Domů     Otec mi připravil drsné překvapení
Otec mi připravil drsné překvapení
5 minut čtení

Měla jsem moc hodné rodiče a vlastně i hezké dětství. Jen jsem byla sama. Vždycky jsem moc toužila po sourozenci, nejraději sestře. Záviděla jsem všem svým spolužačkám sourozence.

Dětství jsem strávila jako jedináček a jsem sama i dnes. Živím se jako účetní a bydlím v pronajatém bytě ve městě, kde pracuji. Pár známostí jsem měla, ale vždy to na něčem ztroskotalo. Nikdy jsem se nedostala do bodu, kdy bych si řekla: „To je ten pravý. S tím chci zůstat až do smrti!“

Někdy si říkám, jestli jsem moc náročná já, nebo oni. Ale spíš bude chyba ve mně, nedokážu se prý otevřít, pořád jako kdybych si někde nechávala pootevřená zadní vrátka.

A tak jsem vlastně své nejlepší roky strávila hledáním toho pravého, a teď si uvědomuji, že je již pozdě. A snažím se přijít na to, kde je chyba.

Osamělá už odmala

Své dětství jsem strávila jen s rodiči a s babičkou. Když mi byl rok, moji rodiče prodali v Praze byt, který táta zdědil po svých prarodičích a ve kterém bydleli, a odstěhovali se k babičce, matce mé maminky. Žila po smrti dědy sama, v hájence na kraji lesa, v nádherném prostředí.

Kolem lesy, louky a nejbližší domy byly zhruba půl kilometru daleko. Do vesnice to dokonce byly dva kilometry. Přes týden tam nikdo nebyl a o víkendu se objevilo občas jen pár chalupářů.

Babička byla mé dětství

Dokud jsem byla malá holka, nijak mi nevadilo, že jsem sama, že nemám kamarády. Moje babička byla úžasná žena, hodně se mi věnovala. Vlastně to byl i důvod, proč jsme žili, jak jsme žili.

Moji rodiče měli dost náročný pracovní život a potřebovali, aby mě někdo hlídal.

„Děti, mě už nepřesadíte! Co já bych si počala v Praze, vždyť bych se vám ztratila,“ měla jasno po smrti dědy babička, a tím bylo rozhodnuto. Babička se z chalupy stěhovat nechtěla, tak naši to udělali obráceně. Přes den byli v práci a já s ní.

Byla jsem outsider

Navíc táta hodně času trávil na služebkách, alespoň dvakrát do měsíce byl mimo domov i víc dní a nocí. Když jsem začala chodit do školy, zpočátku mě tam naši vozili a později jsem už sama jezdila na kole, a to i v zimě.

V té době jsem si začala uvědomovat, že do kolektivu nezapadám. Děti se navzájem znaly a já tam byla pomalu jako v Jiříkově vidění.

Toužila jsem po sestře

Dokázala jsem si hrát sama, děti mi dosud nechyběly, ale najednou jsem zjišťovala, o co jsem vlastně přišla. Bohužel jsem byla i dost zakřiknutá a svým způsobem mi to zůstalo dodnes.

Pořád si ještě nejsem jistá sama sebou, proto si asi nechávám nějaký ten prostor jen pro sebe, kam málokoho pustím. Ale čím dál víc jsem si uvědomovala, že samotné je mi smutno.

Ve škole jsem se alespoň občas s dětmi pobavila, ale když škola skončila, byla jsem sama. K nám na samotu se nikomu nechtělo. Celou základní školu jsem tím dost trpěla, tak ráda bych měla sourozence.

Na střední škole to už bylo lepší, ale stále jsem byla limitovaná místem, kde jsem s rodiči bydlela. A babička, můj nejbližší přítel, mi rok před nástupem na střední školu zemřela. A to horší mě ještě čekalo. Před maturitou mi onemocněla maminka. Prodělala několik operací a chemoterapií, ale nezvládla to.

Táta její smrt hodně těžce nesl. Jeden večer se po pár sklenkách rozhodl: „Musím ti svěřit jedno velké tajemství, Liduško. Doufám, že tě potěší,“ pronesl tajemně a já byla zvědavá, co z něj vypadne. To, co přišlo, jsem nečekala ani v nejhorším snu. Nejspíš chtěl ulevit svému svědomí.

Mezi dvěma ženami

Byl mamince nevěrný a dlouhá léta udržoval mimomanželský poměr. „Rozešli jsme se, když maminka onemocněla. Říkal jsem si, že je to trest za mé podvádění, a chtěl jsem to napravit!“ Chvíli mi trvalo, než mi došlo, co mi vlastně říká.

On měl vlastně vedle naší rodiny ještě jednu! Co to bylo za ženskou, která věděla, že je ženatý, a přesto si ho přivlastnila?

„Netlačila na mě, abych se rozvedl. Stačilo jí, že jsem se několikrát do měsíce objevil a strávil s ní a naší Maruškou nějaký čas,“ vysvětlil s tím, že mám o dva roky mladší sestru a on by byl moc rád, kdybych ji poznala!

Je moc fajn a táta se s ní i nadále vídá. Já ji ale poznat nechci. Jen při myšlence na cizí ženu, která se s cizím dítětem lísá k tátovi, je mi zle.

Od té doby jsem ho neviděla

Mám sestru, po které jsem celý život toužila, ale „přišla“ jsem k ní tak, jak bych si nikdy nedokázala představit. Táta podváděl mou maminku. Pochopila jsem jeho služební cesty.

Nedokázala jsem mu odpustit, odstěhovala se z hájovny a od té doby jsem ho neviděla.

Radši jsem sama

Chyběl mi a občas mi ho bylo i líto. Nechtěla jsem poznat ani sestru, protože jsem v tu chvíli měla před očima umírající mámu. Kdoví, jestli neznala pravdu, a netrápila se, že je jí táta nevěrný.

On tvrdil, že maminka o ničem nevěděla, ale tak nějak se mi tomu nikdy nepovedlo uvěřit. Možná i ta její nemoc s tím mohla souviset. A zřejmě i proto nejsem schopna uvěřit mužům a celý svůj život dávám přednost bezpečí o samotě než lži ve dvou.

