Domů     Přítele si vzala zpět jeho manželka
Přítele si vzala zpět jeho manželka

Bylo mi tehdy pětadvacet, když jsem se zamilovala do Jindřicha. A to naprosto bláznivě, úplně jsem mu propadla. Nevadilo mi ani to, že je o něco starší. A hlavně ženatý.

Láska je slepá, říká se, a je to pravda. Aspoň já se tenkrát jako totálně zaslepená chovala. Rozumově jsem sice věděla, že nedělám dobře, ale srdci jsem prostě nedokázala poručit. A Jindra mě v mých pocitech zamilovanosti jen utvrzoval.

Říkal mi krásná slova, ze kterých se mi točila hlava. Do té doby, i když jsem pár známostí měla, jsem tak opojné pocity nezažila.

Ukradené chvíle

A tak jsem stále víc a víc toužila mít ho jen pro sebe, trávit s ním každičký možný okamžik. Jenže Jindra byl už pár let ženatý a kromě manželky měl ještě dvě děti. A já tak byla v pasti.

Ale mohla jsem si tisíckrát říkat, že nemůžu brát dětem tátu, i když – jak mi Jindra tvrdil – ho jeho žena už dávno nemiluje, že s ní zůstává vlastně jen kvůli dětem, pro mě to byly stále „jen“ nějaké cizí děti.

Ale nedalo se nic dělat, musela jsem se spokojit s rolí utajované milenky. Jindra mi vlastně nikdy nesliboval, že by se s manželkou rozvedl, ale já v to stále tajně doufala.

Když byl Jindra se svou rodinou, byla jsem jako to tělo bez duše, nechtělo se mi dělat vůbec nic, ani jít s kamarádkami na skleničku, do kina, číst si…

Dočkala jsem se!

Měla jsem pocit, že žiju jedině v těch chvílích, kdy jsem s Jindrou. A taky jsem se bála, že o něj přijdu, tak jsem se snažila nedávat mu moc najevo, jak moc na jeho rodinu žárlím.

Nenutila jsem ho, aby se už konečně rozhodl a rozvedl se, i když podle mě nemělo takové manželství žádnou cenu.

A děti by si po čase jistě taky zvykly. Ale zvykla jsem si já, nic jiného mi taky nezbývalo. Takhle nám to vydrželo asi tři roky. A pak najednou moje trpělivost došla nečekaně odměny.

Jindrově manželce, která jistě musela něco tušit, došla trpělivost a jednoho dne mu prostě sbalila kufr a řekla, ať si jde bydlet jinam.

Když se s tím kufrem objevil u dveří mého bytu, který jsem měla po prarodičích, byla jsem štěstím bez sebe. Konečně ho budu mít jen pro sebe! Bláhově jsme si myslela, že to tak bude už napořád.

Chvíli to bylo krásné, to ano, ale po nějaké době nám to začalo trochu skřípat. Odloučení od rodiny totiž zesílilo Jindrovu touhu po dětech, ale i po manželce.

Kdykoli mu pak zavolala, byl na ni do telefonu jako med, vedli spolu docela dlouhé hovory. A já tím hrozně trpěla. Sice se ke mně choval pořád hezky, ale měla jsem pocit, že pobyt u mě bere jako dočasný.

Neplánoval se mnou žádnou budoucnost, nic jsme spolu nepodnikali, žil si vlastním životem a mě do něj moc nezapojoval.

Přesto, nebo právě proto, jsem se pořád snažila, aby nám to fungovalo, vařila jsem mu teplé večeře, prala oblečení, žehlila… Ale jediné, co pro mě dělal on, bylo, že se se mnou sem tam pomiloval.

A ani sex s ním už nebyl tak skvělý jako dřív a bylo ho stále míň. A brzy to bylo ještě horší.

Poražená vítězka

Ani jsem nepostřehla, jak se to vlastně stalo. Najednou zase začal jezdit s manželkou na chalupu, častěji a častěji se vracel do jejich bytu a já zůstávala sama. Celé večery i dny jsem proplakala a trápila se.

Když jsem se o tom s Jindrou chtěla bavit, zavedl řeč na nějaké jiné, bezvýznamné téma, nebo prostě přestal reagovat.

Byla to prostě marná snaha. Z mých růžových snů o našem soužití a budoucí svatbě najednou nezbylo nic. Konečně mi došlo, že jsem pro něj byla a pořád jsem – jen pouhá milenka, holka pro hezké chvíle. Jeho lásku k rodině jsem neměla šanci překonat. Jeho žena byla zkrátka velmi chytrá a bodovala na celé čáře.

Tím, že ho vyhodila z domu, se jí totiž podařilo udělat z nezkrotného sukničkáře zase milujícího muže a otce. A já už jsem to nedokázala dál snášet. Uvědomila jsem si, že tenhle náš nerovný vztah musím ukončit já sama, že to za mě nikdo neudělá.

A tak jsem udělala to samé, co Jindrova žena – sbalila jsem mu věci do kufru, nechala ho za dveřmi a odjela jsem ke kamarádce. Věděla jsem, že kdybych zůstala doma, nejspíš bych zase podlehla jeho případnému přemlouvání a prosbám.

Když jsem se po víkendu vrátila, kufr byl pryč a za dveřmi lístek s jediným slovem: Děkuji. To bylo všechno, co mi po těch letech byl schopen napsat…

Čas vše zahojil

Několik dní jsem nebyla schopná nic dělat, v práci jsem si vzala dva týdny volno a celé dny jsem proležela v posteli a utápěla se v žalu. Nakonec jsem se dala nějak dohromady, ale moje srdce bylo zlomené.

Ještě hodně dlouho jsem se nedokázala na žádného muže ani podívat, natož si s ním něco začít.

A taky jsem se bála, že už nikoho takového nenajdu. Trvalo to velmi dlouho, ale čas je opravdu nejlepší lék. Po pár letech jsem naštěstí potkala bezvadného muže, který mě má opravdu rád a je mi oporou.

Vzali jsme se, máme dvě krásné děti, malý domek a hezký život. Možná jsem si tím předchozím zklamáním musela projít, abych se vzpamatovala ze své naivity.

Dnes už jsem s tím vyrovnaná. Nedávno jsem Jindru s manželkou potkala na jedné venkovní akci. Asi mě nepoznal, ale já jeho ano, i když se trochu změnil – z bývalého fešáka se stal postarší seladon s bříškem. V té chvíli jsem si uvědomila, že je to všechno už opravdu definitivně za mnou.

Alice (51), Brno

reklama
Související články
27.5.2024
Příběh mé sestry je smutný. Ale je to ohromná bojovnice. Když se jedná o dítě, dokáže se s osudem pořádně poprat. Lidský život píše romány, někdy bohužel smutné a kruté. Takový je příběh mé sestry. Bývala to krásná holka, plná života, rozesmátá, kluci ze širokého okolí do ní byli zbláznění. Kolem osmnáctého roku to s ní začalo jít z kopce. Nejhorší noční můra se stala skutečností. Stačila se vš
23.5.2024
Odstěhoval se do staré hájovny na kraji lesa, s nikým se nebavil, zamračený, zanedbaný a mrzutý. Byl to velice záhadný muž. Byl to místní podivín. Odstěhoval se z vesnice, která mu připadala asi příliš rušná, ač to byl zapadákov, do staré hájovny na kraji lesa. S nikým se nebavil, a když, tak jednoslabičně. Bylo mi jasné, že je to chlapík s tajemstvím, a babička mi to tajemství prozradila. B
22.5.2024
Můj první muž byl omyl. Ostýchám se to přiznat jen proto, že máme děti. Musela jsem si ho vzít z vděku. On byl vyučený, já jsem měla vysokou školu. Nijak neopovrhuji lidmi s nižším vzděláním, leč s mužem jsme měli jiné zájmy, byli jsme jiné povahy. On byl výbušný, já klidná. Proč jsme se tedy brali, říkáte si? Nebýt jeho, nebyl by tu Gustav kdysi jel kolem vážné nehody. Auto narazilo do m
22.5.2024
Moje dcera Hanička se ocitla v nelehké životní situaci. Je nemocná, a navíc ji trápí manžel. Jak já jako máma mohu pomoct? Vždy byla statečná a nechtěla od nikoho pomáhat. Bylo jedno, jestli šlo o vystřihovánky v dětství, nebo vymalování bytu v dospělosti. Teď mi to dochází. I za manželství si musela obstarat spoustu věcí, které spíš náleží mužům. „Mami, přestaň si už konečně dělat zbytečné sta
21.5.2024
Nedávno jsme oslavili pětadvacáté výročí svatby. V té chvíli by mě ani nenapadlo, že budu podávat žádost o rozvod a láska se promění v prach. Bylo to fantastické. Uspořádali jsme večírek pro naše blízké přátele. A protože bylo pěkné počasí, konal se na zahradě. Nechyběly květiny a nádherné dárky, úžasný dort, momenty plné emocí, úsměvů a přání. Láska na první pohled Potkali jsme se v posl
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Las Médulas: Při zlaté horečce Římané zničili celé pohoří
historyplus.cz
Las Médulas: Při zlaté horečce Římané zničili celé pohoří
V břidlicovém pohoří Las Médulas v severozápadním Španělsku je k vidění mnoho červenohnědých skal nejroztodivnějších tvarů. Bizarní krajina však není hříčkou přírody, jak by se mohlo zdát, ale dílem člověka. Kdysi tu býval rozlehlý horský masiv, který Římané kvůli zlatu rozvrtali do současné podoby…   Římská říše je závislá na zlatě…Potřebuje ho k financování válečných výbojů i k
HI-TECH kuchyně
rezidenceonline.cz
HI-TECH kuchyně
Také pro jednu z nejdůležitějších součástí obytného prostoru je důležitá harmonie designu a technologií. Jen tak kuchyně získá nejen potřebnou funkčnost a komfort, ale také moderní estetickou přitažlivost. Jedním z nejvýraznějších trendů v kuchyňském designu je použití pastelových barev, jako je pudrově růžová, šeříková, broskvová nebo vanilková. Ostatně tři ze jmenovaných odstínů se staly uznávanými
Proměna chleba a vína v maso a krev: Opravdu se někdy takový zázrak stal?
enigmaplus.cz
Proměna chleba a vína v maso a krev: Opravdu se někdy takový zázrak stal?
Křesťanský obřad, který připomíná události poslední večeře Ježíše Krista, se označuje pojmem eucharistie. Ve své podstatě jde o rituální konzumaci chleba a vína, aby byly připomenuty tělo a krev Ježíš
Z hlubin temného lesa nám ukázaly cestu veverky
skutecnepribehy.cz
Z hlubin temného lesa nám ukázaly cestu veverky
Zabloudily jsme s vnučkou na houbách. Už se začalo stmívat. Kde se vzaly, tu se vzaly ‒ dvě veverky přiskákaly. Vyvedly nás z lesa ven. Byla jsem už rok vdova, manžel mi zemřel na infarkt. Krátce před jeho smrtí jsme koupili domek na okraji vísky v Lužických horách. Já houbařila a chodila do lesa na výlety, on pobýval jen
Gigantická exploze ve vesmíru. Její konec je v nedohlednu
21stoleti.cz
Gigantická exploze ve vesmíru. Její konec je v nedohlednu
Že vesmír je poněkud děsivé místo, ukazuje několik posledních astronomických objevů. V květnu astronomové oznámili pozorování hvězdy, která právě polyká jednu ze svých vlastních planet. Krátce předtím
Vaječné muffiny se sýrem
tisicereceptu.cz
Vaječné muffiny se sýrem
Hledáte inspiraci pro netradiční snídani? Připravte své rodině vejce, samozřejmě s pořádnou dávkou slaniny. Suroviny 10 plátků anglické slaniny 1 červená paprika 2 hrsti jarní cibulky 10 vaje
Večer se značkou Norqain v hodinářství Koscom
iluxus.cz
Večer se značkou Norqain v hodinářství Koscom
Ve středu 22. května uspořádalo renomované hodinářství Koscom večer věnovaný švýcarské značce Norqain. Ta je úzce spojená s hokejem, a tak měla akce návaznost na aktuálně probíhající Mistrovství světa
Kaple Cyrila a Metoděje na Radhošti
epochanacestach.cz
Kaple Cyrila a Metoděje na Radhošti
Rožnov leží pod Radhoštěm, a ten bychom rozhodně na svých cestách po tomto kraji minout neměli. Na jeho vrcholku stojí výjimečná kaple svatého Cyrila a Metoděje s byzantskou kopulí, vysvěcená už v roce 1898. Je to jedna z nejvýše položených církevních staveb na našem území a přestože si toho na první pohled sotva povšimneme, stojí jednou polovinou na
Srbský král tušil nebezpečí smrti
epochaplus.cz
Srbský král tušil nebezpečí smrti
Když Alexandr I. Karađorđević (1888–1934) usedá 17. října 1921 na trůn Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, nemá jednoduchou pozici. „Jednota Srbů, Chorvatů a Slovinců, která vznikla v ovzduší poválečné euforie, se ukázala v praxi jako těžko realizovatelná. Jak zajistit soužití národů, jež jsou sice stejného původu, ale jejich osudy se od pozdního středověku rozcházely? Ještě
Pohřbili kancléře zaživa?
epochalnisvet.cz
Pohřbili kancléře zaživa?
„To ne! Proboha ne!“ vykřikne kancléř a celý vyděšený se posadí na posteli. Ten příšerný sen se mu zdál už potřetí! Je v něm pohřben do rakve, v níž ovšem po pár dnech obživne!   Svého času je prakticky nejmocnějším mužem v zemi. Je mu něco málo přes 40 let, a už má za sebou funkci diplomata, císařského
Jsi mi nevěrný Rančáku? Tak o tohle přijdeš!
nasehvezdy.cz
Jsi mi nevěrný Rančáku? Tak o tohle přijdeš!
Herečce ze seriálu Ulice Anetě Krejčíková (33) už prý s partnerem, tělocvikářem Ondřejem Rančákem (39), dochází trpělivost. Ze všech stran se k ní dostávají různé povídačky, jak si kde dopisoval a d
Pravdu jsme zjistily až po letech
nejsemsama.cz
Pravdu jsme zjistily až po letech
Někdy stačí domněnka k tomu, aby se rozbilo krásné přátelství. Je snadné někoho obvinit a pak se urazit a přestat s ním mluvit. Vím to až moc dobře, prožila jsem si to na vlastní kůži a dodnes toho lituji. Nikdo jiný to nevěděl Romana byla moje velká kamarádka už od mateřské školky. Od první do deváté třídy