Její řádění začalo zničehonic a stejně tak přestalo. Nikdy jsme se nedozvěděli příčinu. Jestli ta dívka žila kdysi v našem domě, nebo se u nás stavila jen náhodou…
Na začátku devadesátých let se odehrály v našem činžáku podivné věci. Vše začalo, když přišel instalatér vyměnit prasklou záchodovou mísu v bytě nad námi. Chystal si nářadí v předsíni, když kolem něho vzduchem proletělo jablko.
Volně se vznášelo prostorem, zakroužilo, a pak spadlo na zem. Opravář běžel ven a hned to pověděl obyvatelům bytu, ti mu ale nevěřili. Mysleli si, že je blázen. Až do té doby se totiž nic podobného v domě nestalo. Tak se intalatér vrátil a dělal dál.
Byl zaneprázdněný, když do něho najednou cosi vrazilo, až ztratil rovnováhu a přepadl obličejem do záchodové mísy. Naštvaně se ohlédl a viděl nad sebou stát asi patnáctiletou dívku. Tvářila se nepřátelsky.
Zeptal se jí, proč to udělala, ona jen pokrčila rameny, otočila se a cupitala pryč.
Obětní beránek?
Snažil se práci urychlit, aby z bytu odešel co nejdříve. Už měl hotovo, paní domu však nedala jinak, než že si vypije kávičku a sní koláč.
Posadil se do kuchyně, kde ho obklopila skupina dětí, jejich matka, dědeček a z rohu pokoje na něj zírala dívka s copy, kvůli které si udělal bouli. Asi má děsnou pubertu, pomyslel si opravář, a pustil se do koláče.
Jen si ale kousl a chopil se kávy, copatá adolescentka se odlepila ze svého místa, proběhla kolem něho jako třeštidlo a vyrazila mu hrnek z ruky. Polil sebe i ubrus a hrnek se rozbil o zem.
„Ty jsi ale nemehlo!“ řeklo mu jedno z dětí, zatímco jeho matka vyměnila ubrus za čistý. „To nic,“ řekla, „to se stane!“ A nalila opraváři kávu novou do nového hrnku.
Jsi magor?
Když viděl tu copatou, jak se na něho šklebí z předsíně, zvažoval, zda si kousnout, nebo raději ne. Pak to ale na naléhání všech udělal.
Opatrně nesl kávu ke svým ústům, když se ta mrška zase rozběhla, a než ji v tom kdokoli zabránil, vyrazila mu hrnek z ruky znovu. Ubrus politý, hrneček rozbitý. „To děláš schválně?“ ptaly se ho děti a jejich matka už taky změnila tón.
„Já nemůžu za to, že jste si dcerušku špatně vychovali!“ nevydržel opravář. „Už podruhé mi vyrazila hrnek z ruky!“ V kuchyni nastalo ticho, které přerušil děda:
„Jsi magor?“ V bytě prý žádná patnáctiletá holka s copy není a na jeho trapné vtípky není nikdo zvědavý. Opravář byl venku nato šup a ještě ten den si na něho rodina stěžovala.
Vodní havárie
Ovšem za čtrnáct dnů volali do bytu opraváře znovu k velké havárii. Prý se náhle samovolně roztočily závity vodovodních kohoutků v několika bytech zároveň. Byla to spoušť. Skla u dveří vytlučená, obrazy rozbité, tapety potrhané. Podle nájemníků se bytové zařízení poškodilo bez příčiny.
Přitom padaly židle, do vzduchu se vznesla celá válenda, skříně se posouvaly. Přivolaná proutkařka zjistila silnou psychosomatickou zónu. Zda to bylo příčinou, nebo následkem řádění nějaké neklidné a zlé záhrobní existence, to nebyla schopná říct. Od té doby se ale už nic podobného v domě nestalo.
Květa (62), Tábor
