Domů     Nebál se ničeho, ani svatby!
Nebál se ničeho, ani svatby!
3 minuty čtení

Třídní hezoun si s námi domluvil půlnoční setkání na hřbitově. Odvaha se mu ale vytratila, a tak místo sebe poslal kamaráda.

Odjakživa mám ráda hřbitovy. Čas se tu zastavil, nemá žádný význam. Sedávám na lavičce, poslouchám zpěv ptáků a přemýšlím o životě – nikde se tak dobře nepřemýšlí o životě jako právě na hřbitově.

Když jsem kdysi dávno chodila na střední školu, tuhle zálibu se mnou sdílela nejlepší kamarádka Hana.

Líbil se všem holkám

Právě na hřbitově jsme sdělily jedna druhé, že za nejhezčího spolužáka shodně považujeme Romana. „Ale co je to platný,“ hlesla jsem smutně, „ten by si o mě neopřel ani kolo.“ Hana mě napomenula, že takhle bych o sobě neměla mluvit.

Jenže to byla pravda. Vysoký, atraktivní blonďák, který nosil značkové oblečení. A já? Máma mi zrovna přešila svůj černý kabátek z mládí. Když jsem si ho oblékla a podívala se na sebe do zrcadla, rozbrečela jsem se.

Byla to výzva

V naší třídě se vědělo, že s Hanou věčně sedáváme na hřbitově a dlouze si tam povídáme. Zčistajasna se k nám o přestávce k mému úžasu vydal sám Roman, který se se mnou ani s Hanou zpravidla nebavil, a povídá: „Jít ve dne na hřbitov, to umí kde kdo.

Ale o půlnoci tam jde jen skutečný frajer.“ Pokrčila jsem rameny: „Klidně bych tam o půlnoci šla. Vůbec by mi to nevadilo.“

Sraz o půlnoci

Ve skutečnosti mi bylo jasné, že pokud budu nucena jít do sídla mrtvých, až budou hodiny na kostelní věži odbíjet půlnoc, umřu strachy. „Tak domluveno,“ zasmál se dlouhán. „Sejdeme se o půlnoci na hřbitově. Přijďte, holky, přesně, jinak se to nepočítá. Musí to být o půlnoci, to se probouzejí upíři.“

Přeběhl mi po zádech mráz. Byl listopad, uplakané dušičkové počasí. Už v pět hodin odpoledne tma jako v pytli. Pane bože, co si počnu? Taková hrůza! V půl dvanácté jsem se vyplížila ze dveří, Hana, ta vylezla oknem.

Sešly jsme se na konci ulice. Ves byla zalitá strašidelným měsíčním světlem. Pouliční lampy nesvítily, tehdy se úzkostlivě šetřilo. Měly jsme naštěstí každá baterku. Ještě že nebyl úplněk. Srpek zlatého měsíce visel na černé obloze a starostlivě nás pozoroval.

Vtípek, který nás sblížil

Když jsme dospěly ke hřbitovním dveřím a já vzala za kliku, Hana vykřikla: „Panebože, to nejde!“ A pak vzala nohy na ramena. Já jsem statečně vešla na hřbitov, ale zhasla mi baterka. Byl slyšet zvon. „Romane,“ zašeptala jsem, když jsem spatřila siluetu. „Nejsem Roman!“ zvolala děsivým hlasem silueta.

To už jsem pelášila ze hřbitova, zvony duněly. Nazítří se to vysvětlilo. Roman nikam nešel, dělal si z nás legraci, ničema. Poslal místo sebe Karla. Ten se nebál ničeho, ani svatby.

Brali jsme se o mnoho let později, ale naše známost začala oné půlnoci na hřbitově.

Anna D. (60), Kokořínsko

Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud