Domů     Mám skvělého muže a báječnou tchyni
Mám skvělého muže a báječnou tchyni
8 minut čtení

Že si jednou budu vybírat budoucího partnera podle potenciální tchyně, to by mě dříve nenapadlo. Po špatné zkušenosti už jsem ale neponechala nic náhodě.

Byla to naše druhá schůzka. „Už se nemůžu dočkat, až tě představím mamince,“ řekl mi tehdy nadšeně Tomáš. Zrovna jsme stáli ve frontě na lístky do kina a já si říkala, jak je ten kluk skvělý.

Líbilo se mi, jak o své mamince krásně mluví a obdivovala jsem ho, že je jí velkou oporou poté, co zůstala na jeho výchovu sama.

Když si to tak zpětně vybavím, věděla jsem toho o jeho matce už na té druhé schůzce vlastně víc, než o něm samotném. Na to nejdůležitější jsem si ale nakonec musela přijít sama, to mi její milovaný synek pochopitelně povědět ani nemohl.

Tomáše jsem potkala na střední škole. Chodili jsme spolu pár měsíců a řekli si, že je nejvyšší čas, vzájemně se představit rodičům.

Nejprve jsme jeli k nám, kde Tomáše celá rodina přivítala s otevřenou náručí, někteří doslova, a poté jsme vyrazili za jeho maminkou, o které jsem toho už tolik slyšela.

Nemohla jsem se dočkat, až tu paní, která prý tak krásně zpívá, háčkuje ubrusy a peče ten nejlepší štrúdl na světě, poznám osobně. Kdybych jen tehdy věděla…

„Slavná“ maminka nás přivítala ve velkém, moderně zařízeném a dokonale uklizeném bytě. Už ve dveřích se mi ale zdálo, že mě sjela pohledem od hlavy až k patě. A ten pohled, byť trval sekundu, se mi vůbec nelíbil.

Jako by přemýšlela, zda má tu kudrnatou holku v džínové bundě vůbec pustit přes svůj práh.

V momentě ale nasadila opět dokonalý úsměv, který skvěle ladil s její perfektní trvalou, elegantním kostýmkem a vystupováním velké dámy. Tohle, že je ženská, která ve volném čase háčkuje ubrusy a patlá se s domácím moučníkem?

Té představě neodpovídala ani délka jejích nehtů. Neměla jsem z ní dobrý pocit a sama na sebe jsem se zlobila.

Přece nemohu dát na první dojem, Tomáš mi o ní vyprávěl tolik krásných věcí, musí být úžasná. Uklidňovala jsem se, zatímco mě podrobovala plejádě záludných otázek. Od známek ve škole až po majetkové poměry mé rodiny. Z tváře jí ale po celou dobu nezmizel ten potutelně milý úsměv.

„Svaťák“ u tchyně

„Máma je úžasná, vid? Určitě ses jí líbila, to poznám,“ říkal mi Tomáš, když mě doprovázel na autobus. Šourala jsem se vedle něj a stále jsem zpracovávala události posledních hodin.

Popisoval ji vždy jako maminku z pohádky, já jsem se ten den setkala ale spíše s čarodejnicí.

Musela jsem si všechno srovnat v hlavě a po pár dnech jsem usoudila, že si možná to špatné jen namlouvám.

Tomáš mi ve škole vyřídil, že mě maminka nechává pozdravovat, a dokonce mi nabídl, abych u nich doma bydlela během svatého týdne – tedy týdne před maturitou.

Jelikož moje rodina bydlela daleko, přes týden jsem vždy byla na internátě, co si ale budeme povídat, na učení to není právě nejklidnější místo. Usoudila jsem tedy, že jeho nabídku přijmu, alespoň maminku lépe poznám. Už první večer jsem toho litovala.

Seděli jsme u večeře a diskutovali o tom, proč mladé holky jako já, vůbec nevaří.

Tedy, diskuse je v tomto případě silné slovo. Maminka rozjela svůj monolog ihned poté, jakmile zjistila, že jediné, co v kuchyni zatím dokážu, je houskový knedlík.

Za jeden týden jsem se od ní dozvěděla, že nosím špatný účes, zvláštní oblečení, neumím se učit a vlastně se ani neumím postarat o domácnost, zatímco ona vydělává a já se „flákám“ doma.

Nejvíce mě rozčilovalo, jak každou svou připomínku završila tím falešně milým úsměvem, jako by bylo všechno v pořádku. Přitom se mi ale evidentně snažila říct, že svého milovaného syna pro někoho, jako jsem já, rozhodně nevychovala.

Svatý týden jsme společně v jednom bytě přežili, což mi přišlo jako větší zázrak než to, že se mi poté podařilo odmaturovat. Na rozdíl od Tomáše, což byl pro jeho mámu jen olej do ohně. Bez skrupulí za jeho neúspěch obvinila mě. Tu, která se jim nastěhovala do bytu a rušila chudáka Tomáška od učení.

„Možná máš na mě opravdu špatný vliv,“ přijal nakonec zbaběle Tom názor své matky a já jsem měla chuť mu vzteky roztrhat všechny maturitní otázky, na které se během svaťáku ani nepodíval.

Rozešli jsme se a v následujících letech jsem se obávala každého dalšího vztahu. Ne proto, že bych se bála nové známosti s mužem…to spíše s jeho matkou.

Druhá máma

Se svou hrůzou z příšerné tchyně jsem se hned ve své první práci svěřila starší kolegyni. Nejsem právě „svěřovací typ“, to byste ale museli znát Jarušku.

V kanceláři jsem s ní seděla sotva měsíc a už jsme byly jako nejlepší kamarádky, nebo spíš jako máma s dcerou. Věděla jsem, že má manžela a tři syny.

„Ty bych ti ale děvenko nepřála, jeden kouří, druhý pořád leží v knihách a ten třetí by nejradši pořád někde cestoval,“ odrazovala mě s nadsázkou a já jsem se poté musela smát. I díky skvělé kolegyni mi práce rychle utíkala a překvapivě mě i bavila. Kdo to o svém prvním zaměstnání může říct?!

Dělala jsem jednu ze sekretářek ve velkém podniku a značnou náplní mé práce bylo papírování. Denně mi prošlo pod rukama tolik lejster, že by to vydalo snad na Ottův slovník naučný.

Často jsem pak se štosy nejrůznějších smluv, přes které jsem mnohdy ani neviděla na cestu, běhala do archivu a zase zpět, a to byl můj denní chleba.

A přesně tak jsem se s hromadou listin k archivaci řítila chodbou i to osudné srpnové odpoledne, a nebýt toho nečekaného průvanu, možná bych je tam i v pořádku donesla. Udělala jsem pár kroků, když v tom někdo otevřel dveře.

Už to lítá…

Chodbou se rozlétl svěží vítr. Pořádný průvan by byl jindy v dusné budově určitě požehnáním, ale ve chvíli, kdy nesete štos papírů, je vítr to poslední, co potřebujete. Dokumenty se vznesly a zaplnily téměř celou chodbu.

„Já se z toho zblázním,“ začala jsem lamentovat a zběsile sbírat a rovnat všechno, co jsem nestačila pochytat ještě ve vzduchu.

„To jsem tomu dal, nezlobte se,“ říkal mi neznámý muž, který se ke mně skláněl a pomáhal mi ze země sbírat tu spoušť. Bylo více než jasné, že tu nepracuje. Takového fešáka, bych si zapamatovala.

Nemohla jsem z něj spustit oči a potěšilo mě, že ani já jemu nejsem lhostejná. Než jsme sebrali ze země poslední dokument, stihl se mi představit jako Zbyněk a jako omluvu mě pozvat na skleničku.

Souhlasila jsem a domluvili jsme se ještě na tentýž večer. Když jsem druhý den ráno přišla do práce, nemohla jsem se dočkat, až Jarušce povyprávím, jak krásné rande jsem měla.

„Jaruško, ani nevíš, jak skvělý večer jsem včera zažila,“ začala jsem na ni chrlit už od dveří a ona mi se šibalským úsměvem odpověděla, „Ale vím!“ Ukázalo se, že Zbyněk, není nikdo jiný, než jeden z jejích synů – ten, který by nejraději pořád cestoval.

A jsme rodina

Mělo mě to napadnout už ve chvíli, kdy mi vysvětloval, že v podniku byl jen navštívit maminku. Nebo, když říkal, že pracuje jako řidič autobusu. Byla to náhoda, kterou dokáže přichystat jenom sám život.

Pořádně jsme se tomu všichni zasmáli a já jsem byla šťastná, že Jarušce nevadilo, když jsem se začala s jejím synem scházet.

Zbyněk je skvělý chlap, se srdcem na správném místě a nevšedním smyslem pro humor, kterým dodnes dokáže odlehčit nejednu svízelnou situaci. Jsem vděčná, že ho mám, a že svatbou s ním se ze mě a Jarušky stala rodina.

Jaruška je jako mercedes mezi tchyněmi.

Hodná, dobrosrdečná, upovídaná… a zejména jednu její oblíbenou větu jsem vždy ze srdce ocenila, „Dělejte si to děti, jak chcete, já vám do toho mluvit nebudu!“ Nejlepší ženská na světě, která pro mě vychovala toho nejbáječnějšího manžela!

