Domů     Tajemný přízrak mi ukázal směr
Tajemný přízrak mi ukázal směr
3 minuty čtení

Pomoci v nouzi se můžeme dočkat i od bytostí, které jsou z jiného světa. Když jsem se ztratila, pomohl mi cestu najít duch.

Stalo se to před třemi lety v zimě. Přihodilo se mi něco opravdu divného a záhadného, co jsem si dlouhou dobu nedokázala rozumem vysvětlit.

Návštěva u kamarádky

Vydala jsem se přes půl republiky za kamarádkou do jednoho menšího města v jižních Čechách. Domluvily jsme se, že přespím u ní, abych nemusela platit za hotel nebo penzion. Nevybrala jsem si však zrovna vhodnou dobu, protože u nich doma vládlo velké napětí.

S manželem zrovna řešili nějaké neshody, takže jsem se nakonec stejně musela odebrat do hotelu.

Ztratila jsem se

Už v den příjezdu bylo u nich doma dusno. Protože jsem nechtěla u kamarádky být déle, než bylo nutné, šla jsem se ještě projít po městě. Byl chmurný podzim, takže v tom počasí byly ulice skoro prázdné.

Já jsem přemýšlela o tom, jak to asi kamarádka s manželem vyřeší, a nedívala jsem se kolem, takže jsem po chvíli zabloudila.

Byla jsem zoufalá a bezradná

Chodila jsem úzkými uličkami staré čtvrti a nikde nebyl nikdo, koho bych se mohla zeptat na cestu. Začala jsem trochu panikařit, protože jsem netušila, jak se dostanu zpátky k hotelu ani ke kamarádce. Byla mi také čím dál tím větší zima.

Mobil jsem samozřejmě nechala u kamarádky, takže jsem nemohla ani nikomu zavolat. Přemýšlela jsem, co si počnu, když se najednou přede mnou na ulici objevila nějaká postava.

Vydala jsem se za ním

Viděla jsem, že je to muž, ale věk jsem nedokázala odhadnout, tvář měl zakrytou kabátem. Tiše mě vyzval, abych ho následovala, že mi ukáže cestu. Moc dlouho jsem o tom nepřemýšlela a šla jsem za ním. Zanedlouho jsem se ocitla na náměstí, odkud už jsem směr k hotelu znala.

Ani jsem tomu tajemnému neznámému nestačila poděkovat a on zmizel. Marně jsem se rozhlížela kolem. Nakonec jsem vstoupila do hotelu, kde jsem se pak na recepci dala do řeči s paní, která tam měla službu. Vyprávěla jsem jí o svém podivném zážitku. To, co mi odpověděla, mě zarazilo.

Pomohl mi přízrak?

Recepční mi totiž sdělila, že jsem asi potkala tajemného ducha, kterému tu pamětníci říkají Tulák. Kdysi dávno prý během kruté zimy umrzl na ulici. Od té doby se jeho přízrak občas objeví a pomůže těm, kteří se ocitli v nouzi.

Když si vybavuji, jak podivně ten muž vypadal, jsem dodnes přesvědčená o tom, že mě z bludiště těch uliček opravdu vyvedl onen duch.

Hanka L. (56), Morava

Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.