Domů     Jak jsem léčila kadidlem a vykuřováním
Jak jsem léčila kadidlem a vykuřováním
3 minuty čtení

Je strašné, když vám lékaři vyřknou nad malým dítětem děsivý ortel. Ze zoufalství jsem začala vykuřovat nemoc kadidlem.

Když moje vnučka Anička onemocněla epilepsií a nevypadalo to s ní dobře, usilovně jsem přemýšlela, jak jí pomoci. Ty záchvaty byly příšerné. Prosila jsem všechny svaté, a dokonce si pořídila Madonku s děťátkem, aby pomohli.

Po několika měsících byla moje dcera tak vyčerpaná a vystresovaná, že ji srdce prudce bilo a chvěla se. Začala jsem se bát i o ni, trápila se mi a chátrala před očima.

A jak se říká, tonoucí se i stébla chytá, začala jsem hledat pomoc tam, kde ji běžně lidé nehledají. Seděla jsem každý den v našem malém kostelíčku a prosila boha o pomoc, aby se nad tou nevinnou duší slitoval.

Volala jsem anděly, aby naší Aničku chránily svým křídly. Jednou jsem se tak zabrala do svých modliteb, že jsem si ani nevšimla, že si ke mně přisedl náš pan farář. Pohladil mě několika vlídnými slovy a nakonec mi poradil starou Betinu.

Byla to místní podivínka, prastará Němka snad už stoletá, která se nikdy nenaučila dobře česky a německy už zapomněla. Bydlela v polorozpadlé chatrči na samotě, po dvoře ji pobíhali všechny toulavé kočky a psi z okolí, a lidé se jí smáli. Její hlášky typu: „Ich bin už stará mamá, ty jeden fogl!“ se nesly celými Sudety.

Nemoc musíš vykouřit

Dávala jsem si pozor, aby mě k té babě nikdo neviděl jít a neudělala jsem si na vsi ostudu. Stejně jsem ale neunikla pozornosti. „Bylas u Betiny, viď,“ šeptala mi sousedka do ucha na sámošce. „Já tam jednou taky byla.

Byl tam skoro každý, ale tajně, aby nikdo nevěděl.“ Společně jsme pak natrhaly a nakoupily bylinky, které mi Betina za dvacku a šest vajec poradila. A vyrobily z nich kadidlo na vykuřování. Tím jsem pak čoudila po celém domě a nejvíc ze všeho v pokoji Aničky.

Zeťák zuřil, že je všechny otrávím. Takový to byl smrad. Já se ale nedala a modlila se přitom. Jaké bylo překvapení, že se dlouho žádný záchvat nedostavil.

Po dvou měsících do naděje zesílila a čoudily jsme doma pravidelně každý den ráno a pak večer před spaním. Když se po roce ukázalo, že se stav vnučky zlepšil, ložisko v hlavičce nadějně zmenšilo, začal vykuřovat i zeť.

Vnučka se sice zcela ze své nemoci nezotavila, stále je třeba její nemoc hlídat, ale je schopná dnes docela dobře fungovat bez záchvatů.

Anna (78), Liberecko

Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.