Domů     Štěstí jsem našla úplně jinde
Štěstí jsem našla úplně jinde
4 minuty čtení

Přebalovala jsem to nemluvně, dávala jsem mu najíst a starala jsem se o něj jako jeho máma, která to dělat nemohla, protože žila někde jinde.

Vyhnala jsem ji. Z jejího domu, pryč od muže, kterého bezpochyby milovala, a v neposlední řadě i od jejího sotva ročního synka. Adámek v peřince doslova vrněl. Jeho malé ručičky svíraly lem krajkované peřinky a ústa žmoulala oslintaný dudlík. Jeho modré oči mě zamyšleně pozorovaly.

Ví to, a nejspíš si ve své malé hlavince stále dokola opakuje: „Ty nejsi máma!“ Zaplavily mě výčitky svědomí. Ničily mou duši. Všichni jistě hned na první pohled vidí, jak zlý jsem člověk. I Adámek to ví. Nejspíš tomu vůbec nerozumí, ale ví, že je něco strašně špatně.

Vzájemné sympatie

Byla jsem zamilovaná a viděla jen sebe. Patrika jsem poznala na jednom pracovním večírku. Přivedl ho kolega. Zpočátku jsem netušila, že je ženatý. Měl modré oči, krásný úsměv, byl vtipný a já věděla, že náš společný večer jen tak neskončí.

Hned jsme si padli do noty. Propili jsme spolu celou noc až do rána. Na útržek lístku od placení jsem mu načmárala své telefonní číslo.

Společný víkend

Za dva dny zavolal a vzal mě na to nejúžasnější rande v celém mém životě. Zavezl mě na koňskou farmu, která patřila jeho kamarádovi. Celý víkend jsme jezdili na koních a popíjeli lahodné víno. Večer jsme se koupali ve vířivce. Patrik nebyl jen výborný společník, ale také náruživý milenec.

Byla jsem sobecká

Chtěla jsem svou úžasnou lásku vídat každý den a každou hodinu svého volného času. Chtěla jsem si Patrika vzít za muže a prožít s ním krásný a dlouhý život. Jeho zákonitá manželka se do mého skvělého plánu pochopitelně nehodila.

Tam, kde se dva milují, není místo pro třetího. Dnes vím, že to byla chyba.

Když ale chci, umím být velmi přesvědčivá. Donutila jsem Patrika, aby se s ní rozvedl. Jenže dítě jsem jí vzít nechtěla. Problém Markéty byl, že neměla kam jít. Musela si sehnat práci, aby mohla platit nájem.

O jejího synka se mohla starat buď její máma, nebo bývalý manžel. Můj Patrik. A ten o Adámka rozhodně přijít nechtěl.

Milovaný synek

Jako otec byl úžasný. Staral se, aby mu nic nechybělo. Krmil ho, hrál si s ním a chodil na procházky. Když se poprvé postavil na nohy, mohl se zbláznit. Jeho otcovská láska však měla jednu vadu na kráse. Díky Adámkovi byla Markéta pořád s námi.

Přijížděla sice jen o víkendech, aby si svého miláčka na pár dní vzala domů, jenže náš vztah s Patrikem tím trpěl. Otevřeně nic neřekl, ale mně bylo jasné, že ho mrzí, když Adámek nemá rodinu a pendluje stále od jednoho domova ke druhému.

Klín mezi námi

Jeho bývalá žena mě nenáviděla. Bylo mi jasné, že jakmile Adam trochu povyroste, okusí hrozny oné nenávisti, kterou mu jeho máma bude hezky za tepla podávat po celou dobu, kdy budou spolu.

Nakonec to bude právě malý Adam, který mezi mě a Patrika zaseje jablko sváru. Stála jsem před velmi těžkým rozhodnutím. Možná tím nejtěžším v mém životě.

Odešla jsem

Nakonec jsem se rozhodla od Patrika odejít. Sama a dobrovolně. Dřív než mě od něj vyžene Markéta. Sbalila jsem si věci a odešla necelou hodinu před tím, než se měl Patrik vrátit z práce. Nechala jsem mu večeři na stole a u ní vzkaz, ať už mě nečeká. Nikdy.

Znovu a lépe

Vrátila jsem se do práce a začala žít nový život. Bez Patrika a bez výčitek svědomí. Nevím, jak se mu dnes daří, protože jsem s ním přerušila veškeré kontakty. Mně se daří výborně.

Našla jsem si nového přítele, kterého jsem si za dva roky vzala, a dnes už spolu máme dvě báječné děti.

Jitka S. (46), Benešov

Související články
2 minuty čtení
Moje matka byla kouzelná bytost s velkým srdcem a otevřenou náručí. Celý život nám obětovala. Na konci měla jediné přání. To jsem jí nesplnila. Maminka byla vždycky usměvavá, milá a laskavá. Říkala nám, svým třem dětem, ,,koťátka“, na víkend vždycky napekla buchty a hrála si s námi karty. Často jsme s ní podnikali výpravy do lesa, kde nás učila znát bylinky, stromy, ptáčky a zvířátka. S maminko
3 minuty čtení
Nikdy nezapomenu na větu, kterou mi maminka vmetla v zápalu jedné z hádek. „Neměla ses narodit!“ Jak to myslela? Neměla mě snad ráda? Dlouho jsem si myslela, že mě maminka nemá ráda. Dívala jsem se na ostatní děti, jak se s nimi rodiče smějí, objímají je a chlubí se jimi. Já doma nic takového neznala. Když jsem se mámě snažila zavděčit, většinou si našla něco, co bylo špatně. V duchu jsem si ří
5 minut čtení
Když zavřu oči, pořád ji vidím, jak stojí před domem a mává mi. Naposledy. Bylo nám tehdy deset a musely jsme se rozdělit. Byly jsme nejlepší kamarádky. Sedávaly jsme spolu v lavici, o přestávkách si šeptaly tajemství a po vyučování chodily kus cesty domů společně. Vymýšlely jsme si, co budeme dělat, až vyrosteme. Jednou jsme chtěly být učitelky, jindy herečky, pak zase cestovatelky. Bylo nám j
3 minuty čtení
Mateřská dovolená není žádná dovolená, ale těžká práce. Tím náročnější, nechává-li vás manžel samotnou třeba i o sobotách a nedělích. Měla jsem dvě děti ve věku dva a tři roky, manžel byl věčně pryč. Já vím, anebo aspoň doufám, že byl v práci, ale kam se hrabe jakákoli práce na celodenní péči o dvě čilé dětičky. Jela jsem s nimi na chalupu v horách, ale jak jinak, zase sama. Nejhorší bylo, ž
4 minuty čtení
Se sestrou jsme si slíbily, že budeme tým. Mělo to být v dobrém i ve zlém, ale pak mezi nás vstoupila její nemoc. A já si nejsem jistá, co ještě vydržím. Žijeme se sestrou Alenou pod jednou střechou už skoro deset let. Když nám oběma zemřeli manželé a děti se rozutekly za vlastními životy, připadalo nám jako nejlepší nápad spojit síly. Prodala jsem svůj byt a přestěhovala se do jejího většího d
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Změnily výstřely v Marseille osudově tvář Evropy?
historyplus.cz
Změnily výstřely v Marseille osudově tvář Evropy?
Atentát v Marseille 9. října 1934 otřese Evropou. Jugoslávský král Alexandr I. při něm umírá v otevřeném voze a spolu s ním i francouzský ministr zahraničí Louis Barthou. Zatímco veřejnost sleduje šokující záběry z místa činu, v zákulisí se tiše hroutí celý bezpečnostní systém, který měl držet nacistické Německo na uzdě. V jihofrancouzské Marseille se
Oslava života po mexicku: The Monkey Bar zve na Día de los Muertos
iluxus.cz
Oslava života po mexicku: The Monkey Bar zve na Día de los Muertos
Podzimní čas vzpomínek na naše blízké, kteří již nejsou mezi námi, nemusí být jen obdobím ticha a melancholie. V Mexiku se totiž vzpomíná jinak – s barvami, hudbou, květinami a radostí ze života. Práv
Soulad podle harmonie zlatého řezu
rezidenceonline.cz
Soulad podle harmonie zlatého řezu
Vznosné křivky rezidence Habitação Áurea v regionu Amarante na severu Pyrenejského poloostrova vytvořily díky dané koncepci prostor s přirozenou rovnováhou, otevřený krajině, světlu i modernímu rodinnému životu. Neutrální barevná paleta a přírodní textury, jež byly použity v dokonalém souladu, přispívají ke klidné a sofistikované atmosféře, zatímco architektonické prvky, jako je prosklená terasa a stropy v
Hlaveň vytvoří vlastní podpis. Jak střela začala vypovídat o zbrani
epochaplus.cz
Hlaveň vytvoří vlastní podpis. Jak střela začala vypovídat o zbrani
Zločinec může utéct, svědci si nemusí nic pamatovat a pachatelova pistole skončí schovaná někde v temné zásuvce. Jenže vystřelená střela někdy prozradí víc, než by její majitel čekal. Kriminalisté postupně zjišťují, že kovový projektil si z hlavně odnáší mikroskopické stopy. Rodí se forenzní balistika, obor, v němž se i nepatrná rýha může stát důležitým svědkem.
Největší vánoční příběhy na zámku Loučeň
epochanacestach.cz
Největší vánoční příběhy na zámku Loučeň
Vánoce jsou nerozlučně spojené se světlem, a to ať už jde o hvězdu svítící nad Betlémem nebo o jiskřičky radosti v očích dětí. Ve znamení světla se ponesou i vánoční prohlídky na zámku Loučeň. A to nejen v zámku. Od 17. listopadu do 17. ledna se na středočeském zámku Loučeň poblíž Nymburka denně koná oblíbená
Tisíc let hledání ztraceného hrobu. Kde spočinul věrozvěst Metoděj?
enigmaplus.cz
Tisíc let hledání ztraceného hrobu. Kde spočinul věrozvěst Metoděj?
Zemřel roku 885 a podle staroslověnských pramenů spočinul ve významném moravském chrámu. Kde tento kostel stál a kam se poděly ostatky muže, který spolu s bratrem Cyrilem změnil duchovní dějiny Slovan
Chodí Vondráčková s kamarádem  „ex“?
nasehvezdy.cz
Chodí Vondráčková s kamarádem „ex“?
To jsou nám ale novinky! Hvězda seriálu Ulice Lucie Vondráčková (46) prý už není sama, ale má si užívat romantické chvilky s novým mladým krasavcem! A celá věc je ještě pikantnější v tom, že má jít
Sestra mi udělila pořádnou lekci
skutecnepribehy.cz
Sestra mi udělila pořádnou lekci
Pět let jsem žila v nepřetržitém stresu. Starala jsem se o vlastní rodinu a také o maminku, která vážně onemocněla. Moje sestra dělala, že jí se to netýká. Všechno to začalo nenápadně. Máma zapomínala klíče, připalovala hrnce a občas si spletla jména svých vnoučat. Zpočátku jsme tomu nepřikládaly velkou váhu. Když ale lékaři potvrdili začínající demenci, byl to pro nás
Domácí malinovka z čerstvých malin
tisicereceptu.cz
Domácí malinovka z čerstvých malin
Pokud jsou maliny samy o sobě dost sladké, tak není zapotřebí přidávat cukr. Ingredience 5 snítek máty 250 g čerstvých malin 7 lžic třtinového cukru 1 l mírně perlivé vody šťáva z ½ citronu
Dýně s čočkou
nejsemsama.cz
Dýně s čočkou
Do hotové směsi můžete vmíchat ještě opečenou pikantní klobásu. Dýně snese i aromatičtější koření, přidejte třeba trochu garam masaly. Ingredience na 4 porce: ● 300 g uvařené čočky ● 1 malá dýně ● 1 cibule ● 1 stroužek česneku ● olej ● sůl ● pepř ● 1 lžička sušeného tymiánu Postup: Dýni nakrájejte na kousky a dejte na plech vyložený pečicím papírem. Pokapejte olejem, posypte sušeným tymiánem, osolte a opepřete. Promíchejte
Přistát už nestačí aneb jak se lidstvo zabydlí na Měsíci
21stoleti.cz
Přistát už nestačí aneb jak se lidstvo zabydlí na Měsíci
Poprvé lidstvo na Měsíci přistálo v roce 1969, naposledy o tři roky později. Nyní po více než půl století k němu opět míří a to i s novou výzvou: tentokrát už na něm zůstat. To ovšem s sebou přináší n
Muž, který čekal v ledu. Příběh Ötziho začal znovu před 35 lety
epochalnisvet.cz
Muž, který čekal v ledu. Příběh Ötziho začal znovu před 35 lety
Ležel v horách více než pět tisíc let. Měl kožešinovou čepici, luk, toulec se šípy a na těle desítky tajemných tetování. Pak přišlo 19. září 1991 a mrtvý muž z doby měděné vstoupil do moderního světa. Dnes odpočívá za sklem archeologického muzea v Bolzanu. Teprve když před ním člověk stojí, naplno mu dojde, jak neuvěřitelný