Domů     Štěstí jsem našla úplně jinde
Štěstí jsem našla úplně jinde
4 minuty čtení

Přebalovala jsem to nemluvně, dávala jsem mu najíst a starala jsem se o něj jako jeho máma, která to dělat nemohla, protože žila někde jinde.

Vyhnala jsem ji. Z jejího domu, pryč od muže, kterého bezpochyby milovala, a v neposlední řadě i od jejího sotva ročního synka. Adámek v peřince doslova vrněl. Jeho malé ručičky svíraly lem krajkované peřinky a ústa žmoulala oslintaný dudlík. Jeho modré oči mě zamyšleně pozorovaly.

Ví to, a nejspíš si ve své malé hlavince stále dokola opakuje: „Ty nejsi máma!“ Zaplavily mě výčitky svědomí. Ničily mou duši. Všichni jistě hned na první pohled vidí, jak zlý jsem člověk. I Adámek to ví. Nejspíš tomu vůbec nerozumí, ale ví, že je něco strašně špatně.

Vzájemné sympatie

Byla jsem zamilovaná a viděla jen sebe. Patrika jsem poznala na jednom pracovním večírku. Přivedl ho kolega. Zpočátku jsem netušila, že je ženatý. Měl modré oči, krásný úsměv, byl vtipný a já věděla, že náš společný večer jen tak neskončí.

Hned jsme si padli do noty. Propili jsme spolu celou noc až do rána. Na útržek lístku od placení jsem mu načmárala své telefonní číslo.

Společný víkend

Za dva dny zavolal a vzal mě na to nejúžasnější rande v celém mém životě. Zavezl mě na koňskou farmu, která patřila jeho kamarádovi. Celý víkend jsme jezdili na koních a popíjeli lahodné víno. Večer jsme se koupali ve vířivce. Patrik nebyl jen výborný společník, ale také náruživý milenec.

Byla jsem sobecká

Chtěla jsem svou úžasnou lásku vídat každý den a každou hodinu svého volného času. Chtěla jsem si Patrika vzít za muže a prožít s ním krásný a dlouhý život. Jeho zákonitá manželka se do mého skvělého plánu pochopitelně nehodila.

Tam, kde se dva milují, není místo pro třetího. Dnes vím, že to byla chyba.

Když ale chci, umím být velmi přesvědčivá. Donutila jsem Patrika, aby se s ní rozvedl. Jenže dítě jsem jí vzít nechtěla. Problém Markéty byl, že neměla kam jít. Musela si sehnat práci, aby mohla platit nájem.

O jejího synka se mohla starat buď její máma, nebo bývalý manžel. Můj Patrik. A ten o Adámka rozhodně přijít nechtěl.

Milovaný synek

Jako otec byl úžasný. Staral se, aby mu nic nechybělo. Krmil ho, hrál si s ním a chodil na procházky. Když se poprvé postavil na nohy, mohl se zbláznit. Jeho otcovská láska však měla jednu vadu na kráse. Díky Adámkovi byla Markéta pořád s námi.

Přijížděla sice jen o víkendech, aby si svého miláčka na pár dní vzala domů, jenže náš vztah s Patrikem tím trpěl. Otevřeně nic neřekl, ale mně bylo jasné, že ho mrzí, když Adámek nemá rodinu a pendluje stále od jednoho domova ke druhému.

Klín mezi námi

Jeho bývalá žena mě nenáviděla. Bylo mi jasné, že jakmile Adam trochu povyroste, okusí hrozny oné nenávisti, kterou mu jeho máma bude hezky za tepla podávat po celou dobu, kdy budou spolu.

Nakonec to bude právě malý Adam, který mezi mě a Patrika zaseje jablko sváru. Stála jsem před velmi těžkým rozhodnutím. Možná tím nejtěžším v mém životě.

Odešla jsem

Nakonec jsem se rozhodla od Patrika odejít. Sama a dobrovolně. Dřív než mě od něj vyžene Markéta. Sbalila jsem si věci a odešla necelou hodinu před tím, než se měl Patrik vrátit z práce. Nechala jsem mu večeři na stole a u ní vzkaz, ať už mě nečeká. Nikdy.

Znovu a lépe

Vrátila jsem se do práce a začala žít nový život. Bez Patrika a bez výčitek svědomí. Nevím, jak se mu dnes daří, protože jsem s ním přerušila veškeré kontakty. Mně se daří výborně.

Našla jsem si nového přítele, kterého jsem si za dva roky vzala, a dnes už spolu máme dvě báječné děti.

Jitka S. (46), Benešov

Související články
3 minuty čtení
Bydlela jsem jen s babičkou v malém venkovském baráčku, slepice někdy zabloudily i do kuchyně. Ale bylo mi tam náhodou dobře. Je to už dávno. Naši utekli do Rakouska v pevném přesvědčení, že dítě, tedy mě, za nimi československé úřady urychleně pošlou. Nevím, kdo jim to nakukal, třeba se to někdy doopravdy stalo, ale v našem případě to takhle nefungovalo. Zůstala jsem v Čechách, na krku babičce
4 minuty čtení
Nikdy bych si nemyslela, že skončím v domově důchodců. Ale stalo se to, a co bylo nejhorší, to byl fakt, že jsem tam narazila na někoho hodně zlého. Když jsem si podruhé zlomila nohu, která se ne a ne dát do pořádku, uznala jsem porážku. Sama to už nezvládám. Syn měl starosti se svou firmou, dcera léta žila s rodinou v Německu a já už nebyla schopná si sama dojít ani pro rohlíky. Domov důchodců
2 minuty čtení
Když mi dcera Tereza oznámila, že má práci, byly jsme obě nadšené. Netušily jsme, jak jí to zničí život. Vždycky jsem ji vedla k tomu, aby si věřila a šla si za svým. Věřila jsem sama, že je dost schopná na to, aby si vybudovala pevné místo ve světě. Nikdy by mě nenapadlo, že se nechá zatáhnout do něčeho, co ji bude pomalu stahovat ke dnu. Moje dcera byla rozvážná, slušná, až příliš důvěřivá
3 minuty čtení
Když jsem odemykala dveře té vilky, měla jsem v očích slzy štěstí. Vybudovala jsem si sen. A o ten mě připravila kamarádka. Roky jsem pracovala jako učitelka v mateřské škole a tajně si kreslila plány na místo, kde budou děti vyrůstat s respektem, laskavostí a radostí. Chtěla jsem školku, kde se nebude křičet. Kde budou barvy, hudba a zahrada plná bylinek. Prodala jsem auto, vzala si půjčku
5 minut čtení
Potkala jsem ji, když jsem hledala pomoc k nemocné matce, o kterou jsem se starala. V té chvíli mi přišla jako zázrak seslaný z nebe… Přišlo to nečekaně. Moji maminku před lety ranila mrtvice. Z ničeho nic. Tahle žena plná elánu a chuti do života se přímo před našimi zraky sesunula k zemi. Byli jsme právě u ní na nedělním obědě a ona se nám chystala servírovat svoji vynikající pověstnou svíčkov
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Chlebovo-cibulová polévka
tisicereceptu.cz
Chlebovo-cibulová polévka
Chlebová polévka byla považovaná za jídlo chudých, ale v kombinaci s cibulí vás její chuť mile překvapí. Potřebujete 3 cibule 1 krajíc starého chleba 1 lžíci oleje 1 lžičku másla 1 lžíci hla
Všudypřítomný a nepostradatelný papír
epochaplus.cz
Všudypřítomný a nepostradatelný papír
Lidé odjakživa touží zaznamenat své myšlenky. Jenže to není tak snadné, dokud nemají písmo. Nejstarší značky, které by mohly být písmem, nacházíme už v pravěkých jeskyních. O titul nejstaršího písma se utkává starověká Čína, neolitická kultura Vinču a starověký Sumer. Ale i když máme písmo, na co vlastně psát? V Číně pravděpodobně začínají psát v sedmém tisíciletí před
7 kroků pro zářivou a hebkou pleť
nejsemsama.cz
7 kroků pro zářivou a hebkou pleť
Chcete vědět, jak získat dokonale hebkou, svěží a rozjasněnou pleť? Poradíme vám pár skvělých triků pro každodenní pečující rutinu. Jen si to představte, hladká a rozzářená pokožka bez pupínků, rozšířených pórů i vysušených míst, to by byla krása… Jestli jste si myslela, že s perfektní pletí se zkrátka musíte narodit, rádi vás vyvedeme z omylu. 1.
Velikonoce na sjezdovkách? Ano, v Jižním Tyrolsku se stále lyžuje
iluxus.cz
Velikonoce na sjezdovkách? Ano, v Jižním Tyrolsku se stále lyžuje
Svátky jara si užijte ještě se zimními radostmi. Lyžovačka na sluncem zalitých svazích s panoramatem nádherných skalních útvarů jižních Alp či Dolomit, k tomu bezva jídlo a pití. A po návratu rozmazlu
Kde řádí Černá paní, temnější protějšek Bílé paní? Najdete ji nejenom na hradě Buchlově
enigmaplus.cz
Kde řádí Černá paní, temnější protějšek Bílé paní? Najdete ji nejenom na hradě Buchlově
Temná silueta v černém závoji se tiše pohybuje po hradních chodbách. Neohlásí se zvukem kroků, jen náhlým chladem a tíživým pocitem, že se něco blíží. Černá paní není jen legenda – její příběh má konk
Ruský tanečník skočil za železnou oponu
historyplus.cz
Ruský tanečník skočil za železnou oponu
Na letišti si ještě najde čas na skleničku s francouzskými přáteli. Za chvíli už ruský balet odlétá z Paříže do Londýna. Tanečník Rudolf Nurejev je v povznesené náladě. Až do chvíle, než se k němu skloní ředitel baletu a špitne mu do ucha: „Ty s námi neletíš.“   Jako by do něj udeřil blesk. I když jistý neklid pronásledoval Rudolfa
Titanic v Praze: Výstava, která vás vtáhne do skutečných osudů slavné lodi
epochanacestach.cz
Titanic v Praze: Výstava, která vás vtáhne do skutečných osudů slavné lodi
Až do 22. května 2026 se v pražském PVA EXPO PRAHA v Letňanech koná výstava Titanic – The Artifact Exhibition, která představuje stovky originálních artefaktů vyzvednutých z vraku legendární lodi. Díky autentickým exponátům a silným lidským příběhům zažijete historii Titaniku, legendárního parníku, který se v roce 1912 (15. 4. ve 2:20) potopil ke dnu Atlantiku.
Dobývá vdanou Vlasákovou  tajemný kamarád?
nasehvezdy.cz
Dobývá vdanou Vlasákovou tajemný kamarád?
Tohle by asi nikdo z nás nečekal. Často se mluvilo o tom, že herečka ze seriálu Bratři a sestry Lenka Vlasáková (53) by si vůbec neměla být jistá svým manželem, hercem ze seriálu Ulice Janem Dolanským
Rozezvučel bojovný mnich nebeské varhany?
epochalnisvet.cz
Rozezvučel bojovný mnich nebeské varhany?
Na pódium vystupuje za ovací davu mnich v bílé říze. Přichází vyzvat všechny přítomné, aby šli na smrt ve jménu své víry. Pod vlivem jeho slov lidé klesají na kolena a zanedlouho se ochotně vydají do války v daleké zemi.   Druhá křížová výprava do Svaté země je papežem vyhlášena, ale to neznamená, že se všichni do
Létavka černoblanná: žába, co plachtí mezi stromy
21stoleti.cz
Létavka černoblanná: žába, co plachtí mezi stromy
Létavka černoblanná je skutečně fascinujícím tvorem. Tahle žába žije v oblasti jihovýchodní Asie v tropických deštných pralesích. Jak její název napovídá, je doma spíš ve vzduchu než ve vodě. [capt
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
V odlehlé uličce jsem zažila hrůzu
skutecnepribehy.cz
V odlehlé uličce jsem zažila hrůzu
Kousek od domu mám uličku, do které jsem vstoupila třikrát. Věřím, že se tam stalo něco hrozného. V té ulici totiž straší. Na nové adrese jsem bydlela skoro rok a jednoho večera, kdy lilo jako z konve, jsem se rozhodla použít zkratku. Ulička spojující dva bloky se mi nelíbila ani za bílého dne a do té doby jsem se