Domů     Moje naivní romantické představy
Moje naivní romantické představy
4 minuty čtení

Bylo mi sice už dvacet pět, ale na rozdíl od jiných žen v mém věku jsem po vdavkách nijak zuřivě netoužila. Nepropadala jsem panice a nesnažila jsem se rychle si najít životního partnera.

Viděla jsem, jak takové případy mohou dopadnout. Dvě z mých kamarádek se rozvedly do půl roku od svatby, další dvě byly nešťastné, protože až v manželství zjistily, že jejich volba nebyla ideální.

„Mně se nic takového nemůže stát, protože nikam nespěchám,“ říkala jsem jim. Prožila jsem do té doby dva delší vztahy, na které jsem vzpomínala celkem v dobrém. „Až přijde ten pravý, tak ho poznám,“ dodávala jsem a také jsem tomu věřila.

Upoutal mě na první pohled

S Lubošem jsem se seznámila náhodou. Byla jsem vyřizovat jednu pracovní záležitost ve vysoké budově plné firem a kanceláří. U vchodu jsem si všimla kluka, který tam pracoval jako ochranka. Byl vysoký, nakrátko ostříhaný a přesně můj typ.

Naše pohledy se setkaly a vzápětí přeskočila ona pověstná jiskra. Když jsem jela nahoru do desátého patra, myslela jsem na něj a na to, jak si s ním domluvit rande. Vyřešil to za mě sám. Při zpáteční cestě z budovy mě oslovil a pak už šlo všechno rychle.

Cítila jsem se šťastná

Rande jsme měli druhý den odpoledne. Strávili jsme spolu několik velmi příjemných hodin touláním po slunečné letní Plzni. Nakonec jsme povečeřeli v jedné pizzerii a Luboš mě doprovodil před dům, kde jsem bydlela s rodiči.

Polibek, který mi dal na rozloučenou, nebyl toho dne první. Cítila jsem se šťastná a spokojená. Myslela jsem na to, co jsem vždycky říkala kamarádkám, a ptala se v duchu sama sebe, jestli jsem dnes opravdu začala něco velkého.

Vzápětí přišla i žádost o ruku

V dalších dnech náš vztah nabral obrátky. Scházeli jsme se s Lubošem každý den a já jsem se hřála na výsluní jeho zamilovaných projevů. Získal si mě stoprocentně.

Postupně mi slíbil, že se mnou bude až do konce života, že mě bude nosit na rukou a snese mi modré z nebe.

Chápala jsem, že zamilovaný muž slíbí skoro cokoliv, ale v případě Luboše jsem mohla ty sliby brát reálně. Chodili jsme spolu přes půl roku, když mě požádal o ruku.

Rychlé vystřízlivění

Ta nabídka k sňatku mě nepřekvapila, vlastně jsem s ní tak nějak počítala a byla na ni připravena. Jen chvíli jsem předstírala váhání, ve skutečnosti jsem byla moc ráda, že se konečně vyslovil.

Rodičům se Luboš také zamlouval a já si tedy po osmi měsících od našeho seznámení navlékla snubní prstýnek a změnila jsem příjmení.

První týdny po svatbě nic nenasvědčovalo tomu, že by se Luboš nějak měnil. Až když jsme se jednou nečekaně prudce pohádali kvůli bezvýznamné maličkosti a hrozilo, že na mě můj novomanžel vztáhne ruku, došlo mi, že všechno nebude tak růžové.

Od lásky k nenávisti

Luboš před svatbou a Luboš po svatbě – to byli postupně dva úplně jiní lidé. Zatímco předtím mi sliboval, že mě bude nosit na rukou, v manželství to začalo vypadat, že tu ruku by na mě nejraději vztáhl.

Jak jsme si předtím rozuměli a jak o mě usiloval, když mě neměl „jistou“, byli jsme nyní dvěma cizinci, kteří se začínají pomalu, ale jistě nenávidět.

Tvrdá zkušenost

V duchu jsem si připomínala osudy svých kamarádek a musela jsem se sama nad sebou útrpně smát. Rozvedli jsme se do roka od svatby. Nevím, jestli chyba nebyla i na mojí straně.

Dnes, když o tom přemýšlím, je mi jasné, že jsem se chovala jako naivní romantička a ne jako praktická manželka. Je to už jedno. Po té zkušenosti jsem byla ještě opatrnější a trvalo dlouho, než jsem mužům opět dokázala věřit.

Eliška H. (50), Plzeň

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.