, která by dnes nestačila ani na pořádné auto. Teď má hodnotu několika milionů. Pro mě ale zůstává především domovem plným vzpomínek. Jenže po manželově smrti se najednou
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud