Domů     Rodinu vídám jen přes počítač!
Rodinu vídám jen přes počítač!
5 minut čtení

Jako mladá jsem se do vdávání nehnala, a tak jsem si pořídila dítě až po čtyřicítce v podstatě s náhodnou známostí. A tak jsem žila jen pro ni.

Samozřejmě jsem díky tomu měla pocit, že je moje Deniska nejhezčí, nejchytřejší a nejúžasnější dítě na světě. A bohužel jsem ji rozmazlovala. Na sobě jsem šetřila, jen aby má dcera měla vše, nač si vzpomněla.

Na to, že bych si našla muže jsem vůbec nemyslela. Mezi mne a dceru jsem zkrátka nikoho pustit nechtěla. A tak si Denisa zvykla, že se svět točí jen kolem ní a naučila se myslet jen na sebe.

Kamarádka Němka

Už jako malá projevovala hudební nadání, za které jí chválili už ve školce. „Deniska moc hezky zpívá a je vidět, že bude šikovná i na jazyky,“ chválila ji paní učitelka a já se dmula pýchou.

Nebylo tedy divu, že se má dcera brzo seznámila se sousedkou, která se přistěhovala s maminkou z Německa.

Našim holčičkám vůbec nevadilo, že švitoří každá jiným jazykem a staly se z nich nerozlučné kamarádky. Brzy tak pro Dendu nebyl problém mluvit stejně německy jako česky.

To já s porozuměním své německé sousedce bojovala o poznání víc i když se sousedka učila česky a mě často u kávy pomáhala oprášit mé znalosti němčiny, kterou jsem měla na gymnáziu. Já tedy takový talent jako dcera na jazyky neměla. Denisa jej patrně zdědila po otci.

Šetřila jsem na sobě

Když má dcera končila základní školu, moc si přála jít na francouzské lyceum spolu se svojí nerozlučnou kamarádkou Utte. Upřímně jsem doufala, že se tam nedostane. Ale dostala.

Na jedné straně jsem na ni byla pyšná, na druhou stranu výše školného byla opravdu nehorázná.

Měla jsem co dělat, abych vše utáhla, a to i přesto, že jsem si našla ještě vedlejšák. Když pak dceřina třída letěla na poznávací pobyt do Francie do Dijonu, musela jsem si na to dokonce půjčit. Dnes toho lituji. Na jednom z výletů se seznámila s Pierrem.

Byla to láska na první pohled a ti dva už žili jen jeden pro druhého. Mailovali a telefonovali si denně. V té době jsem se víc bála, aby dcera vůbec odmaturovala, než abych si lámala hlavu tím, co by to pro mne mohlo znamenat.

Chtěl mi ji odvézt!

Maturitu udělala, ale pokračovat ve studiu odmítla, což jsem nechápala. „Co se děje, Dendo,“ ptala jsem se, „chtěla jsi přece studovat jazyky, aby ses mohla jednou živit jako překladatelka,“ nechápala jsem dceřin obrat.

Pochopila jsem až když se ve dveřích zjevil Pierre s kyticí a požádal mě o dceřinu ruku.

Rozuměla jsem mu jen: „Maman,“ a pak pár notoricky známých francouzských frází. Víc nic. Dcera ale překládala, a tak jsem položila zásadní otázku: „A to se Pierre přestěhuje z Francie do Čech?“ Oba ztuhli a má dcera ze sebe vysoukala.

„Víš, on je z Kanady, rodinu má v Québecu,“ pohladila mě po ruce a mě v tu chvíli došlo, že tenhle kluk mi chce vzít moji holčičku a odvézt ji přes půl světadílu. To mě srazilo na kolena. Na svatbu jsem tak odletěla s nimi přes moře.

Nebyly to pro mne šťastné chvíle, a i když se jeho rodina ke mně chovala moc mile, cítila jsem se ztracená a sama. Mladí mi dokonce nabídli, abych tam zůstala s nimi. Ve své zhrzenosti jsem to odmítla. Možná i proto, že jsem tam nikomu nerozuměla.

Teď toho lituji. Vrátila jsem se tedy do svého prázdného domova.

Znám je jen z obrazovky

Od té doby uběhlo už pět let. Dcera už má své děti a já je znám jen z monitoru svého počítače. Jak ráda bych objala svoji čtyřletou vnučku Catherine a dvouletého vnoučka Philippa.

Smutně si denně prohlížím jejich fotografie a lituji, že jsem tenkrát nepřijala jejich nabídku a v Kanadě nezůstala.

Od té doby ji totiž už nikdo nikdy nezopakoval. A já se bojím zeptat, co kdybych se k nim přestěhovala. Jak závidím babičce Marthě, Pierrově matce, která je u vnoučat pečená vařená. Mám pocit, že se mi dcera i vnoučata každým dnem vzdalují. Navíc dcera jako by úplně zapomněla, kde jsou její kořeny.

Čeština je zakázaná!

