Domů     Jak jsem přestala hrát karty a sázet se
Jak jsem přestala hrát karty a sázet se
3 minuty čtení

Nejen muž, když se napije, dělá věci, kterých později lituje. Jednou se to povedlo i mně. Bylo těžké přesvědčit šťastného výherce, aby se své výhry vzdal.

Nebyla jsem vysloveně závislá na hraní, ale občas jsem karbanu podlehla. Je pravda, že jsem to občas i přehnala. Nejraději jsem měla karty. Sešla se nás skvělá parta v naší hospodě, byla legrace a dost se u toho pilo.

Je pravda, že jsem za konzumaci téměř nic neutratila. To bylo vždycky „Bertičko, dej si!“ A já si dala ráda! Doma jsem byla tehdy jako pes u boudy s vnuky od rána do večera, protože dcera s nimi zůstala sama a brala si i brigády.

A tak, když přišel manžel z práce, přesluhoval, jsem využila každou příležitost, abych se na chvíli odreagovala…

Utrhla jsem se ze řetězu

Vnučky byly tehdy nemocné, povalovaly se v posteli a protože jim to bylo dlouhé, tak zlobily. Dcera měla v nemocnici dlouhou službu. V průběhu dne jsem upíjela víno z krabice, abych to přežila. Čekala jsem na manžela s večeří a krabicí vína v sobě.

Hned jak se nejedl, jsem udělala psí oči, abych dostala propustku. Zajdu si na dvě piva mezi lidi, vždyť jsem byla několik dní doma zavřená. Netvářil se nadšeně, ale já se už hrnula ke dveřím. Nebránil mi, protože věděl, že toho v peněžence moc nemám.

Do naší hospůdky na rohu ulice jsem letěla, jako bych měla křídla. Nadšeně mě vítali a paňáčky jen lítaly. Ani nevím jak, najednou jsem držela v ruce karty! Zpočátku se mě štěstí drželo a já vyhrála několik stovek.

Kdybych byla při smyslech, zvedla jsem se a šla domů. Jenže já měla vypito. A tak jsem hrála dál. Bylo po půlnoci, když jsem neměla v kapse ani korunu. Zato ale velkou chuť hrát. Všechno, co se dál dělo, jsem zapomněla. Měla jsem okno. Osud můj i mého muže mi museli druhý den vyprávět…

To je skvělý nápad!

Tak jsem to prý řekla, když mi Standa nabídl, že si můžeme zahrát o mého manžela. O Standovi bylo známé, že je orientován na muže, a zřejmě vycítil příležitost. Štamgasti se k nám stáhli a sázeli se, jak tohle dopadne.

Manžela jsem prohrála velmi rychle a s velkým průvodem ve dvě hodiny ráno jsme kráčeli spící vesnicí k našemu domku. Prý jsem volala na manžela: „Emilko, vedu ti ženicha!“

Můj Emil mě slyšel a otevřel dveře ještě dříve, než jsme dorazili. Dlouho jsme se prý všichni dohadovali o výhře, Standa se nechtěl mého muže vzdát, uchlácholily ho až klobásy ze spíže a lahev slivovice. Představení před naším domem vylákalo do oken sousedy.

Druhý den ráno věděla o mé prohře v kartách celá vesnice, v pondělí si to vyprávěly děti ve škole a ve středu volala sestra, že se moje sláva donesla až k nim do okresního města.

Styděla jsem se vyjít z domu, a co čert nechtěl, do toho všeho přijela tchyně ze Slovenska. A zůstala u nás několik měsíců. To mě tehdy vyléčilo ze všech závislostí.

Berta (73), Mostecko

Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.