Hana (56), západní Čechy

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Trápila jsem se otázkou, zda mladým vyklidit pole a nechat jim svůj dům, nebo zůstat a bojovat. Nakonec jsem se rozhodla. Nikam se nehnu! Už zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu břečku do dřezu a znovu zapnula rychlovarnou konvici – ani ťuk. Pustila jsem televizi – ticho a tma jako v hrobě. Chtěla jsem rozsvítit. A nic! Zaťala jsem bezmocně ruce v pěst. Zase jsem byl
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Mistr Frabato: Český mág světového renomé!
enigmaplus.cz
Mistr Frabato: Český mág světového renomé!
Důkazem toho, že i v Čechách se rodí novodobí čarodějové, je František Bardon (1909–1958), přezdívaný mistr Frabato či Arion. [gallery ids="158583,158585,158584"] Jeho sláva dosáhla i daleko za
Dovolená v Turecku: Od odpočinku až po zážitkové výlety
nejsemsama.cz
Dovolená v Turecku: Od odpočinku až po zážitkové výlety
Turecko není zdaleka jen azurové moře a hřejivé sluneční paprsky až do podzimu. Vyjeďte si na lodní výlet po řece, nebo se vydejte za historickými památkami, kterých tu není málo. Istanbul Hlavní město Turecka je Mekka byzantských kostelů, barevných bazarů, trhů s kořením a osmanských mešit. Tohle v plážovém letovisku prostě nezažijete! Silnou duchovní energií na vás dýchne Modrá mešita i Chrám Hagia Sofia, jehož
Stonehenge: Věčná záhada prehistorického kolosu – Dílo obrů, trpaslíků, nebo snad mimozemšťanů?
epochaplus.cz
Stonehenge: Věčná záhada prehistorického kolosu – Dílo obrů, trpaslíků, nebo snad mimozemšťanů?
Ačkoli dnes máme k dispozici ty nejmodernější vědecké metody, stále nevíme, kdo a proč nechal postavit Stonehenge v Anglii. Prozradí nám někdy své tajemství? Tento komplex menhirů a kamenných kruhů, zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO, je tak stále obestřen záhadami, na které historikové, archeologové i astronomové celá staletí marně hledají odpověď. Stonehenge je majestátním
Znázornění odolnosti: Victorinox Pro Air GMT Automatic
iluxus.cz
Znázornění odolnosti: Victorinox Pro Air GMT Automatic
Společnost Victorinox dnes uvedla na světové trhy hodinky Air Pro GMT Automatic, které jsou připraveny ke vzlétnutí do nebes a zároveň jsou příkladem závazku značky ke kvalitnímu řemeslnému zpracování
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Alexandr Hamilton: Chudý imigrant založil první americkou banku
historyplus.cz
Alexandr Hamilton: Chudý imigrant založil první americkou banku
Malý Alexandr sklopí zrak a zakouká se na svoje staré ošoupané boty. Srdce se mu rozbuší a jeho bledá pleť zrudne hanbou. Nechce už dál poslouchat ty jízlivé řeči o své matce. Přidá proto do kroku, aby byl doma… Píše se rok 1789 a Amerika se stále vzpamatovává z války za nezávislost. I když boje skončily
Miláčka má Rusevová v cizině?
nasehvezdy.cz
Miláčka má Rusevová v cizině?
Herečka Anežka Rusevová (38) ze seriálu ZOO Nové začátky je v poslední době jako vyměněná. Zdá se, že opět hubne, aby měla ještě štíhlejší postavu. prozradila, že ze skříně vyházela neforemné obl
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Analýza DNA jako nástroj pro identifikaci obětí hromadných katastrof
21stoleti.cz
Analýza DNA jako nástroj pro identifikaci obětí hromadných katastrof
DNA neboli deoxyribonukleová kyselina je obsažena v každé tělní buňce a nese genetický materiál jedince, který se předává při rozmnožování z rodičů na potomky. Analýza DNA pak slouží k určení fyziolog
Dýňová polévka s karotkou
tisicereceptu.cz
Dýňová polévka s karotkou
Dýňová polévka je výtečná, sytá, lehce stravitelná a hotová rychle a prakticky bez námahy. Suroviny na 4 porce 1 dýně Hokaido 2 karotky 50 g másla 1 cibule 1 l zeleninového vývaru sůl, pep
Indické Trump Towers se chlubí opulentními penthousy
epochalnisvet.cz
Indické Trump Towers se chlubí opulentními penthousy
Dvojice mrakodrapů, které vyrůstají v Novém Dílí, nabídnou nevšední exkluzivitu a přepych. Není tedy divu, že je o tyto luxusní rezidence v hodnotě od jednoho do patnácti milionů dolarů velký zájem. Věže nabídnou svým obyvatelům také veškerý servis a zázemí, pro ty nejmovitější rezidenty jsou tu pak také čtyři rozlehlé penthousy. Dvě nové věže
Jak mě snacha chtěla vyštípat z domu
skutecnepribehy.cz
Jak mě snacha chtěla vyštípat z domu
Trápila jsem se otázkou, zda mladým vyklidit pole a nechat jim svůj dům, nebo zůstat a bojovat. Nakonec jsem se rozhodla. Nikam se nehnu! Už zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu břečku do dřezu a znovu zapnula rychlovarnou konvici – ani ťuk. Pustila jsem televizi – ticho a tma jako v hrobě. Chtěla jsem rozsvítit.