Domů     V nouzi jsem poznala skutečného přítele
V nouzi jsem poznala skutečného přítele
2 minuty čtení

Manžel byl takový tyran, že jsem od něho utekla i s dítětem. Dluhy se na mě začaly hrnout ze všech stran a já je dlouho nedokázala řešit.

Jednoho dne jsem si sbalila tašky, nasedla s malou dcerkou do auta a odjela od muže, který mě trápil. První dva měsíce jsem žila z úspor, pak si sehnala práci.

Byla dost špatně placená, já zoufalá z toho, že nemám nic kloudného na sebe, že si nemůžu dát v restauraci ani polévku.

tak jsem jednou nezaplatila nájem, a všechno utratila. V tu chvíli mi bylo dobře, jenže pak se z mých dluhů stala noční můra. Vzala jsem si několik úvěrů, ty pak nezvládla splácet.

V momentě, kdy jsem konečně našla slušně placenou práci a těšila se, jak si polepšíme, my účetní oznámila, že mi plat obstavil exekutor. Ukončila jsem zaměstnanecký poměr a začala fakturovat na živnostenský list. Jenže moje dluhy rostly. Když mě chytil revizor, nedokázala jsem zaplatit pokutu.

Byla jsem v pasti

Dostala jsem šílený strach, že mi vezmou malou, jelikož nám zbývalo sotva na holé přežití. Pak jsem poznala Tomáše. Slušně vydělávajícího počítačového experta, kterému nevadilo, že mám dítě. Byl nejlepším mužem mého života. Když jsme jednou vedli rozhovor, všechno jsem mu svěřila.

Děsila jsem se, že náš vztah okamžitě ukončí. Ale zachoval se jako chlap. Navrhl, že se můžu s dcerkou přestěhovat k němu a že mám použít celou svoji výplatu na úhradu svých závazků. Snad poprvé po sedmi letech jsem klidně spala.

Trpělivý a tak hodný…

Konečně jsem v sobě našla sílu a sedla nad dopisy od věřitelů a dala dohromady dlužnou částku. Vyšplhala téměř na milion. Kdyby nebylo Tomáše, tak bych se v tom čísle utopila. I takhle mi bylo jasné, že se moje splátky potáhnou minimálně patnáct let. Ale už se mi nechtělo utíkat.

Nemohla jsem si Tomáše vzít, protože by pak automaticky zodpovídal za mé minulé dluhy. A to bych se hanbou propadala!

Žili jsme ale dál šťastně, bývalý manžel mi dal pokoj a ztratil se někde ve světě, dcera dospěla a mé dluhy se zkrátily natolik, že já budu moci svému Tomášovi říct to kouzelné ano. Čeká na to trpělivě…

Viola (56), Opava

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může