Domů     Můj Robinsone, kde jsi, čekám…
Můj Robinsone, kde jsi, čekám…
3 minuty čtení

Na svou první lásku nemohu zapomenout, byla tak perfektní, že to snad musel být sen. Tak ráda bych zase toho kluka potkala…

Mým životem prošlo několik mužů. Někteří se zdrželi déle, jiní, to byly jen krátké romance. Přišli a zase odešli, jak už to tak v životě bývá.

Jen na pár z nich vzpomínám dnes s úsměvem a nostalgií a výsadní právo v mém srdci i myšlenkách má stále má první láska.

Jako každý rok

Bylo mi tehdy čerstvých patnáct a jako každý rok jsem vyrážela začátkem prázdnin na tábor do jižních Čech. Stejné místo, stejní lidé, stejné výlety, rituály. Tento rok byl ale jiný. Začalo to už tím, že mezi naši tradiční partu přibylo pár nových členů.

Mezi nimi i kluk, do kterého se okamžitě zamilovalo celé dámské osazenstvo od holčiček až po padesátiletou ošetřovatelku Naděždu. Jmenoval se Kryštof a okamžitě jsme si padli do noty.

Oba jsme patřili ke starším členům tábora, kteří pomáhali chystat hry a soutěže. Kryštof byl neobyčejně zručný a šikovný.

Jako například když chlapcům vyřezal lodičky ze dřeva a pak jsme pořádali „závody plachetnic“. Pro jeho schopnosti mu nikdo neřekl jinak než Robinson. A já jsem byla jeho věrný Pátek.

Chodili jsme všude spolu, po večerce jsme se vykradli ze stanů a procházeli se kolem rybníka. Byla to ta pravá letní láska, jakou jsem znala z románů.

Přála jsem si, aby náš tábor nikdy neskončil, konec se ale přiřítil nekompromisně. Slíbili jsme si, že si budeme psát, a na památku jsem od Kryštofa dostala ze dřeva vyřezanou postavičku – byla jsem to já i s mými typickými copy, které jsem nosila.

Pak jsme se rozjeli domů, každý na druhý konec republiky. Jak jsme si ale slíbili, psali jsme si dopisy. Snad co týden jsem odeslala nový a za to dostala jeden od něj, vždy podepsaný „Tvůj Robinson!“

Psali jsme si téměř celý rok a už jsem se nemohla dočkat, až se sejdeme na táboře. Bohužel se tak ale nestalo, v posledním dopise, který jsem od Kryštofa dostala, stálo, že se s rodiči stěhuje pryč a na tábor nepřijede.

Potkat ho znovu

Přebolelo to, čas všechno odnesl a do života mi přivál jiné lásky. Žádná ale nebyla tak silná jako ta první. Před pěti lety jsem se rozvedla s manželem, se kterým jsem strávila pětadvacet let.

Od té doby stále častěji myslím na to, jaké by to asi bylo, kdybych si tenkrát vzala Kryštofa. Dopadlo by to stejně, nebo bychom byli stále spolu? Přála bych si ho po těch letech znovu potkat a kdoví, jak by to všechno dopadlo… Nikdy ale neříkej nikdy!

Soňa (58), Jihlavsko

Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud