Domů     Když věříte, láska se k vám vrátí
Když věříte, láska se k vám vrátí
3 minuty čtení

Zamilovanost si nevybírá, jen se někdy zrodí ve špatnou chvíli. Přes lásku mojí maminky se přehnaly dějiny a na dlouhá desetiletí ji pohřbily.

Maminka se narodila v roce 1923, a byla v pořadí čtvrtým dítětem z šesti. Její otec provozoval hospodu v malé vesničce na severu Čech, maminka se točila kolem plotny a dětí, obdělávala malé políčko a zahradu, a když bylo potřeba, pomáhala tatínkovi v hospodě.

Osud jejich lásce nepřál

Maminka měla spoustu kamarádek, se kterými mluvila česky i německy. Tak to tehdy v Sudetech bylo běžné. Její nejlepší kamarádkou byla Gerda a její bratr Karl. Žili v klidu, k tatínkovi do hospody chodili všichni – Češi i Němci.

Když se v Německu dostal k moci Hitler, na pozadí dramatických historických zvratů se zrodila její láska s Karlem. Sudety ale připadly Německu a jejich cesty se rozešly.

Byla těhotná

S Karlem si vyměnili pár dopisů, pak narukoval na vojnu. Přesně v tu dobu maminka zjistila, že je těhotná. S pláčem to běžela říct rodičům. Ti nejdříve lamentovali, ale otec nakonec řekl: „No co, je divná doba.

Jeden krk navíc uživíme.“ O devět měsíců později jsem se narodila já. Maminka mi dala jméno Eva.

Zmizel bůhví kam

Za dobu jejího těhotenství se však jejich kontakt s Karlem přerušil, a tak vůbec netušil, že má dítě. Když skončila válka, čekala maminka, že se jí ozve. Nakonec jsme se přestěhovali do Děčína a maminka si tam našla práci.

Roky běžely, já jsem vystudovala, vdala se a narodily se mi dvě děti. Často jsem maminku přesvědčovala, aby zkusila najít alespoň Karlovy příbuzné. Jenže jak? Němci ze Sudet museli odejít a vazby se zpřetrhaly. Z Čechů v původní vesnici zůstali jen staří manželé, a ti si nic nepamatovali.

Pátrání se vyplatilo!

Po roce 1989 jsem se znovu pustila do pátrání. Starší dcera mi pomáhala. Napsaly jsme spoustu dopisů, až jsme nakonec zjistily, že Karl žije! Odepsala nám jeho dcera Sophie. Usadil se někde u Drážďan. Zkoušel prý maminku po válce najít, ale dopisy se vracely.

To, že má dítě, netušil. V tu dobu byl vdovec a žil sám.

Cesta do minulosti

Vyrazily jsme ve třech – maminka, já a moje starší dcera. Na ten krásný letní den roku 1990 nikdy nezapomeneme. Z domu vyšel pohledný starší muž s laskavýma očima. Zůstal stát jako zkoprnělý. Nevydržela jsem to a špitla:

„Tati?“ Pořád tam stál, tekly mu slzy, a kdyby nepřišla na pomoc moje dcera Tereza, stál by tam snad dodnes.

„Marie,“ řekl tiše a pak si s maminkou padli do náručí. A pak, jako by chtěli dohnat ty ztracené roky, se od sebe už nehnuli. Před šesti lety můj otec zemřel, ale moje maminka, dokud byla ještě naživu, já i moje děti na něj s láskou vzpomínáme.

Eva L. (61), Děčín

Předchozí článek
Další článek
Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka