Domů     Za svoji dceru se stydím
Za svoji dceru se stydím
5 minut čtení

Dvě děti a každé je jiné. Syn má dobré postavení a sedí v představenstvu jedné velké firmy. A dcera? Ta, jak bych to řekla? Ta spíš leží…

Vždy jsme byli taková normální rodina, dvě zdravé děti, kluk a holka. Nikdy s nimi nebyly vážné starosti. Syn Standa od mala seděl u počítače a něco bádal. Vysokou vystudoval s červeným diplomem. Po škole nastoupil do nadnárodní firmy a jeho kariéra se hladce rozvíjela.

Dcera Linda byla o pět let mladší. Byla to taková typická holčička. Zajímaly ji šminky, hrabala se mi ve skříni a zkoušela moje šaty a boty. Byla rozkošná.

Chtěla být modelkou

Bohužel i ve škole ji víc zajímalo co má na hlavě než v hlavě. Naštěstí na průměrné známky to stačilo. „Budu modelkou,“ měla vždy Linda jasno.

„Nejdřív něčím musíš být, pak se procházej klidně po molu,“ bručel vždy můj manžel a snad díky tomu to dotáhla až k maturitě. Vysokou ale rezolutně odmítla. „Zdrávka mi bohatě stačí ke štěstí!“ sdělila nám.

Už na škole chodila po různých castingách a občas dělala komparz. Těsně před maturitou se jí dokonce podařilo nafotit pár reklamních fotografií a jedna agentura o ni projevila zájem. Udělali jí kartu a Lindě se opravdu začaly hrnout kšefty.

Nejen focení, ale i módní přehlídky. A díky tomu, že vždy chodila tančit, mohla dělat tancované módní přehlídky, které v té době byly hitem.

Prázdninová brigáda

Alespoň to byla její verze pro nás. Po maturitě se do práce také nehnala. „Přes prázdniny mám skvělou brigádu,“ oznámila. „Budu pracovat pro zahraniční produkci, alespoň se něco přiučím. Do špitálu mohu nastoupit později. Sestřiček je stále nedostatek!“ na nic se neptala.

Co jsme mohli? Osmnáct jí už dávno bylo. Celé léto jsme ji moc neviděli, přijížděla jen na noc a vždy unavená. Jakýkoliv dotaz na práci vždy zamluvila. Vydělala si ale hodně peněz.

Do práce se jí nechtělo

Jenže práci si nehledala ani po prázdninách. „To se chceš pořád jen flákat?“ udeřil na ni jednou manžel. „Já se neflákám,“ odpověděla vzpurně. „Pokračuju v brigádě na které si vydělám za měsíc víc než sestřička za půl roku. Tak co?

Navíc mi produkce nabídla, že bych pro ně mohla pracovat i jinde než v Čechách! Mohla bych pak prorazit v zahraničí jako modelka, mají pro mne kontakty,“ měla jasno.

Dcera se prostě nechtěla vzdát svého snu, a tak jsme si řekli, že možná je to tak dobře. Snad tedy ví, co dělá, když se v oboru pohybuje.

Přestávali jsme si rozumět

A tak to pokračovalo pár měsíců. Nám už to ale začalo být divné. A tak jsme se začali zajímat víc. „Tomu stejně nerozumíte,“ odbyla nás vždy. „Produkce zahraničních filmů hledají k natáčení lokality v Česku, je to tu totiž levnější,“ moudře nás poučila.

„Shánějí proto i český kompars a další levné síly.“ „Ale nemáš tam přeci žádnou jistotu. Co když si najdeš manžela a budeš chtít založit rodinu. Třeba budete potřebovat hypotéku a tu takhle nedostaneš,“ zkoušeli jsme to s argumenty.

To jen otočila oči v sloup a my to vzdali. Je fakt, že finančně se jí dařilo velmi dobře. Holt nová doba nabízí i nové příležitosti. Zdála se šťastná, a tak jsme se nechali ukolébat.

Šokující odhalení

Až přišla ledová sprcha. „Mami,“ přišel za mnou jednou Standa a zdál se velmi nesvůj. „Musím ti něco říct.“ Měl vážný výraz ve tváři, že jsem se vyděsila, co se mu stalo. „Jde o Lindu.

Když mluvila o té zahraniční produkci, tak jsem si to chtěl najít,“ tiše říkal. „Víš, raději ti to řeknu já, než by ses to dozvěděla od jiných,“ kličkoval.

To jsem už byla nervózní. „O co jde, prosím tě, nenapínej mě,“ začínala jsem mít zlé tušení. „Ta produkce je opravdu zahraniční produkcí, ale porno filmů!“ Nemohla jsem tomu uvěřit. „Třeba tam jen s něčím pomáhá,“ snažila jsem se víc zviklat sebe než syna.

„Ne, mami, ona ty filmy natáčí!“ vzal mi syn poslední naději. „Bohužel se to dá najít na internetu, ale ty se na to radši nedívej!“ dodal nekompromisně.

Bouchla dveřmi a odešla

Je už to už patnáct let, co naše dcera bouchla dveřmi a odešla z domova i z našeho života. Konfrontace byla bouřlivá a my jsme neměli šanci, jakkoliv ji zadržet. Od té doby o ní nemáme zprávy a abychom si ji vyhledali na internetu, na to jsme neměli odvahu.

Alespoň si to myslím, i když mohu mluvit jen za sebe. Manžel nedávno zemřel na následky dvou mrtvic.

Jsem si jistá, že mu k nim naše dcera „dopomohla“. Standa zřejmě o sestře něco ví, ale já si netroufám se ho zeptat. Téma Linda je léta v naší rodině tabu. A tak mlčí i on. Oženil se a má dvě krásné holčičky.

Už teď se ale v noci budím, aby jednou neudělaly stejnou hloupost jako moje Linda!

Linda V. (58), Brno

Související články
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
3 minuty čtení
Nikdy jsem si o sobě nemyslela, že jsem naivní. Vždycky jsem byla opatrná, ale podvodníci si vždy najdou cestu. Když mi jednoho dopoledne zazvonil telefon, muž na druhém konci se představil jako pracovník banky. Mluvil klidně, slušně a znal moje jméno. Řekl mi, že někdo se právě pokouší dostat k mému účtu a že musíme rychle zabránit převodu peněz. Věděla jsem, že takové podvody existují, ale te
3 minuty čtení
Byl to velký psí dobrák. Od mého vnuka si nechal líbit všechno. Toho večera se ale proměnil v šelmu. Věděl, že svého přítele musí chránit. Příběh se odehrál v jižních Čechách na chalupě známých. Byla jsem tehdy pozvána s vnukem na oslavu narozenin. Kamarádka, která dům zdědila, vlastnila tehdy psa, velikého dobráka Punťu, který nikdy nikomu neublížil. Mého vnoučka dobře znal a nechal si od něho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Jak zatočit s chloupky ve tváři
nejsemsama.cz
Jak zatočit s chloupky ve tváři
Znáte to. Naneseme na obličej make-up, a rázem je vidět každý chloupek, který byl předtím sotva znát. Co dělat, abychom se jich zbavily, šetrně, bez podráždění? Depilace, nebo raději epilace? O depilaci se jedná, když odstraňujeme jen viditelnou část chloupků žiletkou či depilačním strojkem, epilací se jich zbavujeme i s kořínky. První způsob je určitě pohodlnější, ale krátkodobé řešení. Jak
Uhlídá si Dyková svého muže?
nasehvezdy.cz
Uhlídá si Dyková svého muže?
Herečka Tatiana Dyková (48) ze seriálu Případy mimořádné Marty měla zřejmě důvod, proč svého muže Vojtěcha Dyka (41) nechtěla pustit do soutěže StarDance. Jeho účast jí totiž dělala od začátku těž
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
historyplus.cz
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
Pawiak pomstíme! Právě tento nápis zaplaví ke konci roku 1942 varšavské ulice. Polští odbojáři už mají plné zuby toho, jak nacisté zacházejí s vězni v místním žaláři, a rozhodnou se okupantům pustit žilou. Vyšlápnou si na obyčejné bachaře i na tu nejodpornější nacistickou „svini“!   Stavět se začíná v roce 1830 a dokončena je o šest let