Bála jsem se, že zůstanu na ocet, a tak jsem se vdala unáhleně. Tím jsem si nasadila do bytu vážnou duševní poruchu.

Do Prahy jsem přišla s tehdejším přítelem. Marně jsem tehdy doufala, že si mě vezme. Svatbu se mnou plánoval tak dlouho, až si vzal svou kolegyni, která s ním čekala dítě. A pak se v mém životě objevil Toník.

Nesmělý inženýr, který nadevše miloval svou matku. „Neměla to lehké, starší bratr zemřel v pěti letech na leukémii,“ svěřil mi. Otec smrt syna neunesl a upil se k smrti. Matka si prošla peklem, těšila jsem se, až tu obdivuhodnou ženu poznám.

Byla jsem zaslepená

Toníkova matka vypadala jako dáma vystřižená z filmů pro pamětníky. Byla jsem z ní nervózní. „Antonín je velice hodný a citlivý, “ usmívala se strojeně. „Potřebuje vedle sebe někoho, kdo mu bude oporou,“ zdůrazňovala mi. Brzy mě můj inženýr požádal o ruku.

„Co to bereš za léky?“ zeptala jsem se jednou, když jsem si všimla, že loví z nočního stolku nějaké pilulky. „Jen mě bolí hlava,“ odpověděl. Otěhotněla jsem a Tonda, místo toho, aby se radoval, propadal do zvláštní letargie.

Vzpomněla jsem si na ty prášky v nočním stolku, opsala si název a zašla za známou lékárnicí.

Bojím se o dítě

„To jsou léky na zmírnění příznaků schizofrenie,“ dozvěděla jsem se. Okamžitě jsem volala tchyni. „Vy víte, že se Tonda léčí se schizofrenií? Proč jste mi to neřekla?“ ptala jsem se. „A to byste si ho, nevzala?“odvětila.

Nemohla jsem pochopit, jak mi to mohli zatajit. Bála jsem se, že by ta nemoc mohla být dědičná, bála jsem se o své dítě. Doma mě čekalo nemilé překvapení. „Ty jsi mamince vyčetla, že ti neřekla o mé nemoci,“ křičel Tonda.

Konečně klid?

V očích měl zvláštní běs, vyděsilo mě to Byla jsem ráda, když zalezl do postele a usnul. Druhý den se choval zase normálně. Po narození dcery Elišky se všechno ale zhoršilo. Tchyně mi v ničem nepomohla, měla jen starost, jestli se dobře starám o Antonína!

U Tondy to bylo jak na houpačce. Jeden den prospal, druhý den Elišce sliboval modré z nebe. Musela jsem hlídat, aby bral pravidelně léky. Pak mě při jedné malicherné hádce začal škrtit. Tehdy jsem si uvědomila, že se ho bojím.

Tondův psychiatr navrhoval hospitalizaci. Manžel se ale vzepřel. Nakonec ho tam odvezli poté, co běhal po sídlišti s nožem a bojoval s fiktivními únosci z jiné planety. Podala jsem žádost o rozvod. Tonda šel z nemocnice k mamince, a ta mě od té doby nenávidí.

Alice (58), Praha