Když mé kamarádky řešily nevěry, vždy jsem si v duchu gratulovala k manželovi, kterého víc zajímaly jeho koníčky než pěkné ženské! Jak jsem se pletla!

S Tomášem jsme spolu byli už pár let, ale vždy jsem si myslela, že máme výjimečný vztah. Žádné větší problémy jsme nikdy neřešili, vycházeli jsme si v klidu vstříc a měli jsme se rádi. Alespoň jsem si to myslela.

Děti jsme neměli, protože napřed jsme měli stále dost času a pak už bylo pozdě. Ale ani jeden z nás po nich zvlášť netoužil. Oba jsme měli dobrou práci a vlastně nám tak nic nescházelo. Ani jsme se nechtěli uskromňovat.

Cestovala jsem

Já jsem pracovala jako obchodní zástupce pro jednu firmu, což znamenalo, že jsem hodně cestovala po republice. Každý měsíc jsem minimálně dvakrát vyrazila na služební cestu a často jsem v jiném městě i přespala. Vždy jsem ráda řídila ráda a poznávala nové lidi.

Být den dva bez muže mi nevadilo a alespoň jsem se na něj potom o to víc těšila. Když jsem se po dvou třech dnech vracela domů, Tomáš vždy připravil večeři a otevřel víno: „Vítám tě doma, miláčku!“ přišel mě vždy přivítat navoněný a s úsměvem.

Nenápadné ochlazení

Vždy nám to klapalo i v posteli. Ani jsem si nevšimla, že sexu bylo najednou nějak méně! Vždycky bylo něco „důležitějšího“ na práci, nebo byl najednou Tomáš strašně unavený. Koneckonců, já byla také unavená. Rozhodně jsem neměla žádné podezření.

Až nedávno jsme měli firemní školení. „Měla bych se vrátit ve čtvrtek večer, jen abys věděl, kdy otevřít lahev vína,“ řekla jsem při odjezdu laškovně. „Už teď se na tebe těším,“ odpověděl a políbil mě jako vždy.

Těšila jsem se domů

Školení probíhalo bezvadně, a tak jsme vše, co jsme potřebovali, zvládli o den dřív. Kdo chtěl, mohl zůstat, protože hotel byl placený, ale já se těšila domů. Řekla jsem si, že jednou překvapím svého muže já.

Koupila jsem po cestě chlebíčky a vybrala dobré víno. Že se vracím dřív, jsem mu pochopitelně nezavolala, aby bylo překvapení dokonalé.

Zaparkovala jsem a vyběhla několik schodů k bytu. Byla skoro půlnoc, takže jsem byla potichu, abych nevzbudila sousedy. Strčila jsem klíč do zámku a otevřela dveře. Překvapeně jsem zjistila, že v ložnici svítí malé světlo a z obýváku se line příjemná hudba. Že by Tomáš usnul a nevypnul cédéčko?

Nejhorší okamžik

„Tome, překvapení!“ zavolala jsem a s úsměvem se blížila ke dveřím. Intuice mi napovídala, že tu něco nehraje. Zaslechla jsem nějaký hluk, jako by někdo pobíhal po místnosti, a pak jsem vzala za kliku. Když jsem otevřela dveře do ložnice, zůstala jsem stát jako přimrazená.

Můj manžel stál uprostřed ložnice nahý a vedle byla napůl odhalená žena. Ovšem ne ledajaká! Byla to má matka a bylo evidentní, co spolu dělali. To snad nemůže být ani pravda! Ale byla.

Z Tomáše vylezlo, že to s mojí mámou táhne už přes rok, že se do ní zamiloval a že s ní chce žít.

Že jí je už přes šedesát? To přece nehraje roli. Pro mě to byl veliký šok. Jak mi to matka mohla udělat? Dnes spolu opravdu žijí a já jsem sama. Žádného chlapa ani svoji matku

už nechci nikdy vidět!

Milada R. (48), Havířov