Domů     Pro dobrotu na žebrotu, naletěla jsem!
Pro dobrotu na žebrotu, naletěla jsem!
5 minut čtení

Před pár lety jsem kvůli pár dobrým skutkům málem spadla do problémů. Ve svých pětačtyřiceti jsem poprvé žila sama a v klidu. Nevím, co  mě to napadlo, rozdávat peníze.

Když jsem ve svých pětačtyřiceti letech konečně poprvé žila sama, moc jsem si to užívala. O muže jsem neměla nouzi, ale žádného jsem už nechtěla na vztah.

Když jsem se seznámila s Petrem, nebyl to vůbec můj typ, a rozhodně jsem o něj neměla zájem jako o chlapa!

Ale zdál se mi jako pracovitý chlap. Tak jsme si občas povídali. Líčil mi své životní peripetie i to, jak ho jeho exmanželka obrala o všechno.

Kecal od začátku

Byl z Ostravy, kde dělal taxikáře. Už to mě mělo asi varovat, ale nevarovalo.

Vydělané peníze prý investoval do penzionu, který si vyhlédla jeho paní, a aby se o něj mohla starat a nemusela do všech úředních úkonů tahat Petra, dohodli se, že penzion napíšou jen na ni. Netrvalo ani půl roku, jeho žena si našla jiného a s Petrem se rozvedla.

Neměli děti, a tak to šlo rychle. Petr díky tomu zhubl 40 kg. Protože já nikdy nebyla vychytralá ženská a také jsem nikdy nic nedostala zadarmo, pochopitelně mě ani nenapadlo ho podezírat ze lži. Naopak jsem si říkala, že to si tedy nezasloužil.

Pomohla jsem mu odpíchnout se

V té době pracoval pro kamaráda a rozvážel pečivo. Jeho snem bylo pořídit si vlastní dodávku, aby byl nezávislý a mohl si práci sjednávat a řídit sám.

Ani nevím, co mě to napadlo, mezi námi totiž nešlo ani o sex ,ani o lásku, ale nabídla jsem mu, že mu na krátkou dobu mohu půjčit osmdesát tisíc.

Že ale ty peníze musím vzít z úvěrové kreditní karty, na níž je velmi vysoký úrok – kolem dvaceti procent, pokud se peníze nevrátí do tří měsíců. Samozřejmě po mé nabídce skočil a obratem si našel dodávku v bazaru.

Peníze jsem dala bez smlouvy

Peníze jsem vybrala, předala mu je osobně a on odjel pro Ford Transit. Večer mi jej přijel ukázat. Smlouva byla na mé jméno, jak jsme se dohodli s tím, že jakmile půjčenou částku plus procenta za úvěr vrátí, já na něj auto přepíšu.

Výhoda pro mne měla být to, že kdykoliv bude třeba něco stěhovat, a mé děti se stěhovaly často a rády, budu mít „osobního stěhováka“! Samozřejmě že nevyšlo vůbec nic!

Splácel si, jak chtěl

První dvě splátky přišly včas, ale nižší než bylo domluveno. Do tří měsíců pochopitelně smluvenou částku nevrátil. Peníze mi pak posílal, jak se mu zlíbilo!

Nakonec nebral ani telefon, a tak jsem po dvou letech zašla na policii, protože jsem vůbec netušila, kde je auto, a za pozdní splátky jsem platila penále jako mourovatá.

Policisté byli chápaví a vypadalo to nadějně do chvíle, než případ převzal jiný vyšetřovatel. Ten se mnou jednal, jako bych snad já chtěla okrást Petra, se kterým prý mluvil, a není nic, co by bylo trestné, a bez jakékoliv snahy něco vyšetřit vše uzavřel. Očividně to byl zhrzený muž, kterému nějaká žena pořádně ublížila.

Odnesla jsem to ale já. Tak auto i Petr zmizeli z mého života. Občas sice přišla nějaká splátka, ale suma stále nedosahovala ani částky půjčené, natož aby zahrnovala úroky, a především penále z prodlení.

Jak byl zpočátku slušný, nakonec přišla už jen občas sprostá sms, že peníze poslal. Samozřejmě lhal.

Ford přeprodal beze mne

Jednou mi volali z policie. Prý zadrželi muže, který řídil „můj“ Transit. Tím se konečně dalo vše do pohybu. Jak jsem následně zjistila, Petr auto přeprodal bez mého vědomí. Uvědomila jsem si, že mi jednou nakukal, že potřebuje velký techničák kvůli přívěsu. Pochopitelně jsem mu jej půjčila, a už jsem ho neviděla.

Současný majitel, za kterého mi už pár let chodily domů pokuty, měl zákaz řízení a další škraloupy. Skončil před soudem, kam jsem musela jako svědek, a on nakonec skončil na pár let ve vězení.

„Můj“ Transit zatím umístili na policejní záchytné parkoviště a mně poradili, abych zažádala o jeho vydání.

Budu platit za likvidaci?

Tam stál dalších pět let. Petr se totiž vynořil z neznáma a o dodávku si zažádal také! Taková drzost. Dodnes mi dluží minimálně padesát tisíc. Naštěstí soud celý případ uzavřel s tím, že auto je moje, protože Petr se neobtěžoval v průběhu let reagovat.

Bůh ví, kde mu je konec. Bohužel když jsem dorazila na odstavné parkoviště, místo dodávky tam stála už jen hromada šrotu, kterou nebylo možné odvézt. A tak teď čekám, že budu ještě platit za likvidaci!

Lenka B. (56), Vysočina

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud