Domů     Moje skvělá rodina
Moje skvělá rodina
4 minuty čtení

Moje babička mi říkávala, že jsem se narodila pod šťastnou hvězdou. Měla jsem krásné dětství. Milující rodiče, kteří by své jediné dceři splnili takřka cokoliv.

Otec zastával vysokou funkci v podniku ve městě, a po materiální stránce jsme nikdy nestrádali. Maminka mě i tak vedla ke skromnosti a poslušnosti. Věděla jsem, že ne všichni mají takové štěstí jako my a mohou si dovolit žít v blahobytu.

Pro příklad jsem nemusela jít daleko. Můj strýc bydlel se čtyřmi dětmi v malém polorozpadlém domku. I když jim můj otec sem tam finančně vypomohl, bylo to možná strýcovou hrdostí, že podporu ne vždy přijal. Na návštěvy jsme k nim často nechodili.

Oslava kulatin

Když otec slavil padesáté narozeniny, připravili jsme velkou oslavu. Byli pozváni všichni známí. Uklízelo se, vařilo a peklo už od časného rána. Vše probíhalo hladce a kolem čtvrté se začali scházet první hosté. Posadili mě ke stolu k sestřenici s bratrancem.

Nebyla jsem nadšená, neměla jsem si s nimi pořádně ani co říct. Vídali jsme se vždy jen jednou, dvakrát do roka. Atmosféra dobré nálady se však přenesla i na mě, a tak večer příjemně ubíhal.

Otec byl nadšený z toho, kolik lidí mu přišlo poblahopřát a máma se radovala už jen z toho, že on má radost.

Bratranec si pustil pusu

Kolem půlnoci na mě dolehla únava z celého kolotoče příprav a tak jsem jen seděla a poslouchala hudbu. V tom přišel za mnou můj nejstarší bratranec Marek. Přisedl si ke mně se sklenkou vína. Bylo vidět, že už je řádně ovlivněn alkoholem.

„Markétko, nebuď jako cizí. Vždyť jsi přece moje sestřička, ne?“oslovil mě opilý. Nejprve jsem nechápala, co mi to říká. On se jen usmál a zopakoval, co mi řekl před chvílí. „Však se zeptej svojí mámy,“ zakončil svůj projev.

Během minuty se vše změnilo

Chtěla jsem věřit, že celé to byl jen výplod Markova opilého mozku. Celou noc jsem nemohla spát. Ráno jsem šla rovnou za mámou. Řekla jsem jí, co mi bratranec minulou noc prozradil. Čekala jsem, že mi máma všechno vysvětlí jako hloupý žert.

Když jsem však uviděla její pohled, věděla jsem, že smát se v ten den určitě nebudu. Máma začala plakat. „Jsi naše dcera, vždy jsi byla, prosím tě, věř mi. Tohle se nemělo stát, já jsem to říkala, já jsem to vždycky říkala…“ opakovala stále dokola.

Poprosila mě, ať si sednu a zavolala otce. Spolu mi pak vyprávěli celou pravdu.

Šokující pravda

„Markéto, můj bratr a tvůj biologický otec měl se svojí ženou už čtyři děti. Když ses narodila ty jako pátá, tvoje maminka při porodu zemřela. Už i tak se jim žilo velmi těžce. Věděl, že péči o malé dítě a čtyři odrostlé by nezvládl.

Tehdy jsme mu navrhli, že si tě vezmeme za svou. My jsme vlastní děti nikdy mít nemohli,“ pokračoval otec, protože mámě se zlomil hlas. „Chtěli jsme ti to říct, abys znala pravdu. Nejprve jsme však váhali, zda ještě není brzy.

Čas však tak rychle letěl a najednou jsi maturovala. Báli jsme se, že pokud ti to řekneme teď, tak nás budeš nenávidět, že jsme ti lhali tak dlouho. „

Velká šťastná rodina

Je pravda, že po tomto přiznání jsem si k rodičům musela opět najít cestu. Čas je však nejlepším lékem. A když jsem pak poznala Milana, svého muže, kterého moji rodiče přijali za vlastního, šlo to ještě o něco snadněji.

Naše svatba proběhla o necelý rok později a sjela se na ní celá naše široká rodina. K oltáři mě dokonce vedli oba moji otcové. Mezi bratrancem i sestřenicemi, tedy vlastně bratrem a sestrami, se postupně vytvořilo krásné pouto.

Dodnes se pravidelně navštěvujeme, naše děti dokonce chodí na stejnou školu. A co je nejdůležitější, když je třeba, všichni si navzájem pomáháme.

Markéta T. (52), severní Čechy

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může