Domů     Mám skvělého muže a báječnou tchyni
Mám skvělého muže a báječnou tchyni
8 minut čtení

Že si jednou budu vybírat budoucího partnera podle potenciální tchyně, to by mě dříve nenapadlo. Po špatné zkušenosti už jsem ale neponechala nic náhodě.

Byla to naše druhá schůzka. „Už se nemůžu dočkat, až tě představím mamince,“ řekl mi tehdy nadšeně Tomáš. Zrovna jsme stáli ve frontě na lístky do kina a já si říkala, jak je ten kluk skvělý.

Líbilo se mi, jak o své mamince krásně mluví a obdivovala jsem ho, že je jí velkou oporou poté, co zůstala na jeho výchovu sama.

Když si to tak zpětně vybavím, věděla jsem toho o jeho matce už na té druhé schůzce vlastně víc, než o něm samotném. Na to nejdůležitější jsem si ale nakonec musela přijít sama, to mi její milovaný synek pochopitelně povědět ani nemohl.

Tomáše jsem potkala na střední škole. Chodili jsme spolu pár měsíců a řekli si, že je nejvyšší čas, vzájemně se představit rodičům.

Nejprve jsme jeli k nám, kde Tomáše celá rodina přivítala s otevřenou náručí, někteří doslova, a poté jsme vyrazili za jeho maminkou, o které jsem toho už tolik slyšela.

Nemohla jsem se dočkat, až tu paní, která prý tak krásně zpívá, háčkuje ubrusy a peče ten nejlepší štrúdl na světě, poznám osobně. Kdybych jen tehdy věděla…

„Slavná“ maminka nás přivítala ve velkém, moderně zařízeném a dokonale uklizeném bytě. Už ve dveřích se mi ale zdálo, že mě sjela pohledem od hlavy až k patě. A ten pohled, byť trval sekundu, se mi vůbec nelíbil.

Jako by přemýšlela, zda má tu kudrnatou holku v džínové bundě vůbec pustit přes svůj práh.

V momentě ale nasadila opět dokonalý úsměv, který skvěle ladil s její perfektní trvalou, elegantním kostýmkem a vystupováním velké dámy. Tohle, že je ženská, která ve volném čase háčkuje ubrusy a patlá se s domácím moučníkem?

Té představě neodpovídala ani délka jejích nehtů. Neměla jsem z ní dobrý pocit a sama na sebe jsem se zlobila.

Přece nemohu dát na první dojem, Tomáš mi o ní vyprávěl tolik krásných věcí, musí být úžasná. Uklidňovala jsem se, zatímco mě podrobovala plejádě záludných otázek. Od známek ve škole až po majetkové poměry mé rodiny. Z tváře jí ale po celou dobu nezmizel ten potutelně milý úsměv.

„Svaťák“ u tchyně

„Máma je úžasná, vid? Určitě ses jí líbila, to poznám,“ říkal mi Tomáš, když mě doprovázel na autobus. Šourala jsem se vedle něj a stále jsem zpracovávala události posledních hodin.

Popisoval ji vždy jako maminku z pohádky, já jsem se ten den setkala ale spíše s čarodejnicí.

Musela jsem si všechno srovnat v hlavě a po pár dnech jsem usoudila, že si možná to špatné jen namlouvám.

Tomáš mi ve škole vyřídil, že mě maminka nechává pozdravovat, a dokonce mi nabídl, abych u nich doma bydlela během svatého týdne – tedy týdne před maturitou.

Jelikož moje rodina bydlela daleko, přes týden jsem vždy byla na internátě, co si ale budeme povídat, na učení to není právě nejklidnější místo. Usoudila jsem tedy, že jeho nabídku přijmu, alespoň maminku lépe poznám. Už první večer jsem toho litovala.

Seděli jsme u večeře a diskutovali o tom, proč mladé holky jako já, vůbec nevaří.

Tedy, diskuse je v tomto případě silné slovo. Maminka rozjela svůj monolog ihned poté, jakmile zjistila, že jediné, co v kuchyni zatím dokážu, je houskový knedlík.

Za jeden týden jsem se od ní dozvěděla, že nosím špatný účes, zvláštní oblečení, neumím se učit a vlastně se ani neumím postarat o domácnost, zatímco ona vydělává a já se „flákám“ doma.

Nejvíce mě rozčilovalo, jak každou svou připomínku završila tím falešně milým úsměvem, jako by bylo všechno v pořádku. Přitom se mi ale evidentně snažila říct, že svého milovaného syna pro někoho, jako jsem já, rozhodně nevychovala.

Svatý týden jsme společně v jednom bytě přežili, což mi přišlo jako větší zázrak než to, že se mi poté podařilo odmaturovat. Na rozdíl od Tomáše, což byl pro jeho mámu jen olej do ohně. Bez skrupulí za jeho neúspěch obvinila mě. Tu, která se jim nastěhovala do bytu a rušila chudáka Tomáška od učení.

„Možná máš na mě opravdu špatný vliv,“ přijal nakonec zbaběle Tom názor své matky a já jsem měla chuť mu vzteky roztrhat všechny maturitní otázky, na které se během svaťáku ani nepodíval.

Rozešli jsme se a v následujících letech jsem se obávala každého dalšího vztahu. Ne proto, že bych se bála nové známosti s mužem…to spíše s jeho matkou.

Druhá máma

Se svou hrůzou z příšerné tchyně jsem se hned ve své první práci svěřila starší kolegyni. Nejsem právě „svěřovací typ“, to byste ale museli znát Jarušku.

V kanceláři jsem s ní seděla sotva měsíc a už jsme byly jako nejlepší kamarádky, nebo spíš jako máma s dcerou. Věděla jsem, že má manžela a tři syny.

„Ty bych ti ale děvenko nepřála, jeden kouří, druhý pořád leží v knihách a ten třetí by nejradši pořád někde cestoval,“ odrazovala mě s nadsázkou a já jsem se poté musela smát. I díky skvělé kolegyni mi práce rychle utíkala a překvapivě mě i bavila. Kdo to o svém prvním zaměstnání může říct?!

Dělala jsem jednu ze sekretářek ve velkém podniku a značnou náplní mé práce bylo papírování. Denně mi prošlo pod rukama tolik lejster, že by to vydalo snad na Ottův slovník naučný.

Často jsem pak se štosy nejrůznějších smluv, přes které jsem mnohdy ani neviděla na cestu, běhala do archivu a zase zpět, a to byl můj denní chleba.

A přesně tak jsem se s hromadou listin k archivaci řítila chodbou i to osudné srpnové odpoledne, a nebýt toho nečekaného průvanu, možná bych je tam i v pořádku donesla. Udělala jsem pár kroků, když v tom někdo otevřel dveře.

Už to lítá…

Chodbou se rozlétl svěží vítr. Pořádný průvan by byl jindy v dusné budově určitě požehnáním, ale ve chvíli, kdy nesete štos papírů, je vítr to poslední, co potřebujete. Dokumenty se vznesly a zaplnily téměř celou chodbu.

„Já se z toho zblázním,“ začala jsem lamentovat a zběsile sbírat a rovnat všechno, co jsem nestačila pochytat ještě ve vzduchu.

„To jsem tomu dal, nezlobte se,“ říkal mi neznámý muž, který se ke mně skláněl a pomáhal mi ze země sbírat tu spoušť. Bylo více než jasné, že tu nepracuje. Takového fešáka, bych si zapamatovala.

Nemohla jsem z něj spustit oči a potěšilo mě, že ani já jemu nejsem lhostejná. Než jsme sebrali ze země poslední dokument, stihl se mi představit jako Zbyněk a jako omluvu mě pozvat na skleničku.

Souhlasila jsem a domluvili jsme se ještě na tentýž večer. Když jsem druhý den ráno přišla do práce, nemohla jsem se dočkat, až Jarušce povyprávím, jak krásné rande jsem měla.

„Jaruško, ani nevíš, jak skvělý večer jsem včera zažila,“ začala jsem na ni chrlit už od dveří a ona mi se šibalským úsměvem odpověděla, „Ale vím!“ Ukázalo se, že Zbyněk, není nikdo jiný, než jeden z jejích synů – ten, který by nejraději pořád cestoval.

A jsme rodina

Mělo mě to napadnout už ve chvíli, kdy mi vysvětloval, že v podniku byl jen navštívit maminku. Nebo, když říkal, že pracuje jako řidič autobusu. Byla to náhoda, kterou dokáže přichystat jenom sám život.

Pořádně jsme se tomu všichni zasmáli a já jsem byla šťastná, že Jarušce nevadilo, když jsem se začala s jejím synem scházet.

Zbyněk je skvělý chlap, se srdcem na správném místě a nevšedním smyslem pro humor, kterým dodnes dokáže odlehčit nejednu svízelnou situaci. Jsem vděčná, že ho mám, a že svatbou s ním se ze mě a Jarušky stala rodina.

Jaruška je jako mercedes mezi tchyněmi.

Hodná, dobrosrdečná, upovídaná… a zejména jednu její oblíbenou větu jsem vždy ze srdce ocenila, „Dělejte si to děti, jak chcete, já vám do toho mluvit nebudu!“ Nejlepší ženská na světě, která pro mě vychovala toho nejbáječnějšího manžela!

Hana (56), západní Čechy

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Matěj od sousedů mi byl vždycky tak blízký, připomínal mi mého bratra Aleše. Byli si i podobní, hodně podobní. Pak jsem zjistila proč... S Alešem jsme měli hezký sourozenecký vztah. Byl to starší bratr, který mě chránil. Podle něj jsem posuzovala jiné kluky, navíc byl hodně podobný tátovi. Bydleli jsme v malé vesnici, kde se všichni dobře znají. Naši sousedé měli taky dvě děti. Věra byla o mnoh
3 minuty čtení
To, že je můj muž recesista, mi bylo jasné už před svatbou, že ale z našeho syna vyroste podobné číslo, to jsem nečekala. Nikdy nevím, co je napadne! Evžena jsem si brala z lásky. Byl to obecní vtipálek, miloval kanadské žertíky, a někdy to hodně přeháněl. Měl kolem sebe partičku podobně založených floutků, byli dokonale sehraná banda. Pamatuji si, jak jsme se dali dohromady. Věděl, že chodím n
5 minut čtení
Když se mi syn Honza ženil, měla jsem radost. S Martinou, která byla milá a inteligentní, chodil už celou věčnost. A já se těšila na velkou rodinu a na vnoučátka. Doufala jsem, že se s Martinou staneme dobrými přítelkyněmi, že budeme trávit čas společně a že mi ona bude jakousi dcerou, kterou jsem nikdy neměla. Ale čím dál víc jsem začala mít pocit, že něco není v pořádku. Že mezi námi není ta
4 minuty čtení
Někdy mi přijde, že jsme se narodili s úkolem stát se rodiči svých rodičů. Vždyť život je takový smutný, nevyhnutelný cyklus. Když jsem byla mladší, nikdy jsem si neuměla představit, že se jednou budeme muset postarat o rodiče, kteří nám celý život dávali vše. Teď se situace obrátila a je na nás, postarat se o ně. Spolehlivá rodina Moje sestra Jana a bratr Petr jsou moje nejbližší rodina.
2 minuty čtení
Začalo to lahví vína po večeři, najednou z toho byly dvě, tři... Neuvědomili jsme si, že se řítíme do problému. Pak nám osud nastavil zrcadlo. Když jsme měli malé děti, s manželem jsme moc nepili. Jenže jak čas šel, dcera i syn dospěli, vylétli z hnízda, pořídili si vlastní rodiny. Možná jsme se tak trochu nudili, nevím, ale najednou nám každý večer stála na stole u televize lahvinka vína, pak
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Absolonová hledá bohatého sponzora, hlaste se!
nasehvezdy.cz
Absolonová hledá bohatého sponzora, hlaste se!
Na dovolenou u moře, na luxusní kabelky, šaty, nebo dokonce na nové auto musí Monika Absolonová (48) zatím zapomenout. Všechny její úspory se totiž rozkutálely. Nejen proto, že má zpěvačka po rozcho
Nový sedan Lexus ES pro novou éru
iluxus.cz
Nový sedan Lexus ES pro novou éru
Lexus představuje v evropské premiéře zcela nový model ES, nová technologie s vysokou úrovní pohodlí a bezpečností. Osmá generace tohoto globálního sedanu prémiové třídy přijde na trh počátkem příštíh
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
epochalnisvet.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory.   Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, pražská kunstkomora císaře Rudolfa II. (1552–1612) se
Změna ve fungování mitochondrií u laboratorně chovaného parazita
21stoleti.cz
