Domů     Odcházet z domu bychom měli v dobrém!
Odcházet z domu bychom měli v dobrém!
3 minuty čtení

Člověk se nemá dohadovat kvůli malichernostem a rozcházet ve zlém. Nikdy totiž nevíte, jestli to nejsou vaše poslední společné chvilky.

Moje moudrá maminka vždycky říkávala, že i když se večer pohádáme, ráno bychom se měli rozejít do práce či do školy v dobrém. To kdybychom se třeba domů už večer jeden z nás nevrátil?

Přiznávám, nebrala jsem tyhle její životní rady úplně vážně. Až přišel okamžik, který mi její slova život drsně připomněl.

Emoce nás ovládly

Večer jsme se s manželem šíleně pohádali. Měli jsme poslední dobou takové napjaté období.

A když přišel ze svého fotbálku o dvě hodiny déle, a ještě k tomu jsem zjistila, že zapomněl koupit nějakou hloupost na blížící se gruntování, vyčetla jsem mu všechno, na co jsem si momentálně vzpomněla.

Zavrčel, že se ze mě stává stará, protivná bába a že jde radši spát na sedačku do obýváku. Kamarádky mi vždycky radily, že ho mám v takové chvíli ještě trošku přidusit a ještě to trochu nafouknout.

Tak jsem mu nepřipravila ani oblečení do práce ani mu neudělala snídani. Ať je klidně o hladu, říkala jsem si. Ráno odešel potichu, bez rozloučení. Kdybych byla v tu chvíli jen tušila, že už ho nikdy neuvidím živého.

Do smrti si budu vyčítat toho, že jsem v tu chvíli nevstala, neřekla mu, že to všechno byla jen hloupost a že ho mám ráda…

Zkolaboval na ulici

Už v práci ze mě všechen vztek vyprchal. Po cestě jsem se zastavila pro tu zapomenutou věc, a koupila spoustu lahůdek na odpustkovou večeři. Říkala jsem si, že je někdy dobré se pohádat, protože usmiřování je sladké. Večeře byla skoro hotová, a manžel nikde.

Kde se asi zdržel? Fotbálek nemá, do hospody ten den nikdy nechodí a určitě taky tuší, že si ho chci udobřit. Zná mě přece. Po pětadvaceti letech manželství jsem najednou začala být nervózní. Snažila jsem se zahnat černé myšlenky.

Proč by se něco mělo stát právě jemu? Sundala jsem pánvičku z plotýnky, když zazvonil mobil. Volali z nemocnice, že tam před chvilkou přivezli mého muže. Zkolaboval prý přímo na ulici, na autobusové zastávce. Než přijeli záchranáři, selhalo mu srdce a je v kritickém stavu.

Prosila jsem o odpuštění

Byla jsem v šoku, neschopná se vypravil a jet za ním. Zmateně jsem se motala po bytě se slzami v očích. Tak mě objevil syn. Okamžitě sedl za volant a jeli jsme do nemocnice. Ale bylo pozdě. „Je mi líto, paní, srdíčko vašeho muže nevydrželo.

Upřímnou soustrast,“ sdělil mi lékař. A vzápětí mě na lůžku rovnou odvezl dovnitř. Zkolabovala jsem. Když jsem se s mužem loučila v krematoriu, vzpomněla jsem si na radu své matky. A doporučila bych ji i vám.

Nezapomeňte se se svými drahými ráno rozejít v dobrém. Já jsem to nestihla. A bude mě to provázet do konce života.

Jarmila (59), Kladno

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.