Byl idolem naší školy. Holky ze všech ročníků si na něj myslely. Byl pohledný, chytrý, skoro dokonalý. Jednu chybu ale měl. Byl to náš učitel.

Byla jsem právě v prvním ročníku na gymnáziu, když k nám nově nastoupil profesor se specializací na biologii a zeměpis. Všechny holky jsme na něm mohly oči nechat.

Byl vysoký, tmavší typ a často jsme s holkami diskutovaly, proč za pár peněz pracuje ve školství, když by mohl být třeba herec nebo model.

Oblíbený profesor

Karel, jak se onen učitel jmenoval, k nám přišel hned po škole. Bylo to jeho první zaměstnání po získání magisterského titulu. Byl nám věkově blízko a ke všem se choval přátelsky. Nejen holky, ale i kluci ho měli rádi. Na nic si nehrál, nezkoušel se na nás povyšovat jako jeho jiní starší kolegové.

Nepotřeboval si na nás něco dokazovat. Ovšem díky svému vzhledu a trochu přátelštějšímu přístupu byl často vystaven nenápadnému flirtování studentek od prváku do čtvrťáku. Já jsem mezi ně nepatřila.

Holky ho obletovaly

Samozřejmě jsem také viděla, že je více než atraktivní, ale nikdy jsem nebyla tou, která začne šílet po nejhezčím klukovi z okolí. Těžko říct, jestli to bylo nízkým sebevědomím, nebo tím, že jsem prostě nechtěla soupeřit s dalšími padesáti holkami.

Karel každý pokus o flirt spíš obrátil v žert. Ta hra se mu určitě líbila, ale víc nedovolil. Navíc o něm bylo známo, že má přítelkyni.

Nabídl mi pomoc

Když jsem byla ve třeťáku, chodila jsem na odpolední vyučování právě na biologii. Vědu o přírodě jsem si zamilovala natolik, že jsem se Karlovi svěřila, že bych ji chtěla studovat i na vysoké.

Souhlasil, dokonce bych řekla, že i s nadšením, protože jsem byla jednou z nejlepších ve třídě. Nabídl mi i doučování, pokud mi nebude něco jasné, protože sám věděl, co bude škola požadovat. Nebylo těžké dostat se přes přijímačky, ale udržet se tam.

Rozuměli jsme si

Jeho nabídky jsem si vážila a přijala jsem ji. S Karlem jsme tedy čím dál více volného času trávili spolu. Aby to nebylo tak suché, občas jsme si povídali o životě. Bylo mi s ním příjemně. Byla jsem s ním radši než se svými vrstevníky.

Bohužel se našly takové slečny, které nás viděly v nedalekém lese, když jsme podle klíče studovali rostliny. Nic mezi námi neproběhlo, ovšem žárlivé studentky rozehrály pomstychtivou hru.

Vzkazy kolem školy

Na lampách kolem školy se začaly objevovat vzkazy typu: „Miluji tě, Karle!

M.“ nebo „Karel D. je na blondýnky!“ Karel si toho nevšímal – považoval to za nejapné puberťácké vtípky, já jsem ale trochu zpychla, že si ostatní holky všimly, že mi idol naší školy věnuje extra pozornost. Ač jsem s tím ale nepočítala, s Karlem jsme se začali pomalu sbližovat.

Překročili jsme hranice

Když se blížil termín přijímacích zkoušek, byli jsme stále více spolu. Jednoho dne jsem skončila až u něj doma. A tam se to stalo. Nebylo to mé poprvé, na konci prváku jsem přišla o panenství se svým tehdejším klukem, později jsem měla ještě jeden vztah.

I přesto jsem si ale připadala jako nezkušená lolitka, kterou svádí starší, životem omlácený muž.

Dělilo nás sice pár let, byl to ale pan profesor, autorita a modla, která má mít respekt. Neměl se stát mým objektem touhy. Bylo to sice krásné, ale ráno poté jsem si říkala, že jsem v pěkném maléru, do kterého jsem se nikdy dostat neměla.

Jak se k němu mám chovat? Každý to na mně jistě pozná! Co bude dál? A bude náš vztah pokračovat? To všechno se mi honilo hlavou.

Byl „na koberečku“

Těsně před maturitou si ředitel naší školy zavolal Karla k sobě. Prý se k němu doneslo, že má pletky s nějakou slečnou ze čtvrťáku, tedy se mnou. Karel nic nezapřel. Přiznal se řediteli.

Sám mu řekl, že na počátku byla skutečně jen snaha pomoct studentce připravit se na zkoušky na vysokou školu, ovšem vztah přerostl v něco víc.

Dodal, že ví, že něco takového je nepřípustné, ovšem stát se to může, protože jsme jenom lidé. Ředitel byl naštěstí chápavý a byl rád, že k němu byl Karel upřímný a otevřený.

Neodsoudil ho za to, že mi věnoval více času kvůli přípravě, ale že jsme ten čas trávili i mimo školní lavice.

Mám skvělou rodinu

K mojí obrovské úlevě se vše nějak v klidu přešlo, ovšem bez následků se celá situace neobešla. Po skončení našeho ročníku odešel Karel ze školy také. Strávil na gymplu tolik času, co já. Dnes učím taky biologii. Karel mě připravil natolik dobře, že jsem studovala i na vysoké na výbornou.

Přesně ve šlépějích svého učitele ale nejdu. Na škole jsem si se žádným studentem nic nezačala, a to z toho důvodu, že mám doma milujícího manžela. S Karlem jsme se dva roky nato vzali.

Dnes máme už dvě děti, patnáctiletého syna Lubora a dvanáctiletou dceru Alici, a jsme šťastná rodina.

Martina D. (44), Teplice