Domů     Mé první novoroční předsevzetí v životě
Mé první novoroční předsevzetí v životě
3 minuty čtení

Celé město se veselilo, vítalo nový rok, ale mně do skoku nebylo. Připadala jsem si osamělá. A to mě přimělo vzpomínat.

Byla jsem na světě sama. Teď už ano. Koukala jsem se z balkonu, jak rachejtle s ohlušujícím rámusem rozsvěcejí oblohu, kouřila asi pětadvacátou cigaretu a cítila hořký smutek.

Ale ano, mohla jsem slavit poslední den roku s lidmi z domu anebo s přáteli z dětství, ale nechtělo se mi předstírat veselí, když jsem cítila jen nekonečnou beznaděj. Starý rok se nepovedl. Na jeho začátku jsem se rozvedla a v listopadu umřela máma.

Co bude dál? Nechtělo se mi na to myslet. Nikdo blízký mi už nezbyl. A pak jsem si znovu, asi posté, vzpomněla na tetu. Obloha vybuchovala, dům se skoro chvěl. Lidé řvali ochraptělými hrdly: „Ať žije nový rok!“ a já byla duchem jinde.

Mám tetu, máminu mladší sestru. Nikdy jsem ji neviděla, znám ji jen z fotografií. Naši o ní nemluvili. Ale když jsem se zeptala, odpověď jsem dostala. Teta mámu od jisté doby zuřivě nenáviděla.

Kůl v plotě

To ona totiž chodila s tátou jako první. A máma jí ho odloudila. Myslím, že takové věci se někdy stávají a měly by se odpouštět, ale teta neodpustila. Nikdy nás nenavštívila, ani pohled nenapsala. Přitom mámě to nebylo fuk, vím, že se o smír snažila, ale marně.

Byla jsem přesvědčená, že teta přijde alespoň na pohřeb, a žasla jsem, když jsem ji tam neviděla. Taková to byla nenávist. Musela mít tátu hodně ráda, protože se pak už nikdy nevdala. Je jako kůl v plotě – stejně jako já. Ale nezná mě a zjevně o mě nestojí.

Rozechvěla mě zima. Zamáčkla jsem cigaretu a utekla do tepla.

Zavřela jsem televizi, v níž duněla další z mnoha nesnesitelných estrád, a ponořila se do myšlenek. Novoročním předsevzetím jsem se odjakživa vysmívala, ale teď si jedno dám. Vyhledám svoji tetu, jedinou blízkou bytost ve vesmíru. Přinejhorším mě vyhodí. Za pokus to stojí.

Šedivá neděle

A neodkládala jsem to. Vybrala jsem si pro tuto příležitost zachmuřenou lednovou neděli. Z okénka vlaku jsem pozorovala šedivou oblohu, lesy pocukrované sněhem a hejna havranů na polích i v korunách stromů.

Teta bydlela v maličké vesničce, nebyl tu ani obchod, ani hospoda, jen kaplička, autobusová zastávka a rybník plný hladových kachen. Zahradní branka nebyla zamčená, a tak jsem se dostala až k vzorně udržovanému domku.

Zabušila jsem na dveře. Otevřela starší paní a tázavě si mě prohlížela. Pak vydechla: „Nejsi ty…“ Kývla jsem a vletěla jí do náruče. Obě jsme se rozplakaly. „Stydím se,“ naříkala. „Hrozně se stydím. Měla jsem…“ Zarazila jsem ji.

„Na tom už teď nezáleží, teto, to už je teď jedno. Hlavní je, že jsme spolu.“

Jarmila (53), Vsetín

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika