Domů     Dcera mě nechce znát
Dcera mě nechce znát
4 minuty čtení

S mojí jedinou dcerou jsme nikdy neměly ideální vztah. A to přitom moje Miluška byla už od mala ve všem moc šikovná. Byla ale tak trochu flink.

V ynikala ve sportu, věnovala se hudbě i kreslení, a ve škole jí šly jazyky. Jenže je jí to jedno. Zahazuje svůj talent. A tak umí trochu na klavír, trochu na kytaru, trochu tenis, trochu volejbal, trochu toho a trochu tamtoho. A mně to hrozně vadí a štve mě to!

Takové možnosti měla, mohla to někam dotáhnout a něco znamenat! Vysokou školu také nedodělala, a to se dostala na práva! Vydržela tam jen dva roky. „Vůbec mě to nezajímá. Ta škola není nic pro mě!

Vystudujte si ji sami, když ji tak obdivujete,“ sdělila nám pohotově s manželem a bylo to.

Životem si jen proplouvá

Celé její dětství a dospívání ji všichni obdivovali. Na co sáhla, to jí šlo, kam přišla, tam ji chválili. Jenže jak každý, kdo něčeho dosáhl, ví, pokud chcete něco dělat na špičkové úrovni, jen šikovnost a talent nestačí!

Potřebujete píli, vytrvalost, dravost a chuť se prosadit. To mé dceři bohužel chybí, v tom je po svém otci flegmatik a „pohodář“.

Raději se vdala, než by studovala!

Teď je jí pětadvacet a je rok vdaná. Josefovi je o devět let víc. Vdávat se Miluška ale nemusela. Přesto před svatbou odešla z vysoké školy, z Prahy na vesnici, kde se svým mužem Josefem rekonstruují starou kovárnu po jeho prababičce.

Josef má vystudovanou ekonomii, ale během studií se navíc vyučil kovářem. Myslím, že je u nás jediným kovářem s titulem inženýra, který ale zásadně nepoužívá. Miluška tak teď má pouze maturitu na gymnáziu. Teď si vybrala, že bude dálkově studovat zahradnickou školu.

„Mami, přestaň. Tahle škola mi dává větší smysl než nějaká práva,“ usadila mě. A tak jsem se s tím vším musela nějak smířit. Je to jejich život, jak často opakují. S čím se ale smiřuji nesmírně těžce, je to, jak dcera vychází s Josefovou matkou Zdenou. Ano, přiznávám se, že na kontra tchyni žárlím.

Co bych za to dala

S mužem máme jen Milušku a já si tak jako každá máma vždy přála mít s dcerou hezký a kamarádský vztah, ten jsem já se svou matkou nikdy neměla.

Viděla jsem se, jak spolu nakupujeme oblečení, jak si povídáme o prvních láskách, chodíme na kosmetiku, manikúru nebo si zaplavat.

Dceru nic takového ale nebaví a nezajímá, natož aby se mi někdy svěřovala. Zdeně se ale svěřuje, a dokonce si od ní nechává i radit!

Učí ji, co já nedělám!

Už několikrát se jen tak mimochodem zmínila, že cosi probrala se Zdenou a ta jí poradila to či ono. Nedávno z dcery navíc vypadlo, že byly s tchyní ve městě nakupovat látky na závěsy, a dokonce si koupily i nějaké látky na oblečení.

Myslím, že Miluška s matkou svého muže tráví víc času než s ním samotným. Zdena totiž Milušku učí spoustu věcí, které se hodí především k životu na venkově, a to já neumím. Učí ji šít a také péci, a to já bohužel neumím.

Neměla jsem a nemám na tyto věci čas, jako dětská lékařka pracuji v nemocnici a bohužel jsem si to v této náročné profesi nikdy nemohla dovolit. Je mi líto, že to dcera nechápe. A je mi líto, že věci, které jsem tak toužila s ní prožívat, prožívá jiná žena.

Zdena je srdečná a veselá žena. A můj pravý opak.

Jako matka s dcerou

Celý život byla v domácnosti a starala se o svou velkou rodinu a hospodářství, o tři syny a nyní i čtyři vnoučata od Josefových mladších bratrů. Nevím, proč si tolik oblíbila právě mou dceru, a ne ostatní snachy.

Myslím, že musí jako matka vnímat, jak se cítím, když si na rodinné oslavě s mou dcerou stále cosi špitají a já sedím kdesi opodál jako kůl v plotě. Zdá se mi to vůči mé osobě dosti necitlivé a možná i trochu neslušné.

Cítím se odstrčená

Domnívám se, že Zdena musí chápat, že když mi dá dcera k narozeninám neosobní kytku v květináči a bonboniéru, a ona dostane mou dcerou malovaný hedvábný šátek, je mi to prostě úplně obyčejně líto.

Nevím, proč bych měla takové zklamání zuby nehty skrývat, zvlášť když šlo tehdy o mé narozeniny! A takových „drobných“ bolestí jsem již zažila mnoho. Snad mi dcera bude jednou půjčovat alespoň vnoučata, jako dětská lékařka na to kvalifikaci snad mám.

Hana P. (60), Litoměřice

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může