Domů     Ztracený pes se vrací domů
Ztracený pes se vrací domů
3 minuty čtení

Některá místa mají svoji temnou historii, která přetrvává i po letech. V opuštěném sousedním domě strašil tajemný stín psa.

Před sedmi lety jsme s manželem Zdeňkem koupili rodinný domek v jedné středočeské vesnici. Už jsme měli dost života v Praze a potřebovali jsme na stáří trochu klidu. Toho jsme si ale na vesnici příliš neužili. Za několik dní jsme zjistili, že ve vedlejším domě straší.

Mlhavé světlo na zahradě

Sousední dům nebyl pravidelně obývaný. Jeho majitelé ho využívali jen jako rekreační objekt, takže jsme je vlastně ani neviděli. Na první pohled vypadal opuštěně. Nikdo se o stavení příliš nestaral.

Věděla jsem, že tam nikdo není, tím víc mě jednoho večera překvapilo, když se v altánu uprostřed vedlejší zahrady objevilo matné světlo. A vzápětí jsem se vyděsila ještě víc, protože k altánu mířil stín velkého psa.

Manžel se vydal na průzkum

Šla jsem blíž k oknu, abych přišla záhadě na kloub. A záhada to skutečně byla – žádné zvíře jsem totiž nikde neviděla, byl to opravdu jen stín, který začal tiše, ale žalostně výt. Zavolala jsem manžela, který sledoval televizi.

Na rozdíl ode mě měl víc odvahy a vydal se ven. Chvilku poté, co vyšel, však světlo v altánu pohaslo a stín psa zmizel.

Obavy se vytratily

Takhle se to postupně opakovalo několik večerů, vždy nepravidelně. Naše počáteční obavy se postupně vytrácely a s manželem jsme to brali spíš jako zajímavé divadlo. Nikomu jsme o tom ale neříkali, mysleli jsme si, že by nám stejně nikdo takovou věc nevěřil.

Historka z padesátých let

Manžel se o strašidelném dění ve vedlejším domě zmínil pouze jednomu staršímu místnímu pánovi při večerním klábosení u piva v hospodě. A dozvěděl se od něho zajímavou věc. V tom domě údajně kdysi bydlel osamělý muž, který měl velkého vlčáka. Jednoho dne vlčák zmizel, už ho nikdo nikdy nenašel.

Muž se kvůli tomu trápil, obviňoval prý lidi z vesnice, že ho o psa připravili. Utápěl se smutkem a depresemi a ty ho jednoho dne přivedly až k sebevraždě. V altánu ho našli oběšeného.

Podle slov místního starousedlíka k tomu ale došlo už před více než sedmdesáti lety.

Budeme připraveni

Pověsti o strašidle se prý už objevily předtím. Pokaždé to trvalo jen nějakou chvíli, prý během určitých výročí těch událostí. Bylo pravdou, že dění ve vedlejším altánu po necelých dvou týdnech náhle přestalo.

S manželem jsme v domě zůstali, žijeme tu už skoro osm let a zatím se to neopakovalo. Ale pokud ještě někdy uslyším tiché vytí a spatřím za tmy v sousední zahradě, jak svítí matné světlo, budu už vědět, kdo a proč tam straší.

Marcela O. (64), střední Čechy

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.