Změna ve fungování mitochondrií u laboratorně chovaného parazita
Vědecký tým z Ostravské univerzity, Biologického centra Akademie věd ČR a dalších evropských a amerických institucí odhalil zásadní změnu v energetickém metabolismu parazita Vickermania ingenoplastis,
Jak černé skříňky odhalují příčiny katastrof?
epochaplus.cz
Jak černé skříňky odhalují příčiny katastrof?
Černé skříňky, ač oranžové, jsou klíčovými svědky leteckých neštěstí. Od pádu ruského Tu-154 v Černém moři až po jejich neuvěřitelnou odolnost v extrémních podmínkách – tato zařízení ukrývají odpovědi na otázky, co se pokazilo. Přečtěte si, jak fungují a proč jsou téměř nezničitelné. Slyšíme o nich ve zprávách v souvislosti s leteckými tragédiemi. Ale víte,
Udržitelnost pod značkou luxusu
rezidenceonline.cz
Udržitelnost pod značkou luxusu
Ještě stále panuje představa, že dům postavený na ekologických principech musí být výhradně minimalistický, až asketicky zařízený. Pokud se ovšem realizace ujmou zkušený architekt s nadanou designérkou, realita vypadá zcela jinak. Hlavním cílem tohoto projektu bylo minimalizovat dopad budovy a jejího provozu na životní prostředí. A protože dům si navrhovali sami majitelé, uznávaný indický architekt
Pochopila jsem, proč mi to místo tolik pomohlo
skutecnepribehy.cz
Pochopila jsem, proč mi to místo tolik pomohlo
Když jsem ztratila manžela, moc jsem se trápila. Netušila jsem, že existuje místo, které vdovám vrací radost a chuť do života. Pomohlo i mně. Můj Jindřich byl naprosto skvělý manžel. Znali jsme se z vysoké školy. Byla to láska na první pohled, zamilovala jsem se hned, jak jsme se potkali na první přednášce. Po škole jsme
Záhada tanečního moru: Proč se stovky lidí unavily k smrti?
historyplus.cz
Záhada tanečního moru: Proč se stovky lidí unavily k smrti?
Křivolakými uličkami Štrasburku se rozléhají divoké výkřiky. Stovky obyvatel města se do hudby extaticky zmítají, svíjejí a všelijak kroutí. Ve tvářích mají zcela mrtvolný výraz a viditelně jsou na konci svých sil. V poskakování ale neustávají, dokud vyčerpáním zcela nepadnou. Co bylo příčinou podivného „tanečního moru“, který v létě 1518 město zachvátil? Štrasburk platí
Směs z lesních hub nakyselo
tisicereceptu.cz
Směs z lesních hub nakyselo
Na nakládání se hodí hříbky, babky, lišky i poddubáky. Suroviny na 4 sklenice 1 kg očištěných hub 2 lžíce octa sůl Na nálev 500 ml octa 1,5 l vody 10 kuliček pepře 10 kuliček nového k
Chcete jít vpřed? Hýbejte se
nejsemsama.cz
Chcete jít vpřed? Hýbejte se
Život je jako jízda na kole, a kdo chce udržet rovnováhu, musí se hýbat. Kila ani roky nejsou překážkou, jen výzvou. Co je nejvhodnější, když sedavý způsob života začíná ovlivňovat zdraví? Je to chůze – nejlepší pohyb venku, při kterém přirozeně posilujete celé tělo. Stačí alespoň třicet minut chůze obden a ve svižnějším tempu. Pokud máte
PETEXPERT DEN 2025
epochanacestach.cz
PETEXPERT DEN 2025
V sobotu 31. května 2025 se v pražském Pesoparku v Uhříněvsi uskuteční první ročník akce pro širokou veřejnost – PetExpert den. Tento celodenní zážitkový program je určen pro všechny milovníky psů, jejich psy i rodiny s dětmi. Akce je zdarma a nabídne praktické ukázky práce se psy, přednášky, odborné konzultace, soutěže, stánky se sortimentem pro
Záhada hromadných úmrtí ptáků: Neznámá síla zabíjí za letu celá hejna
enigmaplus.cz
Záhada hromadných úmrtí ptáků: Neznámá síla zabíjí za letu celá hejna
Je to děsivý pohled. Krajina, kam až oko dohlédne, je poseta těly mrtvých ptáků a z nebe s tupým žuchnutím padají na zem další a další. Jako by snad početné hejno za letu zemřelo ve stejný okamžik. Mn