Domů     Štěstí jsem našla úplně jinde
Štěstí jsem našla úplně jinde
4 minuty čtení

Přebalovala jsem to nemluvně, dávala jsem mu najíst a starala jsem se o něj jako jeho máma, která to dělat nemohla, protože žila někde jinde.

Vyhnala jsem ji. Z jejího domu, pryč od muže, kterého bezpochyby milovala, a v neposlední řadě i od jejího sotva ročního synka. Adámek v peřince doslova vrněl. Jeho malé ručičky svíraly lem krajkované peřinky a ústa žmoulala oslintaný dudlík. Jeho modré oči mě zamyšleně pozorovaly.

Ví to, a nejspíš si ve své malé hlavince stále dokola opakuje: „Ty nejsi máma!“ Zaplavily mě výčitky svědomí. Ničily mou duši. Všichni jistě hned na první pohled vidí, jak zlý jsem člověk. I Adámek to ví. Nejspíš tomu vůbec nerozumí, ale ví, že je něco strašně špatně.

Vzájemné sympatie

Byla jsem zamilovaná a viděla jen sebe. Patrika jsem poznala na jednom pracovním večírku. Přivedl ho kolega. Zpočátku jsem netušila, že je ženatý. Měl modré oči, krásný úsměv, byl vtipný a já věděla, že náš společný večer jen tak neskončí.

Hned jsme si padli do noty. Propili jsme spolu celou noc až do rána. Na útržek lístku od placení jsem mu načmárala své telefonní číslo.

Společný víkend

Za dva dny zavolal a vzal mě na to nejúžasnější rande v celém mém životě. Zavezl mě na koňskou farmu, která patřila jeho kamarádovi. Celý víkend jsme jezdili na koních a popíjeli lahodné víno. Večer jsme se koupali ve vířivce. Patrik nebyl jen výborný společník, ale také náruživý milenec.

Byla jsem sobecká

Chtěla jsem svou úžasnou lásku vídat každý den a každou hodinu svého volného času. Chtěla jsem si Patrika vzít za muže a prožít s ním krásný a dlouhý život. Jeho zákonitá manželka se do mého skvělého plánu pochopitelně nehodila.

Tam, kde se dva milují, není místo pro třetího. Dnes vím, že to byla chyba.

Když ale chci, umím být velmi přesvědčivá. Donutila jsem Patrika, aby se s ní rozvedl. Jenže dítě jsem jí vzít nechtěla. Problém Markéty byl, že neměla kam jít. Musela si sehnat práci, aby mohla platit nájem.

O jejího synka se mohla starat buď její máma, nebo bývalý manžel. Můj Patrik. A ten o Adámka rozhodně přijít nechtěl.

Milovaný synek

Jako otec byl úžasný. Staral se, aby mu nic nechybělo. Krmil ho, hrál si s ním a chodil na procházky. Když se poprvé postavil na nohy, mohl se zbláznit. Jeho otcovská láska však měla jednu vadu na kráse. Díky Adámkovi byla Markéta pořád s námi.

Přijížděla sice jen o víkendech, aby si svého miláčka na pár dní vzala domů, jenže náš vztah s Patrikem tím trpěl. Otevřeně nic neřekl, ale mně bylo jasné, že ho mrzí, když Adámek nemá rodinu a pendluje stále od jednoho domova ke druhému.

Klín mezi námi

Jeho bývalá žena mě nenáviděla. Bylo mi jasné, že jakmile Adam trochu povyroste, okusí hrozny oné nenávisti, kterou mu jeho máma bude hezky za tepla podávat po celou dobu, kdy budou spolu.

Nakonec to bude právě malý Adam, který mezi mě a Patrika zaseje jablko sváru. Stála jsem před velmi těžkým rozhodnutím. Možná tím nejtěžším v mém životě.

Odešla jsem

Nakonec jsem se rozhodla od Patrika odejít. Sama a dobrovolně. Dřív než mě od něj vyžene Markéta. Sbalila jsem si věci a odešla necelou hodinu před tím, než se měl Patrik vrátit z práce. Nechala jsem mu večeři na stole a u ní vzkaz, ať už mě nečeká. Nikdy.

Znovu a lépe

Vrátila jsem se do práce a začala žít nový život. Bez Patrika a bez výčitek svědomí. Nevím, jak se mu dnes daří, protože jsem s ním přerušila veškeré kontakty. Mně se daří výborně.

Našla jsem si nového přítele, kterého jsem si za dva roky vzala, a dnes už spolu máme dvě báječné děti.

Jitka S. (46), Benešov

Související články
3 minuty čtení
Znaly jsme se víc než patnáct let. Nebyla to jen kamarádka, byla moje jistota. A přitom mě pak tak snadno podrazila. Sdílely jsme spolu radosti i pády, znala moje vztahy, moje strachy i sny. Byla u všech důležitých okamžiků a já jsem byla u těch jejích. Nikdy by mě nenapadlo, že právě ona jednou dá na někoho, kdo mě od začátku nesnášel. Byl to její muž. Nikdy mě nepřijal. Neřekl to přímo, ale b
4 minuty čtení
Když jsem poprvé vešla do pokoje číslo 114, chtělo se mi brečet. Ani ne z toho, že bych byla sentimentální, spíš mi došlo, že tohle je konečná. Uvědomila jsem si, že už jsem „klientka“, jak tu říkají důchodcům, a že moje postel má svoje číslo a na nočním stolku bude jen kelímek na zubní protézu a stoh kapesníků. A že odtud živá nevyváznu. Doma jsem škaredě upadla a lékař mě po rehabilitaci rovn
5 minut čtení
Když se s někým kamarádíte tolik let, máte pocit, že už ho znáte a berete ho jako rodinu. Připustit si, že by vám někdo takový chtěl ublížit, je těžké. Můj život byl jako dobře udržovaná zahrada, vše mělo své místo, své hranice a svůj řád. Jenže jsem si do té zahrady dobrovolně nasadila jedovatý břečťan. Jmenovala se Marta. S Martou jsme se znaly od střední školy. Byly jsme ta nerozlučná dvojic
3 minuty čtení
Když mi bylo asi deset let, zakoukala jsem se do hezkého kluka ze sousedství. Dospělí se nad dětskými láskami většinou usmívají, pro mě to však tehdy byla vážná věc. Zamilovala jsem se do stejně starého kluka, který bydlel v naší ulici. Vzpomínám si, jak jsem ho zasněně pozorovala skrze záclonu, když mašíroval po chodníku s merunou anebo šlapal po silnici na kole. Líbil se mi, měl hezké oči i m
3 minuty čtení
Dlouho jsem si nebyla jistá, jestli o tom někdy dokážu promluvit. Některé věci si člověk raději nechává pro sebe a nevrací se k nim. Některé vzpomínky už tolik nebolí, i když umí občas udeřit se stejnou silou jako dřív. Dnes je mi osmdesát, a přesto mě někdy zaplaví stejný smutek jako tehdy, když mi bylo dvanáct. Bylo jaro, slunce konečně hřálo, tráva se zelenala a ve vzduchu bylo cítit něco no
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kdo zanechal šlépěje v blátě?
skutecnepribehy.cz
Kdo zanechal šlépěje v blátě?
Mám strach jezdit na vlastní chalupu. Na jaře jsem tam našla cizí stopy v blátě, které vedly téměř k ní. A překvapivě končily dva metry od ní. Mám starou chalupu v Krušných horách, kterou postavil můj děda. Nejezdíme tam moc často, protože podle manžela je moc daleko od civilizace, naše děti nemají čas a vnoučatům zase vadí, že tam
Matyáš Korvín vystrnadil císaře z Hofburgu
historyplus.cz
Matyáš Korvín vystrnadil císaře z Hofburgu
Císař před lety získal z Uher svatoštěpánskou korunu. Korvínovi ji vrátí až po dlouhém vyjednávání a zaplacení tučné finanční částky. Pro uherského krále je to obrovská potupa. Později se sice Fridrichovi za toto neuctivé handrkování pomstí, ale svého hlavního politického cíle nedosáhne. Chystal se oženit se svou snoubenkou Magdalenou Francouzskou (1443–1495). Mladičký český a uherský
Podvodník Harry Jelínek udělal obchod století
epochalnisvet.cz
Podvodník Harry Jelínek udělal obchod století
Usměvavý gentleman pokyne mladému manželskému páru: „Tudy prosím.“ Pozve ho na prohlídku „svého“ starobylého rodového sídla. Moc rád by jim ho totiž prodal. Co na tom, že se jedná o státní hrad Karlštejn.   Je to jeden výmysl za druhým. Už přezdívka Harry (asi 1905–1986) je falešná, stejně jako titul z medicíny, kterým se ohání. Rodák
Když kosatky učí své potomky a šimpanzi drží krok s módou…
21stoleti.cz
Když kosatky učí své potomky a šimpanzi drží krok s módou…
Kultura dlouho patřila mezi výsady, jimiž se člověk rád vymezoval vůči zbytku živočišné říše. Jenže moderní výzkum postupně ukazuje, že zvyky, tradice a dokonce i jakési módní trendy nejsou tak výlučn
Mandarin Oriental, Prague představil nového generálního ředitele Johna Kitchense
iluxus.cz
Mandarin Oriental, Prague představil nového generálního ředitele Johna Kitchense
Mandarin Oriental, Prague oznamuje jmenování Johna Kitchense do pozice generálního ředitele. Do jednoho z nejprestižnějších pražských hotelů přichází s více než dvacetiletou mezinárodní zkušeností v o
Vyklízí Obermaierová pole synově nevěstě?
nasehvezdy.cz
Vyklízí Obermaierová pole synově nevěstě?
Takový rychlý spád bychom tedy nečekali! Ještě před pár týdny měla Jaroslava Obermaierová (80) alias Vilma Nyklová ze seriálu Ulice marně shánět pro syna Jaroslava (44) partnerku. Do toho se ale n
Noc kostelů 2026 v Husově sboru v Chebu
epochanacestach.cz
Noc kostelů 2026 v Husově sboru v Chebu
Odhalte tajemství chebské Schlaraffie V pátek 29. května 2026 se v rámci celostátní akce Noc kostelů otevřou veřejnosti i místa, která běžně zůstávají skrytá. Jedním z nejzajímavějších bude bezesporu Husův sbor Církve československé husitské v Chebu (Vrbenského 14), který letos nabídne večer plný historie, hudby, tajemství i dobrodružství pro malé i velké návštěvníky. Málokdo ví,
Jak na pestrobarevné makronky
tisicereceptu.cz
Jak na pestrobarevné makronky
Lahodné makronky se z Francie dostaly do celého světa. Jsou sice na přípravu trošku náročné, ale nebojte. S trochou cviku a naším postupem se vám určitě povedou tyto jedny z nejoblíbenějších sladkostí
Pokračování lásky přišlo až po mnoha letech
nejsemsama.cz
Pokračování lásky přišlo až po mnoha letech
Nerozdělil nás osud, ale něčí nešetrný zásah. Bylo mi devatenáct, když jsem Marka poprvé uviděla. Pršelo a já stála bez deštníku na zastávce. Přišel ke mně, beze slova mi ho podržel nad hlavou a usmál se. Tak obyčejný okamžik – a přesto změnil všechno. Milovala jsem ho tak, jak umí milovat jen mladé dívky: bez
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
rezidenceonline.cz
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
Pokud váš trávník po zimě připomíná spíš flekatý koberec než lákavý zelený porost, není to náhoda. Jaro vždy nemilosrdně odhalí místa, kde plevel využil náskok, který získal ještě před začátkem sezóny. Dobrou zprávou je, že právě teď máte šanci změnit pravidla hry. Když půda volá o pomoc Důvod, proč se plevele na jaře chovají životaschopněji
Karel IV. a tajemství svatých relikvií: Věřil císař v jejich zázračnou moc?
enigmaplus.cz
Karel IV. a tajemství svatých relikvií: Věřil císař v jejich zázračnou moc?
Císař a český král Karel IV. patří ve své době k největším sběratelům svatých relikvií v Evropě. Shromažďuje trny z Kristovy koruny, ostatky apoštolů i předměty spojené s ukřižováním Ježíše. Kolem jeh
Kulomety versus opeřenci: Jak australští vojáci prohráli válku s pštrosy
epochaplus.cz
Kulomety versus opeřenci: Jak australští vojáci prohráli válku s pštrosy
Představte si armádu se samopaly, vojenskou disciplínou a plánem na „likvidaci nepřítele“. A teď si představte, že tím nepřítelem nejsou vojáci ani bandité, ale velcí nelétaví ptáci s načechraným peřím a dlouhýma nohama. Zní to jako absurdní komedie? Jenže v roce 1932 Austrálie skutečně vyhlašuje válku pštrosům emu a pro armádu to dopadne hodně trapně.