Domů     Život ve městě si moc užívám
Život ve městě si moc užívám
4 minuty čtení

Toužila jsem po životě v přírodě, ale zjistila jsem, že civilizace má přece jen něco do sebe. Už jsem ze snů vyléčená.

Jako typické městské dítě jsem měla o životě v přírodě zkreslené představy, protože jsem ho znala jen z letních táborů, vyprávění babičky a z řídkých návštěv své tety z jižní Moravy. O to víc jsem po romantickém venkovském životě toužila.

Rozdílné světy

Tyto mé touhy neustaly ani poté, co jsem dospěla a našla si partnera. Měli jsem se rádi, on však byl z jiného těsta. Za každých okolností se držel nohama pevně na zemi a moje sny komentoval ironickými úšklebky.

Nerad jezdil na venkov a před jedním víkendem mi řekl: „Zítra hraje Slavie, rád bych s kamarády zajel na fotbal. Jeď s kamarádkou.“ A tím začal konec našeho vztahu.

Dobový festival

Vyrazila jsem tehdy na chatu bez něj. Ten víkend tam pořádali folkový festival a náměstí bylo zaplavené trhy. A já byla úplně okouzlená. Chodila jsem mezi stánky a občas jsem se s někým dala do řeči.

„Slečno, když se vám náš život tak líbí, přidejte se k nám,“ smál se jeden tanečník.

Propadla jsem jeho kouzlu

Strašně jsem těm lidem záviděla. Úplnou náhodou jsem potkala vysokého, šlachovitého chlapa s okouzlujícím úsměvem. Představil se mi jako Miloš. Tak začala naše známost. Vášeň se mezi námi rozhořela jako oheň, na kterém jsme opékali buřty.

Udělala jsem tlustou čáru

V Praze jsem si sbalila kufry, dala výpověď v práci, manželovi oznámila, že se s ním rozvádím, a odjela jsem za Milošem. Měl totiž svoji vizi budoucnosti, která se mi zamlouvala.

„Zkusíme žít jako trampové celoročně a ne jen pár týdnů v létě,“ nahodil udičku, na kterou jsem zabrala. To bude nádhera, představovala jsem si. Ráno se budit zpěvem ptáků, mýt se v potoce a stát se součástí přírody.

Ideální život

Koupili jsme pozemek s potůčkem uprostřed beskydských lesů a tam si začali zařizovat svůj život.

Pěstovali jsme vlastní ovoce, zeleninu i bylinky, neměli jsme žádný telefon ani počítač, dokonce jsme začali chovat i slepice a králíky a časem jsme si pořídili i krávu.

Tenhle život se mi strašně líbil, i když byl poměrně náročný. Naučila jsem se šít šaty i navlékat náramky z korálků. Jezdili jsme na jarmarky a tam tyto výrobky prodávali. Všechno bylo zalité sluncem. Milovali jsme se, a to nám ke štěstí stačilo.

První pochybnosti

Po pěti měsících jsem otěhotněla, a tím naše bezstarostnost skončila. Přežít měsíce mrazů v maringotce nebyla žádná sláva, zvlášť, když vám roste břicho a je vám stále špatně. Byla mi zima, všude samé nepohodlí. A až se dítě narodí, bude to ještě horší. Vůbec jsem si to nedovedla představit.

„To nezvládneme! Myslím, že bychom měli uvažovat o návratu do civilizace. Přece se z porodnice nemůžu vrátit sem,“ povídala jsem Milošovi. Ale on neviděl problém. S Barborkou jsem se vrátila do maringotky.

V půlce ledna dostala zápal plic a my s ní museli do nemocnice. Chudinka se dusila a já myslela, že nepřežije. Svíral mě strach a výčitky. Co jsme jí to provedli?

Strach mě probudil

„Do maringotky se s ní už nevrátím!“ oznámila jsem svému Milošovi. „Copak opravdu nechápeš, že svou zarputilostí ohrožujeme její život?“ křičela jsem na něj hystericky a třásla se vzteky:

„Pokud si nenajdeme normální byt, opustíme tě a žij si tam sám.“ Až tehdy uznal, že na tom něco bude, a my se konečně stěhovali zpátky do města.

Jako v pohádce

To byla úleva, sedět zase v teple a moci se vykoupat, kdy se mi zachtělo! Život byl najednou tak jednoduchý! Nechápala jsem, jak to, že jsem to dřív nevěděla… Tetelila jsem se blahem nad tím komfortem, který je pro všechny obyčejný. Já se ale cítila jako v pohádce.

Dohodli jsme se

Dnes žijeme v kompromisu. Svou představu o životě jsme trochu upravili. Sedíme v teple, používáme plynový sporák i pračku, dokonce máme i televizi. Trampský život jsme úplně neopustili. Věnujeme se mu i s dcerou o prázdninách.

Iva B. (57), Olomouc

Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika