Domů     Otec mi připravil drsné překvapení
Otec mi připravil drsné překvapení
5 minut čtení

Měla jsem moc hodné rodiče a vlastně i hezké dětství. Jen jsem byla sama. Vždycky jsem moc toužila po sourozenci, nejraději sestře. Záviděla jsem všem svým spolužačkám sourozence.

Dětství jsem strávila jako jedináček a jsem sama i dnes. Živím se jako účetní a bydlím v pronajatém bytě ve městě, kde pracuji. Pár známostí jsem měla, ale vždy to na něčem ztroskotalo. Nikdy jsem se nedostala do bodu, kdy bych si řekla: „To je ten pravý. S tím chci zůstat až do smrti!“

Někdy si říkám, jestli jsem moc náročná já, nebo oni. Ale spíš bude chyba ve mně, nedokážu se prý otevřít, pořád jako kdybych si někde nechávala pootevřená zadní vrátka.

A tak jsem vlastně své nejlepší roky strávila hledáním toho pravého, a teď si uvědomuji, že je již pozdě. A snažím se přijít na to, kde je chyba.

Osamělá už odmala

Své dětství jsem strávila jen s rodiči a s babičkou. Když mi byl rok, moji rodiče prodali v Praze byt, který táta zdědil po svých prarodičích a ve kterém bydleli, a odstěhovali se k babičce, matce mé maminky. Žila po smrti dědy sama, v hájence na kraji lesa, v nádherném prostředí.

Kolem lesy, louky a nejbližší domy byly zhruba půl kilometru daleko. Do vesnice to dokonce byly dva kilometry. Přes týden tam nikdo nebyl a o víkendu se objevilo občas jen pár chalupářů.

Babička byla mé dětství

Dokud jsem byla malá holka, nijak mi nevadilo, že jsem sama, že nemám kamarády. Moje babička byla úžasná žena, hodně se mi věnovala. Vlastně to byl i důvod, proč jsme žili, jak jsme žili.

Moji rodiče měli dost náročný pracovní život a potřebovali, aby mě někdo hlídal.

„Děti, mě už nepřesadíte! Co já bych si počala v Praze, vždyť bych se vám ztratila,“ měla jasno po smrti dědy babička, a tím bylo rozhodnuto. Babička se z chalupy stěhovat nechtěla, tak naši to udělali obráceně. Přes den byli v práci a já s ní.

Byla jsem outsider

Navíc táta hodně času trávil na služebkách, alespoň dvakrát do měsíce byl mimo domov i víc dní a nocí. Když jsem začala chodit do školy, zpočátku mě tam naši vozili a později jsem už sama jezdila na kole, a to i v zimě.

V té době jsem si začala uvědomovat, že do kolektivu nezapadám. Děti se navzájem znaly a já tam byla pomalu jako v Jiříkově vidění.

Toužila jsem po sestře

Dokázala jsem si hrát sama, děti mi dosud nechyběly, ale najednou jsem zjišťovala, o co jsem vlastně přišla. Bohužel jsem byla i dost zakřiknutá a svým způsobem mi to zůstalo dodnes.

Pořád si ještě nejsem jistá sama sebou, proto si asi nechávám nějaký ten prostor jen pro sebe, kam málokoho pustím. Ale čím dál víc jsem si uvědomovala, že samotné je mi smutno.

Ve škole jsem se alespoň občas s dětmi pobavila, ale když škola skončila, byla jsem sama. K nám na samotu se nikomu nechtělo. Celou základní školu jsem tím dost trpěla, tak ráda bych měla sourozence.

Na střední škole to už bylo lepší, ale stále jsem byla limitovaná místem, kde jsem s rodiči bydlela. A babička, můj nejbližší přítel, mi rok před nástupem na střední školu zemřela. A to horší mě ještě čekalo. Před maturitou mi onemocněla maminka. Prodělala několik operací a chemoterapií, ale nezvládla to.

Táta její smrt hodně těžce nesl. Jeden večer se po pár sklenkách rozhodl: „Musím ti svěřit jedno velké tajemství, Liduško. Doufám, že tě potěší,“ pronesl tajemně a já byla zvědavá, co z něj vypadne. To, co přišlo, jsem nečekala ani v nejhorším snu. Nejspíš chtěl ulevit svému svědomí.

Mezi dvěma ženami

Byl mamince nevěrný a dlouhá léta udržoval mimomanželský poměr. „Rozešli jsme se, když maminka onemocněla. Říkal jsem si, že je to trest za mé podvádění, a chtěl jsem to napravit!“ Chvíli mi trvalo, než mi došlo, co mi vlastně říká.

On měl vlastně vedle naší rodiny ještě jednu! Co to bylo za ženskou, která věděla, že je ženatý, a přesto si ho přivlastnila?

„Netlačila na mě, abych se rozvedl. Stačilo jí, že jsem se několikrát do měsíce objevil a strávil s ní a naší Maruškou nějaký čas,“ vysvětlil s tím, že mám o dva roky mladší sestru a on by byl moc rád, kdybych ji poznala!

Je moc fajn a táta se s ní i nadále vídá. Já ji ale poznat nechci. Jen při myšlence na cizí ženu, která se s cizím dítětem lísá k tátovi, je mi zle.

Od té doby jsem ho neviděla

Mám sestru, po které jsem celý život toužila, ale „přišla“ jsem k ní tak, jak bych si nikdy nedokázala představit. Táta podváděl mou maminku. Pochopila jsem jeho služební cesty.

Nedokázala jsem mu odpustit, odstěhovala se z hájovny a od té doby jsem ho neviděla.

Radši jsem sama

Chyběl mi a občas mi ho bylo i líto. Nechtěla jsem poznat ani sestru, protože jsem v tu chvíli měla před očima umírající mámu. Kdoví, jestli neznala pravdu, a netrápila se, že je jí táta nevěrný.

On tvrdil, že maminka o ničem nevěděla, ale tak nějak se mi tomu nikdy nepovedlo uvěřit. Možná i ta její nemoc s tím mohla souviset. A zřejmě i proto nejsem schopna uvěřit mužům a celý svůj život dávám přednost bezpečí o samotě než lži ve dvou.

Ludmila S. (57), Tábor

Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.