Před pár lety jsem kvůli pár dobrým skutkům málem spadla do problémů. Ve svých pětačtyřiceti jsem poprvé žila sama a v klidu. Nevím, co  mě to napadlo, rozdávat peníze.

Když jsem ve svých pětačtyřiceti letech konečně poprvé žila sama, moc jsem si to užívala. O muže jsem neměla nouzi, ale žádného jsem už nechtěla na vztah.

Když jsem se seznámila s Petrem, nebyl to vůbec můj typ, a rozhodně jsem o něj neměla zájem jako o chlapa!

Ale zdál se mi jako pracovitý chlap. Tak jsme si občas povídali. Líčil mi své životní peripetie i to, jak ho jeho exmanželka obrala o všechno.

Kecal od začátku

Byl z Ostravy, kde dělal taxikáře. Už to mě mělo asi varovat, ale nevarovalo.

Vydělané peníze prý investoval do penzionu, který si vyhlédla jeho paní, a aby se o něj mohla starat a nemusela do všech úředních úkonů tahat Petra, dohodli se, že penzion napíšou jen na ni. Netrvalo ani půl roku, jeho žena si našla jiného a s Petrem se rozvedla.

Neměli děti, a tak to šlo rychle. Petr díky tomu zhubl 40 kg. Protože já nikdy nebyla vychytralá ženská a také jsem nikdy nic nedostala zadarmo, pochopitelně mě ani nenapadlo ho podezírat ze lži. Naopak jsem si říkala, že to si tedy nezasloužil.

Pomohla jsem mu odpíchnout se

V té době pracoval pro kamaráda a rozvážel pečivo. Jeho snem bylo pořídit si vlastní dodávku, aby byl nezávislý a mohl si práci sjednávat a řídit sám.

Ani nevím, co mě to napadlo, mezi námi totiž nešlo ani o sex ,ani o lásku, ale nabídla jsem mu, že mu na krátkou dobu mohu půjčit osmdesát tisíc.

Že ale ty peníze musím vzít z úvěrové kreditní karty, na níž je velmi vysoký úrok – kolem dvaceti procent, pokud se peníze nevrátí do tří měsíců. Samozřejmě po mé nabídce skočil a obratem si našel dodávku v bazaru.

Peníze jsem dala bez smlouvy

Peníze jsem vybrala, předala mu je osobně a on odjel pro Ford Transit. Večer mi jej přijel ukázat. Smlouva byla na mé jméno, jak jsme se dohodli s tím, že jakmile půjčenou částku plus procenta za úvěr vrátí, já na něj auto přepíšu.

Výhoda pro mne měla být to, že kdykoliv bude třeba něco stěhovat, a mé děti se stěhovaly často a rády, budu mít „osobního stěhováka“! Samozřejmě že nevyšlo vůbec nic!

Splácel si, jak chtěl

První dvě splátky přišly včas, ale nižší než bylo domluveno. Do tří měsíců pochopitelně smluvenou částku nevrátil. Peníze mi pak posílal, jak se mu zlíbilo!

Nakonec nebral ani telefon, a tak jsem po dvou letech zašla na policii, protože jsem vůbec netušila, kde je auto, a za pozdní splátky jsem platila penále jako mourovatá.

Policisté byli chápaví a vypadalo to nadějně do chvíle, než případ převzal jiný vyšetřovatel. Ten se mnou jednal, jako bych snad já chtěla okrást Petra, se kterým prý mluvil, a není nic, co by bylo trestné, a bez jakékoliv snahy něco vyšetřit vše uzavřel. Očividně to byl zhrzený muž, kterému nějaká žena pořádně ublížila.

Odnesla jsem to ale já. Tak auto i Petr zmizeli z mého života. Občas sice přišla nějaká splátka, ale suma stále nedosahovala ani částky půjčené, natož aby zahrnovala úroky, a především penále z prodlení.

Jak byl zpočátku slušný, nakonec přišla už jen občas sprostá sms, že peníze poslal. Samozřejmě lhal.

Ford přeprodal beze mne

Jednou mi volali z policie. Prý zadrželi muže, který řídil „můj“ Transit. Tím se konečně dalo vše do pohybu. Jak jsem následně zjistila, Petr auto přeprodal bez mého vědomí. Uvědomila jsem si, že mi jednou nakukal, že potřebuje velký techničák kvůli přívěsu. Pochopitelně jsem mu jej půjčila, a už jsem ho neviděla.

Současný majitel, za kterého mi už pár let chodily domů pokuty, měl zákaz řízení a další škraloupy. Skončil před soudem, kam jsem musela jako svědek, a on nakonec skončil na pár let ve vězení.

„Můj“ Transit zatím umístili na policejní záchytné parkoviště a mně poradili, abych zažádala o jeho vydání.

Budu platit za likvidaci?

Tam stál dalších pět let. Petr se totiž vynořil z neznáma a o dodávku si zažádal také! Taková drzost. Dodnes mi dluží minimálně padesát tisíc. Naštěstí soud celý případ uzavřel s tím, že auto je moje, protože Petr se neobtěžoval v průběhu let reagovat.

Bůh ví, kde mu je konec. Bohužel když jsem dorazila na odstavné parkoviště, místo dodávky tam stála už jen hromada šrotu, kterou nebylo možné odvézt. A tak teď čekám, že budu ještě platit za likvidaci!

Lenka B. (56), Vysočina