Když jsem se vdávala, rozhodla jsem se, že si naši svatbu zorganizuji celou sama, i když už začínalo být trendy na vše si najmout lidi. Ale svatba se moc povedla.

Všem se náramně líbila. Až na moji sestru! O to větší šok pro mě byl, když jsem pár měsíců po svatbě zjistila, že moje sestra kudy chodí, tudy naši svatbu pomlouvá. Příšerné prostředí, hnusný oběd a nevkusná nevěsta.

To bylo jen pár z jejích výroků. Napřed jsem to nemohla pochopit, ale s mužem jsme došli k závěru, že z mé staropanenské sestry Kateřiny mluví jen závist a žárlivost.

Skromná, ale fajn

Když mě Milan požádal o ruku, hned jsem měla v hlavě představu o tom, jak bude moje svatba vypadat. Nechtěla jsem vyhazovat zbytečně peníze, a hlavně jsem ji měla už dávno naplánovanou do posledního puntíku. Na obřad jsme pozvali jen nejužší rodinu a nejbližší přátele.

Mně šla za svědka moje sestra Kateřina a Milanovi jeho bratr Honza. Po obřadu se k nám připojil zbytek svatebčanů. Šlo o osmdesát lidí. Všichni jsme se přemístili do menšího resortu na okraj Prahy, kde se konala honosná hostina.

Proslov vedla napůl Kateřina s Honzou. Myslím, že jsem měla všechno vyšperkované.

Jídlo bylo od profesionálů

Stoly jsem si nechala připravit od vyhlášené cateringové firmy. Byla jsem naprosto unešená tím, jak skvělou práci odvedli. S Milanem jsme jako novomanželé dodrželi i zvyky, které k tomu patří.

Společně jsme zametali střepy, házela jsem svatební kyticí. Mohu s klidným srdcem říct, že náš velký den se prostě povedl. Bylo krásné slunečné počasí, tančilo se a zpívalo až do pozdních hodin.

Hned vedle restaurace byl hotel, kde jsme všichni přespali. Byla jsem na sebe hrdá, že jsem to všechno zvládla zorganizovat a nestálo to majlant. A hlavně že se nic nepokazilo. Rodina i přátelé se dušovali, že dlouho nebyli na tak příjemné a veselé svatbě.

Všude ji pomlouvala

Měla jsem z toho dobrý pocit, dokud mi Mirka, sestra mého muže, neřekla, s čím se jí prý má sestra svěřila. „Vím, že bych ti to neměla říkat, ale Kateřina dodnes svatbu všude pomlouvá. Byly jsme spolu na obědě, protože chtěla pomoci s účetnictvím.

A během toho z ní padala jen ošklivá slova na tvoji adresu,“ přiznala Mirka trochu v rozpacích.

Se svojí švagrovou mám ale ty nejlepší vztahy, tak nepřipadalo v úvahu, že by mi z nějakého důvodu lhala. Později jsem zjistila, že naši svatbu moje setra pomluvila úplně všude. Měla jsem nepadnoucí šaty a Milan se zmazal pod obraz. A nejhorší ze všeho byl prý dort a ubytování, které měli svatebčané.

Netajila se nenávistí

I po letech do mě vjel vztek, a tak jsem se za sestrou vydala. „Když jsi měla něco proti mé svatbě, proč jsi mi to neřekla?“ vyrukovala jsem na ni. „Kdo to vykecal?“ pronesla ironicky. „Nenapadlo tě, že by se mě to mohlo dotknout?

Víš, kolik úsilí mě stálo tu svatbu připravit? Kolik peněz v tom bylo?“ pěnila jsem.

„Hele, ségra, už nejsi malá holka, takže ti to řeknu. Ta svatba byla vážně propadák. Nic horšího jsem v životě neviděla,“ řekla drze. „A víš, co si myslím já? Myslím si, že jen žárlíš. Je ti padesát. Jsi sama, nemáš děti ani chlapa. A tak jsi zlá a nepřející,“ řekla jsem si své.

Sestra jen těžce polkla a moje slova nechala bez odpovědi. Kdyby mě takhle pomluvila kamarádka, tak to pochopím spíš. Ale že si to dovolila moje vlastní ségra?

Monika Z. (53), Česká Lípa