Domů     Madonka v koruně stromu mě zachránila
Madonka v koruně stromu mě zachránila
2 minuty čtení

Ten osamocený dub tu stál po staletí a naši předkové sem kdysi umístili sošku madonky s děťátkem. Věřila jsem, že mě na cestě domů chrání.

Jako malé se mi zdával často sen o tom, jak utíkám před různými divokými zvířaty, nejčastěji před divočákem, liškou či jelenem. Utíkala jsem v tom snu vždycky jako šílená a ukryla se ve vykotlaném stromě.

Byl to dub, poničený bleskem, v otvoru těsně pod korunou byla umístěná malá soška panny Marie s děťátkem. Vždycky jsem na dub hleděla s velkým obdivem a věřila, že mě chrání.

Kdosi zavolal

Maminka mě varovala, abych raději chodila po hlavní cestě, že se na pěšině můžou vyskytovat nebezpečná zvířata z lesa, ale já jsem na její slova nedala. Cesta po pěšině byla totiž mnohem kratší a chodili po ní i jiní.

Teprve až ve chvíli, kdy došlo k přemnožení divočáků, se začali mít lidé více na pozoru a pěšině se raději vyhýbali.

Léto se chýlilo ke svému konci, začal nový školní rok a já se vracela svou obvyklou zkratkou domů, když tu jsem měla dojem, že na mě kdosi zavolal.

Otočila jsem se, ale nikoho jsem neviděla. Jen starý dub s Madonkou. Tak jsem šla dál. O vteřinu později se přede mnou rozhrnulo roští a z něho se vypotácela vzteklá liška. Byla jsem jako paralyzovaná.

Kdyby na mě ten hlas nezavolal a já se nezastavila, srazila bych se přímo s ní. Přestože mě to vylekalo, dál jsem si po pěšině zkracovala cestu. O měsíc později jsem opět kráčela zkratkou ze školy, blížila se k místu z mého děsivé snu, když tu – zase ten hlas!

Tentokráte jsem slyšela jasně, jak zavolal: „Utíkej!“ Ani jsem se nerozhlédla, proč má běžet, a vyrazila s brašnou na zádech, co mi síly stačily, k dubu. Skočila jsem do něho. Vzápětí dorazil jelen a zarazil své paroží zprudka do kmene stromu.

Úkryt v dubu

Třásla jsem se napěchovaná ve vykotlaném dubu, soška Panny Marie nade mnou. Kdybych neposlechla ten hlas, nejspíš bych skončila nabraná na parohy.

Jakmile byl jelen z dohledu a žádné nebezpečí už nehrozilo, vylezla jsem z úkrytu a upalovala domů. O všem jsem pověděla mamince a od té doby jsem lesní cestičkou už nikdy sama nešla.

Jana (69), Sokolov

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může