Během operace jsem se ocitla v prostoru mezi světy. Obklopilo mě světlo a já jsem v tu chvíli věděla, že opouštím svět.

Před mnoha lety jsem měla problémy se srdcem. Po mnoha vyšetřeních se ukázalo, že bude nutná operace. Nikdy předtím jsem na žádném vážném zákroku v nemocnici nebyla, takže jsem se docela bála. Všichni mě sice uklidňovali, že je to jednoduchý zákrok, ale můj strach tím

nerozptýlili.

Na prahu života

Když mě odváželi na operační sál, zmocnilo se mě zlé tušení. Během operace pak skutečně došlo k nečekaným komplikacím, které vyústily v boj o můj život. Sotva jsem se probrala z narkózy a přišla jsem k vědomí, udělalo se mi hrozně špatně.

Bála jsem se, že je to definitivní konec. Neomdlela jsem, jen se moje mysl vzdálila od reálného světa.

Smrt se blížila

Ocitla jsem se v záplavě bílého světla a všechny zvuky jsem vnímala, jako kdyby přicházely z velké dálky. Uvědomovala jsem si, že už nejspíš nikdy neuvidím manžela, syna a dceru, ani všechny přátele a známé.

Bylo mi to strašně moc líto, ale chápala jsem, že s tím nemohu nic dělat. Vzdala jsem svůj boj. Věděla jsem, že smrt se blíží.

Zesnulá sestra ke mně promluvila

V tu chvíli jsem zničehonic jasně uslyšela ženský hlas. Ihned jsem ho poznala. Patřil mojí sestře Tereze, která zemřela před osmi lety při autonehodě. Zdálo se, že mají pravdu ti, kdo říkají, že na onom světě na nás čekají ti, kteří nás už opustili. Hned nato jsem Terezu rovněž uviděla v podobě světelné bytosti s její tváří.

Usmívala se na mě a říkala, že ještě nepřišel můj čas a že se vrátím zpátky do svého těla. Mám prý ještě spoustu úkolů a budu pomáhat mnoha lidem. Ujistila mě, že už se ničeho víc v životě nemusím bát. Potom se všechno pomalu zatemnilo a já cítila znovu fyzickou bolest.

Změnila jsem se

Probrala jsem se opět na operačním sále, kde mě lékaři právě oživovali. Lékař i sestřička pak shodně potvrdili, že jsem se během své resuscitace opravdu usmívala. Stejně tak se shodovali i moji blízcí po mém propuštění z nemocnice, že jsem se změnila.

Stala jsem se klidnější, vyrovnanější a ještě víc přátelská a otevřená novým věcem.

Znovu se shledáme

To tajemné setkání s mojí milovanou sestřičkou mně skutečně dalo nový pohled na život i na smrt. Až jednou nadejte moje chvíle, tak už nemám strach, protože vím, že na mě čeká něco dalšího.

Od té doby uplynulo už více než patnáct roků, ale nemine den, kdy bych si na svoji zesnulou sestru a další blízké nevzpomněla. A těším se, až se všichni znovu shledáme.

Kateřina D. (67), Ústí nad Labem