„Proč s dětmi namluvíš česky?“ zeptala jsem se jednou. „Ale mami, jen bych jim pletla hlavičky,“ namítla dcera z obrazovky. A tak se tedy po večerech učím francouzsky, i když mi to vůbec nejde, abych si vůbec rozuměla se svými vnoučaty. Stejně jsem jim spíš pro legraci.

Kdykoliv se snažím mluvit jejich jazykem, dcera mě shovívavě opravuje a malá Kačenka se rozpustile hihňá. Malý Filip na mě zatím vůbec nereaguje.

„No, když nic jiného, alespoň je pobavím,“ říkám si s tím, že alespoň smích je třeba zase příště přiláká k počítači.

Co když ale jednou odmítnou posadit se k monitoru, aby viděli svoji prakticky neznámou, českou babičku? Pak se mi ze života ztratí zcela.

Klára V. (72), Beroun

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Trápila jsem se otázkou, zda mladým vyklidit pole a nechat jim svůj dům, nebo zůstat a bojovat. Nakonec jsem se rozhodla. Nikam se nehnu! Už zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu břečku do dřezu a znovu zapnula rychlovarnou konvici – ani ťuk. Pustila jsem televizi – ticho a tma jako v hrobě. Chtěla jsem rozsvítit. A nic! Zaťala jsem bezmocně ruce v pěst. Zase jsem byl
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
enigmaplus.cz
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
V roce 1972 svět žasne nad fotografiemi amerického hudebníka a vědce Roberta Rinese (1922–2009) pořízenými u jezera Loch Ness. [gallery ids="158512,158511,158513"] Zřetelně je na nich vidět útv
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
epochalnisvet.cz
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
Nepřehlédnutelné jsou už z dálky, skutečné překvapení nabízí ale až detailní pohled na jejich fasády. Chrámy v indickém Khadžuráhu totiž mají velmi nezvyklou výzdobu. Jejich zdi jsou poseté stovkami reliéfů, které zachycují divoké sexuální praktiky.   Britský vojenský geodet Cornet James Franklin nevěří vlastním očím. V roce 1819 totiž v džungli střední Indie objevuje pozapomenuté chrámové
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
21stoleti.cz
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
Z jedné skupiny dobrovolníků se stanou vězni a z druhé jejich věznitelé. Tak lze popsat základ experimentu, realizovaného v létě 1971 na kalifornské Stanford University. Cílem bylo sledovat, jak se ch
Barvy podzimu ve špercích LOEE
iluxus.cz
Barvy podzimu ve špercích LOEE
Podzim je obdobím, kdy příroda maluje své nejkrásnější tóny – zlatavé, cihlově červené, hořčicově žluté, borovicově zelené. A my se chceme obklopovat teplými barvami, které podtrhují emoce, eleganci i
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
skutecnepribehy.cz
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila. Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
nasehvezdy.cz
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
Nečekaný příchod herečky Sandry Novákové (43) do seriálu Ulice okamžitě vyvolal vlnu nevole mezi fanoušky, ale očividně měl také rychlý dopad na její manželství s režisérem Vojtěchem Moravcem (38).
Perfektně naložení utopenci
tisicereceptu.cz
Perfektně naložení utopenci
Na utopence nutně potřebujete dvě základní věci – kvalitní buřty a poctivě kyselý lák. Po popíjení se budou hodit. Ingredience 20 ks kvalitních špekáčků náplň 3 feferonky nakrájené na kolečka
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
historyplus.cz
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
Zcestovalý panovník Edwarda VII. chytla u srdce česká příroda Britský král Edward VII. (1841–1910) rád cestuje. Do světa vyráží reprezentovat svou zemi, jednat se státníky nebo ze zdravotních důvodů. Mariánské Lázně poprvé navštíví v roce 1897, tedy v době, kdy ještě nesedí na trůnu (vládl od ledna 1901). A byť se záměrně ubytuje pod jiným jménem, jeho
Letadlo těžší než vzduch
epochaplus.cz
Letadlo těžší než vzduch
Už nejstarší mýty vypráví o létání. S křídly to zkouší už Ikaros, který ale vyletí příliš blízko slunci, jež jej spálí. Křídla se i v průběhu středověku a novověku staví z peří, ale i z jiných materiálů, a odvážní vynálezci s nimi skáčou z věží a pod věžemi si lámou nohy. I Leonardo da Vinci (1452–1519) propadne létání a navrhne hned
Už vám není dvacet? A co má být?
nejsemsama.cz
Už vám není dvacet? A co má být?
Právě nyní nejlépe víte, že zralá pleť chce pravidelnou péči, něhu a respekt. My vám zase prozradíme ty nejlepší triky. Spolu se středním věkem přichází i menopauza, kdy dochází ke snížení tvorby ženských hormonů estrogenu a progesteronu. To má mimo jiné vliv i na pleť a pokožku. Asi nejčastěji se menopauza na pokožce projeví suchostí. Proto je potřeba
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i