Domů     Při noční službě s kamarádkou slýcháme kroky
Při noční službě s kamarádkou slýcháme kroky
2 minuty čtení

Byla to záhada. Kroky na chodbě, nikoho jsem tam ale nikdy neviděla. Jedna kolegyně utekla, druhá je nadšená, že máme v práci ducha.

Jsem vyučená zdravotní sestra, ale po dvaceti letech práce v nemocnici jsem nastoupila jako ošetřovatelka do domova seniorů. Budova je hezká a plná světla. Při každé noční směně se ale někdo prochází chodbami.

Přes den je nás v budově hodně, při noční službě se ale počet zaměstnanců výrazně sníží a je ticho. Zlověstné. Když jsem v domově pracovala už dva měsíce, našla jsem jednou v noci odvahu a vyšla ze sesterny zjistit, kdo z pacientů se nám v noci courá patrem.

Když jsem otevřela dveře, nikoho jsem neviděla. Prošla jsem celé patro, ale nic. Pro jistotu jsem obešla všechny pokoje. Každý ležel ve své posteli a spal. Vrátila jsem se zpátky na ošetřovnu. Sotva jsem usedla, ozvaly se kroky zase. A nebyl to už jeden člověk, byli dva.

Jedny kroky lehké a tiché, druhé rázné. „Slyšíš to taky?“ zeptala jsem se Jitky, která tu noc měla se mnou službu. „Někdo se nám asi vzbudil,“ řekla a vyrazila na obhlídku. Stejně jako já prošla celé patro a pokoje. „Nikde nikdo,“ ohlásila.

Jsou to duchové?

Při každé další noční směně jsem zažívala to samé. Dupot těžkých bot a šouravé tiché kroky. Kolegyně Jitka z toho byla na prášky. Tvářila se tak vyšinutě, že jsme pochopili, co si myslí. „Ty myslíš, že by to mohl být nějaký duch?“ zeptala jsem se jí přímo.

Jitka pokývala významně hlavou. „Jsem o tom přesvědčená,“ řekla dramaticky. Poté si u vedení vynutila, že chce sloužit jen přes den. Místo ní ke mně na noční směny přiřadily mladičkou Elišku.

„Víš o tom, že jsou tady duchové?“ řekla mi hned první službu. „Jak to víš?“ dělala jsem, že nevím, o čem je řeč. „Ty neslyšíš ty kroky? To jsou duchové, cítím to,“ tvářila se nadšeně.

Zahynuli za války

Plus toho byl, že se nebála práce v noci. A pak mi jeden pacient řekl, že duchy dokonce viděl. Ty tiché kroky patří prý mladé ženě, nejspíš ošetřovatelce, a ty těžké nějakému vojákovi.

Oba na této chodbě prý kdysi dávno, za druhé světové války během bombardování, zahynuli.

Lenka (59), Plzeň

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může