Domů     V neštěstí se na mě usmálo životní štěstí
V neštěstí se na mě usmálo životní štěstí
3 minuty čtení

Připadala jsem si jako ve zlém snu. Vrcholem všeho byl úraz nohy. Belhala jsem se o berlích. Najednou mě ale potkalo milé překvapení.

Byl to rok blbec. Smůla se na mě lepila každý den. Nejenže jsem přišla o práci, protože se snižovaly stavy, ale ještě mě okradli v tramvaji, rozhádala jsem se s matkou a zemřela mi fenečka Lajla. Ve finále jsem spadla v baráku ze schodů.

Rozbila jsem si nos, vyrazila zub a zlomila nohu. „Hlavu vzhůru, zvládli to jiní, zvládneš to taky,“ cedila jsem v duchu mezi zuby a pomalu se šourala dlouhou chodbou rehabilitace. Nepochopila jsem, proč byla v suterénu a nebyl tam výtah…

Utajený svět

Byla jsem zavřená ve svém malém bytě a zpívala si spolu se známou kapelou „To je můj utajený svět 1+1 tam a zpět“ několik týdnů, občas jsem se vozila na kolečkovém křesle a odstrkovala berlí, abych tu druhou, zdravou, nohu, moc nepřetěžovala, protože už bolela víc, než noha zlomená.

„Jsem sama. I o ten pitomý nákup musím prosit sousedku, panebože“ truchlila jsem nad sebou. Náladu mi trochu zvedlo prohlížení starých fotek. Procestovala jsem toho dost – Řecko, Turecko, Bulharsko, Itálii. Zavřela jsem oči a vzpomínala. Žádný pan Úžasný mi tam ale nikdy cestu nezkřížil.

Konečně bez berlí

„Cvičte a hlavně co nejvíc choďte,“ loučila se se mnou rehabilitační sestra. Sice už bez berlí, ale stále kulhajíc, jsem udělala venku pár kroků a dosedla na lavičku. Vedle mě usedl muž s dcerou – nebo vnučkou? U mužů se to dnes pozná těžko.

Pravá ruka mu visela na šátku ovázaném kolem krku. Levou se marně snažil zapnout holčičce malý knoflíček na kabátku. Vytrhla se mu a knoflík mu zůstal v ruce. „Kačenko,“ řekl ji káravě. Holčička ale byla netrpělivá.

Chtělo se jí do parku na houpačky. Pán ale potřeboval do lékárny přes ulici. Nabídla jsem mu, že se s nimi dobelhám k dětskému hřišti a tam mu holčičku pohlídám, zatímco on si dojde pro léky. Pán mě galantně podepíral a mně se tak šlo lépe.

Pusu nezavřela

Když odešel, začala jsem si s holčičkou povídat. „Pojď, zapletu ti copánky,“ vytáhla jsem hřeben z kabelky. „Ty to umíš?“ rozzářila se dívenka. „Táta to nesvede,“ žalovala. „Táta umí jen rohlíky, vajíčka a párky,“ štěbetala. Pak se mi uvelebila na klíně. „Kačenko, kroť se,“ její táta už přicházel.

„Vy máte pochroumanou ruku a já nohu,“ usmála jsem se na něj, „to jsme pěkná dvojka.“ A pak to ze mě vypadlo samo, ani nevím jak. „Mám doma skvělou rajskou, nechcete se zastavit? A koláč. Sama ho nesním.“ „To se nehodí,“ namítl pan Jiří, jak se mi představil.

Kačenka ale poskočila radostí a hned se chytla mé ruky. Nakonec šli.

Holčičce jsem přišila utržený knoflík a mezi tím se dozvěděla, že Jiřího žena zemřela při autonehodě. Začali jsme se vzájemně navštěvovat. Půl roku nato, jsem se k Jiřímu a Kačence přestěhovala. S Jiřím jsem pak měla ještě dvě děti a čekám vnoučata. Měla jsem štěstí v neštěstí.

Libuše (57), Praha

Související články
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
4 minuty čtení
Pozdní příchody, piliny na oblečení a neustálé výmluvy. Byla jsem přesvědčená, že je mi můj manžel Petr nevěrný. Ten teplý červencový večer měl být příjemným rodinným setkáním na zahradě. Všude voněla grilovaná zelenina, děti se smály a moje sestra Dana nadšeně vyprávěla o svých pracovních úspěších. Jenže já jsem v hrudi cítila ledovou úzkost. Židle mého manžela Petra byla už delší dobu práz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.