Domů     Příběh mého nového zvířecího kamaráda mě rozplakal
Příběh mého nového zvířecího kamaráda mě rozplakal
3 minuty čtení

Přes to všechno, čím si Bobík prošel, na lidi nezanevřel . Dnes bez něj neudělám krok.

Ovdověla jsem před deseti lety, žiji sama v malém domku se zahrádkou. Ale zdraví mi celkem dlouho sloužilo, takže jsme vše zvládala docela dobře. Jenže nic netrvá věčně, a tak i na mě došlo.

Začaly mě dost bolet klouby, což mě dohnalo až k doktorovi na ortopedii. Rentgen ukázal začínající artrózu. Pan doktor mi řekl, že zatím to není tak hrozné, ale že kromě léků bych měla shodit pár kilo a začít se hýbat. Pro začátek mi doporučil dlouhé procházky.

Dělal na mě psí oči

Přiznávám se, že mě to trochu urazilo – nejsem sice žádný hubeňour, ale je pravda, že si ráda dopřávám, a tak jsem se s léty poněkud zakulatila. A tak jsem si řekla, že pana doktora zkusím poslechnout.

Jenže chodit jen tak samotnou mě nebaví a moje nejlepší kamarádka Tonička bohužel chodí o holi. Právě ona mi ale vnukla nápad pořídit si pejska. Štěně jsem zavrhla rovnou, to bych asi nezvládla, tak jsem si řekla, že si vyhlídnu nějakého pejska v útulku.

Vyjela jsem si tam hned příští víkend. Bobík mě zaujal na první pohled. Sice obyčejný voříšek, ale jeho smutné oči na mě hleděly s jasnou prosbou: „Vezmi si mě!“ Zeptala jsem se paní, která mě tu provázela, jak se sem dostal, a ona mi vyprávěla jeho příběh.

Nejvěrnější kamarád

Bobík ve svém psím životě zatím nepoznal moc dobrého. Spíš naopak. Do útulku ho vzali, protože jeho původní pán se o něj vůbec nestaral.

Nechával ho stále uvázaného v koutě zahrady, na holé zemi, najíst dostal jen občas, neznal procházky, nikdy nebyl u veterináře. Po smrti onoho pána to bylo ještě horší.

Zbědovaný pes se družce zemřelého nehodil, a tak ho odvezla k lesu, kde ho vypustila a nechala jeho osudu. Naštěstí ho brzy našli lidé, ti si ho ale nechat nemohli, a tak ho odvedli sem do útulku.

Teprve tady se mu dostalo péče, jakou potřeboval – byl jen kost a kůže, špinavý, zablešený. Naštěstí se ho podařilo dát do pořádku a i přes to, čím vším si prošel, na lidi nezanevřel; je to milý pes, vděčný za každé pohlazení i dobré slovo.

Protože už je mu ale osm let, zájemci se k němu zrovna nehrnou. Když dovyprávěla, měla jsem slzy v očích. Jak tohle může někdo udělat živému tvoru? Okamžitě jsem se rozhodla si Bobíka vzít. A ani jednou jsem nelitovala.

Musela jsem ho naučit chodit na vodítku, a protože je velmi bystrý, brzy si osvojil i základní povely. Je to teď můj nejvěrnější kamarád, který mě aspoň donutí chodit na ty potřebné dlouhé procházky, které miluje. A já už si život bez něj neumím ani představit.

Jarka (60), Znojmo

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud