Domů     Nejhorší týdny v životě
Nejhorší týdny v životě
3 minuty čtení

Když vás potká něco zlého a vy s tím nemůžete nic udělat, je to hrozné. Nejhorší je ta naprostá bezmoc a zoufalství. Chvíle, kdy ztratíte veškerou naději.

Konečně přijíždí policejní auto a zastavuje před naším domem. Z něj vychází trochu zmatený Míša, můj vnuk. Celá se třesu rozčilením a mám strach, abych se nezhroutila. Ale vidět svého milovaného vnoučka po dvou měsících živého, je velmi silný okamžik.

Jeho maminka, moje dcera, k němu běží s otevřenou náručí. Míša jako by trochu váhal. Nikdo neví, co za tu dobu prožil.

Je to manžel na baterky

Už když mi dcera Karla představovala poprvé jako svého přítele, moc mě nenadchl. Když si pak toho sebestředného chlapíka chtěla vzít, snažila jsem se jí to rozmluvit. Marně. Říkala jsem si, že je to konečně její věc a že se mohu mýlit. Jenže můj instinkt mě neklamal.

Náš Kája byl jen takový manžel na ozdobu. Jako doprovod do společnosti byl vždy perfektní. Galantní, vtipný, komunikativní. Doma, v rodině byl ale k ničemu. Ze všech domácích prací se vždy úspěšně vykroutil. A to i tehdy, když se mu narodil syn Míša.

Mělo nás to varovat

Nejenže se Karel Míšovi moc nevěnoval, ale ani na něj nedokázal soustředit svou pozornost. Nejhorší asi bylo, když ho zapomněl na benzínové pumpě. Prostě natankoval, šel zaplatit, koupil Míšovi zmrzlinu, nasedl do auta. A odjel.

Naštěstí Míša byl zaujatý zmrzlinou a nějakým pánem, který si myl okénka u auta. Tak si vlastně ani nevšiml, že se pro něj táta teprve za chvíli vrátil. Už tehdy jsme neměli dál nechávat ty dva samotné.

Prokletá pánská jízda

Když byly Míšovi tři roky, vymyslel Karel, že s ním pojede na výlet. Cestou vlakem se měli setkat s dalšíma dvěma otci a jejich syny. Prý taková čistě pánská jízda. Dcera byla nadšená, že se konečně začal manžel o syna víc zajímat.

To jsme ale vůbec netušili, co nás čeká. Když kluci ráno vyrazili, šly jsme s dcerou na nákupy a oběd ve městě. Byla to zase taková naše malá dámská jízda. Večer nás ale čekal šok. Karel se vrátil bez Míši! Ten mu prý ujel vlakem a zatím ho policie nenašla.

Co se přesně stalo, nevíme dodnes. Když vystoupili oba z vlaku, Karel se začal bavit s chlapy a Míša se nepozorovaně vrátil do vlaku, který se rozjel. Nikdo si toho prostě nevšiml. Po dvou měsících našli kriminalisté Míšu u ženy, která se ho ve vlaku ujala.

Konečně doma

Jenže místo toho, aby ho odvedla na policii, si ho nechala doma. Byl u ní zavřený, ale nijak mu naštěstí neublížila. Naopak ho dost rozmazlovala, aby si tak vynahradila, že nemá děti. Teď je tedy konečně zpátky a dcera uvažuje o rozvodu.

Irena L. (52), Děčín

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
3 minuty čtení
Nikdy jsem si o sobě nemyslela, že jsem naivní. Vždycky jsem byla opatrná, ale podvodníci si vždy najdou cestu. Když mi jednoho dopoledne zazvonil telefon, muž na druhém konci se představil jako pracovník banky. Mluvil klidně, slušně a znal moje jméno. Řekl mi, že někdo se právě pokouší dostat k mému účtu a že musíme rychle zabránit převodu peněz. Věděla jsem, že takové podvody existují, ale te
3 minuty čtení
Byl to velký psí dobrák. Od mého vnuka si nechal líbit všechno. Toho večera se ale proměnil v šelmu. Věděl, že svého přítele musí chránit. Příběh se odehrál v jižních Čechách na chalupě známých. Byla jsem tehdy pozvána s vnukem na oslavu narozenin. Kamarádka, která dům zdědila, vlastnila tehdy psa, velikého dobráka Punťu, který nikdy nikomu neublížil. Mého vnoučka dobře znal a nechal si od něho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Jak zatočit s chloupky ve tváři
nejsemsama.cz
Jak zatočit s chloupky ve tváři
Znáte to. Naneseme na obličej make-up, a rázem je vidět každý chloupek, který byl předtím sotva znát. Co dělat, abychom se jich zbavily, šetrně, bez podráždění? Depilace, nebo raději epilace? O depilaci se jedná, když odstraňujeme jen viditelnou část chloupků žiletkou či depilačním strojkem, epilací se jich zbavujeme i s kořínky. První způsob je určitě pohodlnější, ale krátkodobé řešení. Jak
Uhlídá si Dyková svého muže?
nasehvezdy.cz
Uhlídá si Dyková svého muže?
Herečka Tatiana Dyková (48) ze seriálu Případy mimořádné Marty měla zřejmě důvod, proč svého muže Vojtěcha Dyka (41) nechtěla pustit do soutěže StarDance. Jeho účast jí totiž dělala od začátku těž
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
historyplus.cz
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
Pawiak pomstíme! Právě tento nápis zaplaví ke konci roku 1942 varšavské ulice. Polští odbojáři už mají plné zuby toho, jak nacisté zacházejí s vězni v místním žaláři, a rozhodnou se okupantům pustit žilou. Vyšlápnou si na obyčejné bachaře i na tu nejodpornější nacistickou „svini“!   Stavět se začíná v roce 1830 a dokončena je o šest let