Ludmila S. (57), Tábor

Související články
4 minuty čtení
Celý život jsem si myslela, že rodina je o lásce, podpoře a sdílení radostí. Teď díky snaše vím, že je to o zdravém jídelníčku a celoživotním odříkání. Poslední roky mi dávají zabrat. Moje snacha Lenka je sice milá žena, ale její posedlost zdravou výživou mě přivádí k šílenství. Nejvíc mi ale láme srdce, když vidím, jak svými striktními názory bere radost z dětství mému vnukovi Kubovi. Je mu pě
2 minuty čtení
Ne každému mladému se musí oslavy staršího člověka líbit, ale určitě by bylo slušností to alespoň předstírat. Partnerka mého vnuka to nezvládla. Lada se jmenovala, a už to jméno zavánělo povýšeností. Jak jsem ho uslyšela, zapracovala moje ženská intuice a vnitřní hlas mi řekl, že s touto dívkou náš Lukáš šťastný nebude. Ale všichni mi oponovali, že až ji poznám, změním názor. Je to milá, hezká
2 minuty čtení
Všechno jsem sestře obětovala. Když se jí narodila dcera Martinka, odešla jsem z práce, abych s výchovou neteře pomohla. Ale kde je vděk? Rodiče nám zemřeli při autonehodě. Mně bylo tehdy třináct a sestře Jitce jen sedm. Vychovávala nás babička, ta ale zemřela, když mi bylo devatenáct. O svou mladší sestřičku jsem se tedy musela starat já, a myslím, že kvůli tomu jsem promarnila své životní šan
5 minut čtení
Jsem matka, babička a svědkyně bolesti, která svazuje naši rodinu jako jedovatý břečťan. Můj syn, kdysi veselý kluk s plány do budoucna, se stal stínem sám sebe. Bylo mu sedmnáct, když jsme poprvé zaznamenali změny v jeho chování. Do té doby byl Marek, náš jediný syn, velmi citlivý mladík, který kolem sebe šířil dobrou náladu a byl duší každé společnosti. Miloval fotbal a škola mu šla snadno
2 minuty čtení
Je to pech, když mužem vašich snů je švagr. Byla bych mu mnohem lepší ženou, než moje sestra. Nezasloužila si ho. Musel zjistit, jaká doopravdy je. Už na začátku puberty se vztah mezi mnou a starší sestrou Jindrou zhoršil. Jindra byla vždycky lepší než já. Kráčela jsem v jejím stínu a byla ve všem ta druhá. Dokud jsme byly malé, tak jsem to moc nevnímala, byla ke mně hodná a se vším mi pomáhala
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
epochanacestach.cz
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
Jen pár minut od rušného centra Prahy se rozprostírá kraj, který jako by vypadl z pohlednice – Dobřichovice. Tato malebná středočeská obec na levém břehu Berounky nabízí všechno, co si náročný cestovatel může přát: harmonii přírody, noblesu historické architektury, vynikající gastronomii i výjimečné možnosti odpočinku a poznávání. Dobřichovice nejsou pouze „předměstím“ metropole. Jsou samostatným světem,
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
21stoleti.cz
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spáne
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
nasehvezdy.cz
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
Když si herečka Jana Švandová (77) brala movitého developera Pavla Satorieho (75), šla hlavně po jistotě. Jenže co když o jejího muže teď usiluje jiná žena se stejným záměrem? Herečka Jana Švandová
Vodnice je poklad v domácí apotéce
epochalnisvet.cz
Vodnice je poklad v domácí apotéce
Její druhý název je brukev řepák, ale také se jí lidově říkalo kvaka nebo rabská řepa, to prý podle uherského města Rábu, protože prý snáší podobné vlhké podnebí, jako je tam.   Určitě jste se s ní už setkali, třeba na trzích, někdy i v obchodech. Její bulvy jsou bílé, nahoře někdy fialové a chutí
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
iluxus.cz
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
Letní filmovou sezónu oživuje snímek Džob, závěrečný díl trilogie, kterou režisér Tomáš Vorel započal Gymplem a pokračoval Vejškou. Hrdinové Kolman (Jiří Mádl) a Kocourek (Tomáš Vorel ml.) dospěli – j
Originální stavba navzdory velké vodě
rezidenceonline.cz
Originální stavba navzdory velké vodě
Okouzlující dům, postavený v povodňovém pásmu na předměstí Byron Bay v oblasti Queensland na východě Austrálie, musel vyhovět přísným stavebním regulím, aby jej nezničily v těchto končinách celkem běžné povodně. Příjemné subtropické klima v pobřežní oblasti australského Queenslandu spolu s nekonečnými písečnými plážemi a národními parky učarovaly také majitelům Northern Rivers Beach House, kteří se obrátili na známé architektonické
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
epochaplus.cz
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
V obchodě si ho kupujeme v podobě nenápadných suchých listů, které přidáváme při vaření do různých jídel. Samotná dřevina má přitom vznešenost nejen v názvu, ale také ve své historii. Uctívají ji panovníci i umělci, neobejdou se bez ní dokonce ani ve slavné delfské věštírně. A může podpořit zdraví! Vavřínové věnce známe jako poctu pro
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
historyplus.cz
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
Je neděle pozdě odpoledne, 30. května 1434. Kolem táhlého hřbetu Lipské hory u vesnice Lipany se zvedá prach. Jízdní oddíly umírněných husitů pronikají otevřenou vozovou hradbou táboritů a sirotků a převrátí osm dalších bojových vozů. Za nimi se hrnou pěší, kteří kolem sebe mávají meči a cepy… Právě v těchto rozhodujících okamžicích, kdy proti sobě bojují
Ze šperkovnice vycházely zvuky
skutecnepribehy.cz
Ze šperkovnice vycházely zvuky
S manželem jsme zakoupili starou šperkovnici, a pak ji vystavili v obývacím pokoji na komodě. Od té doby se doma začaly dít podivné věci. Když jsme si s manželem pořídili malý byt, nijak jsme s jeho zařizováním nepospíchali. Nechtěli jsme nic uspěchat. Společně s manželem Pavlem jsme přemýšleli, jaké doplňky by byly do obýváku nejvhodnější. Toulali jsme se tehdy na výletě v Kroměříži, když jsme v zapadlé
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
tisicereceptu.cz
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
Nikdy není na škodu zkombinovat více druhů masa. Ingredience 4 ks kuřecích prsou 15 plátků slaniny 1 vejce 100 g strouhanky 100 g nastrouhaného sýru sůl a pepř Postup Nejprve si tři p
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
enigmaplus.cz
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
V roce 1974 proběhla invaze turecké armády na ostrov Kypr. Vyvrcholilo tím problematické soužití mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky. Ostrov je stále rozdělen. Část ostrova nyní zahrnuje území Kyp
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
nejsemsama.cz
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
V horkém počasí začnou otékat nohy i zdravým lidem. Pocity těžkých nohou jsou nepříjemné a mohou pokazit celý den a místo toho, abyste si teplé dny užívala, trpíte. Vše se dá ale napravit! I když je většina lidí přesvědčena o opaku, nejsou oteklé nohy ani zdaleka problémem pouze starších nebo obézních lidí. Nepříjemně otéct mohou nohy komukoli. Zvlášť rizikové je dlouhé