Domů     Už na to neměla sílu
Už na to neměla sílu
3 minuty čtení

Moje mladší sestra byla vždy takové naše sluníčko. Zlomila ji až vážná nemoc a já si teď neumím představit život bez ní.

Sedím otřesená a naprosto paralizovaná v křesle, oblíbeném ušáku mé milované sestry. Jak dlouho tak sedím nejsem schopna říct. Jedno vím jistě. Ze svého domu jsem odešla v devět hodin dopoledne, a teď už je tma, pozdní večer.

Jsem v Helenčině bytě, ale ona už tu není. A už nikdy nebude. Zmocňuje se mně hrozná panika a zoufalství. Jak se tohle všechno mohlo stát. Jak budu žít dál?

Naše sluníčko

Moje sestra Helenka byla pro mě, a nejen pro mě, zdroj dobré nálady. Usmívala se na svět už jako miminko. Vozila jsem ji v kočárku a ona dokázala svým výrazným smíchem pobavit i mé kamarádky. Když byla starší, dokázala vždy bavit lidi kolem sebe. Svým smíchem a tak trochu černým humorem bavila vždy celou společnost.

Chytřejší a úspěšnější

Helena se s chutí a mnohem lépe učila než já. Díky tomu zvládla i vysokou školu a získala dobré zaměstnání. Opravdu nikdy jsem jí ale nezáviděla. Naše vztahy byly dostatečně pevné, abychom se přesto přenesly. Helenka byla vždy moje vrba.

Svěřovala jsem se jí se vším. Vždy mě trpělivě vyslechla a nakonec mi dobila baterky svým věčným optimismem a úsměvem.

Štěstí se asi unavilo

Před deseti lety, ale má sestra náhle onemocněla. Při preventivní prohlídce jí přišli na bulku v prsu. Sestru operovali. Její do té doby zdánlivě skvělý manžel, neunesl představu nemocné ženy bez prsou, a vzal do zaječích.

Bylo tehdy obdivuhodné, jak to sestra všechno zvládala. Její optimismus a milý úsměv nemizel a zdál se být nekonečný. Ale už tehdy přestalo štěstí mé sestře přát.

Stáli jsme při ní

I když to na sobě nedávala znát, léčba Helenku dost zmáhala. Dobře jí nedělala ani samota. S manželem jsme jí nabízeli, že může jít bydlet k nám. Má sice syna, ale ten žije v zahraničí a nikoho dalšího blízkého nemá. Přesto to odmítla.

Několik krásných let

Sestra se zase vrátila do života. A to opravdu se vším všudy. Cestovala, bavila se, účastnila se našich společných akcí. Zase byla hvězdou společnosti rozesmátá a veselá. Našla si dokonce nového přítele. Strávila nádhernou dovolenou se synem a vnoučaty.

Všechno to bylo úžasné a já to Helence moc přála. Jenže šťastné období mělo svůj přesně vyměřený čas.

A bylo to zase zpět

Před několika měsíci sestra přišla ke mně domů. Byla bledá, zamračená a snad poprvé v životě jsem ji viděla plakat. Řekla mi, že se jí nemoc vrátila a to prý je konec. Dlouho jsme spolu mluvily a nakonec mi slíbila, že bude bojovat, že to nevzdá.

Už to nezvládla

Chvíli bojovala jako lev. Byla jsem s ní v kontaktu denně. Když ne osobně, tak po telefonu. Zdálo se, že svou situaci přijala. Když jsem ale u ní včera odpoledne byla, zdála se mi nějaká celá jiná.

Když jsem odcházela, dlouho mě objímala a pak mi řekla „Promiň“. Když jsem se ptala, proč to říká. M8vla rukou, že prý mě pořád zatěžuje. Neměla jsem z toho dobrý pocit. Ještě večer jse jí volala. Asi spí, že to nebere. Ráno ale bylo vše jasné.

Sestru jsem našla mrtvou. Spáchala sebevraždu.

Stela K. (64), Ostrava

Předchozí článek
Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika